Hurá, Orbán vyhrál...

Většina blogů na idnesu pěla na vítězství Orbán oslavné ódy. On to té EU ukáže! Postavil plot proti migrantům! Zamával se Sorosem a s neziskovkami!  Ale nikdo se pořádně nepodíval hlouběji do jeho způsobu vládnutí.

Na jeho, hojně navštěvovaných,  mítincích se zpívá song o Trianonské smlouvě, oplakávající pět milionů ztracených Maďarů. I účastníci mítinků pláčou. Někteří pod modro-zlatou zástavou rumunských Maďarů a nebo pod cedulí Komárna, oznamují  přítomnost Maďarů ze Slovenska.

Ne nadarmo dal Orbán volební právo všem Maďarům zpoza hranic a obdaroval je i pasem. Ti se nadšeně třesou, aby mu dali hlas. A aby měl ještě větší jistotu svého volebního vítězství, využil své ústavní většiny a změnil volební systém tak, aby mu vyhovoval. 

Jedná se o takzvaný supersmíšený systém. 176 poslanců je voleno dvoukolovým většinovým systémem. 152 poměrným systémem a 58 z celostátní kandidátky. Cílem této  změny bylo zajistit vládní koalici (straně) většinu v parlamentu a znemožnit vstup osobnostem, zástupcům menšin a menším stranám.

Jsem přesvědčen, že ti, co nadšeně oslavují Orbánovo vítězství, by v případě vzniku takovéhoto volebního zákona u nás, řvali z plných plic o nedemokratičnosti.

A to ještě nevíme, jak a v co, se přemění rozbouřená vlna maďarského nacionalismu v budoucnosti. Nebudou, zvláště v zahraniční, Maďaři volat po změně Trianonské smlouvy? Neobjeví se ve střední Evropě další Jugoslávie? 

Trochu mi to připomíná vlna nadšení nad výsledky AfD. Bohužel si ale nikdo nevšiml, že je tam část, která zpochybňuje holocaust či Benešovy dekrety.

Myslím, že by bylo dobré, aby se každý nejdřív zamyslel nad určitou událostí s pohledem do budoucnosti. A ne hned jásat, jenom proto že jeden či dva body něčího volebního programu se mi líbí..