Ruské neštěstí 1. část

Někteří lidé si stěžují, že se přepisují dějiny. Já si myslím opak - přepisované dějiny se uvádějí na pravou míru. Už v dětství mi bylo do hlavy vtloukáno, že bez Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) by nevznikla ČSR.

To mi do hlavy vtloukala především soudružka třídní ve čtvrté třídě.Tato vyzáblá , skoro sto devadesát centimetrů, obrýlená, kovaná soudružka;učitelka ruského jazyka a školní nástěnkářka, která toto hlásala, prováděla prezentaci docházky tak, že každý po vyslovení svého jména musel povstat, aby bylo jasné, že je nejen přítomen, za což dostal jednu čárku, ale, že má i pionýrský šátek - za to dostal druhou čárku. Šátek jsem nenosil a ještě jsem nevhodně vyrušoval. Za trest jsem nešel k tabuli ani stát do kouta - jak bylo obvyklé - ale hlídat na chodbu jednou obrovskou nástěnku, na které se vyjímal sputnik, který jakoby z nástěnky letěl k Měsíci a stal se častým předmětem zvýšeného zájmu. Zvláště v době, kdy se třídy střídaly a sputnik se nechtěně ocitl, ne na cestě k Měsíci, ale na školní chodbě. Strávil jsem tam dlouhé hodiny, takže na konci školního roku jsem neuměl ani rusky a ani jiné předměty, za to jsem znal obsah nástěnky nazpaměť. A kromě sovětských kosmických úspěchů, jsem znal sovětské maršály, různí jiné hrdiny, a i to, že bez VŘSR by nevzniklo Československo.                                                                                                                     Teprve po roce 1989 začaly na povrch pronikat informace, které jasně odhalily komunistické překrucování dějin. A tak se člověk dozvěděl, že právě VŘSR vznik Československa ohrozila.                                                                                                                Už delší době přemýšlelo Německo jak Rusko vyřadit z války. Díky Alexandrovi Parvusovi bylo s Leninem, který v té době žil ve Švýcarsku, v čilém kontaktu. V březnu 191°7 byl svržen car a moci se ujala prozatímní vláda. Lenin věděl, že se musí co nejdříve dostat do Ruska. Podařilo se mu to díky  Německu, které vycítilo šanci a rozhodlo se, že pomocí bolševiků se jim to může podařit, když se jim podaří dostat Lenina do Ruska.. Byli v časové tísni, protože 6. dubna 1917 vstoupila do I. světové války Amerika, a Německo potřebovalo urychleně posílit západní frontu.                                                                                                                        10. dubna 1917 vyjel z Curychu zapečetěný vagón s více než 30 bolševiky s dvěma německými strážci jako doprovod. Po příjezdu do Petrohradu Lenin zvolal první slova: "Ať žije světová socialistická revoluce!"                                                                                          V  roce 1917 přišlo z Německa na podporu bolševiků 50 milionů říšských marek. Díky tomu mohli bolševici v červenci 1917 vydávat v Rusku 41 deníků a mít stovky placených agitátorů. Bolševici zřídili svou armádu - Rudé gardy (staly se vzorem pro SA, LM ...). Prozatímní vládě se ji nepodařilo zrušit, takže v té době existovala duální moc Prozatímní vlády a Sovětu. V červenci se Lenin neúspěšně pokusil svrhnout  Prozatímní vládu. Po rozkazu o jeho zatčení, jako německého agenta, se Lenin rozhodl se uchýlit do Finska.                                                                                                                                                                                                         Začala doba úzké spolupráce mezi Německem a bolševickým Ruskem - Sovětským svazem. A zpětně je možno konstatovat, že Němci nejenom vytvořili zločinný nacismus, ale napomohli i nástupu dalšímu zločinnému režimu - komunismu, který ještě do dnešní doby v některých státech vládne. V KLDR to dotáhli do absurdna - komunistické dědičné dynastie.  23. října Lenin prosadil svůj požadavek zmocnit se vlády ozbrojeným povstáním. 7. listopadu se ani tak nestala revoluce, jako převrat. Bolševici jisti svou mocí, souhlasili s prosincovými volbami do Ústavodárného shromáždění. Výsledkem byli zděšeni. Volby vyhráli Eseři s počtem 370 křesel. Druzí bolševici dostali 175 křesel, což bylo pouhých 25% odevzdaných hlasů.                                                                                                                              18. ledna 1918 zahájilo demokraticky zvolené Ústavodárné shromáždění své první zasedání. Poslanci na svém prvním zasedání odmítli Leninův návrh, aby souhlasili s převodem moci na sovětskou vládu. Na to bolševici opustili zasedací sál, a do sálu vnikla bolševická stráž a Ústavodárné shromáždění rozpustila. Když se druhý den poslanci dostavili na další zasedání, zabránilo jim ve stupu Rudé gardy a vojenské jednotky rozehnaly demonstraci občanů, kteří protestovali proti tomuto postupu. Při zákroku bylo zabito víc než sto lidí.     Lenin zdůvodnil postup bolševiků slovy: "Jen ničemové a idioti se mohli domnívat, že proletariát musí nejprve získat většinu ve volbách a teprve potom se může pokusit uchvátit pro sebe moc. My naproti tomu tvrdíme, že proletariát musí nejprve svrhnout buržoazii a zmocnit se vlády. To se nazývá diktatura proletariátu.    A tak tak nastala doba Rudého teroru. V Tagngrogu v lednu 1918 hodili padesát "bílých junkerů a důstojníků" se svázanýma nohama a rukama do vysoké pece. V Jevpatorri bylo několik stovek důstojníků spoutáno a hozeno do moře, když byli před tím mučeni. Pokud někdo hledá důvody hrůz, které poté následovali, je nutné je hledat zde. tyto činy rozpoutaly krvavou občanskou válku. Ne nadarmo 29. dubna 1918 prohlásil Lenin: "Ano, drobní podnikatelé, drobní vlastníci, byli na naší straně; nás proletářů, když šlo o to svrhnout statkáře a kapitalisty. Ale teď se naše cesty rozcházejí. Malí vlastníci se hrozí organizace a kázně. Přišel čas, kdy musíme proti těmto malým vlastníkům, proti těmto podnikatelům rozhodně nemilosrdně bojovat".                                                                                                        3. března 1918 byl mezi bolševickým Ruskem a Německem uzavřen Brestlitevský mír, který potvrzoval vítězství ústředních mocností (Německo, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Bulharsko) na východní frontě. Díky tomu mohla být německá armáda na západní frontu. Jednoduše řečeno: byla to zrada V. Británie a Francie. Zajímavé je, jak po více jak dvaceti letech se SSSR dožadovalo otevření druhé fronty.                                                                             Jenomže v mírové smlouvě byl také bod, který se bolševické Rusko zavazovalo nestrpět na svém území vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se především týkalo československých legií, které se náhle staly nepřátelskými jednotkami. Tím pádem nemohly legie bojovat proti Rakousku-Uhersku za samostatnost Československa. jen díky vstupu Ameriky do války a konečné porážce Německa a pol. mohla vzniknout Československá republika.                                                                                                                                       Takže ne  vychvalovaná VŘSR, ale Amerika, tím, že vstoupila do války napomohla vzniku ČSR. Legie nejenže nemohly bojovat, ale nemohly se domů  vrátit nejkratší cestou, ale musely celé dva roky objíždět a obeplouvat zeměkouli. Přitom byly cestou nazpět napadáni jak rudými, bílými, tak i různými bandami, které využívaly zmatků občanské války k plenění a napadání vlaků. Občanská válka nebo doba Rudého teroru, každý si může vybrat, měla přibližně 8 milionů mrtvých. Čtyřikrát víc, než činily ruské ztráty v I. světové válce.