Svatý Graeme (Kochleární implantát I.)

 Potenciální svatý musí mít na svém kontě alespoň dva zázraky. Těch má ovšem Graeme spoustu. Kdyby si za každý dělal zářez na pažbě, jedna pažba by nestačila. Graeme Clark totiž dokázal, že hluší slyší.

Kdyby byl Graeme Clark Ital, prohlásili by ho po smrti za svatého. Potenciální svatý musí mít na svém kontě alespoň dva zázraky. Těch má ovšem Graeme spoustu. Kdyby si za každý dělal zářez na pažbě, jedna pažba by nestačila. Graeme Clark totiž způsobil, že hluší mohou slyšet. On není Ital ale Australan, a tak to s kanonizací asi nebude tak horké. Navíc žije a zázraky se kolem něj dějí už za jeho života.

Když byl mladý Graeme doktorand, pracoval na disertačce o přenosech signálu a snil o kochleárním implantátu. Jeho školitel mu to však rozmlouval: "Teoreticky to sice jde, vzít mikrofon, k němu přidat nějakou elektroniku a odtud vést elektrody. Ty elektrody potom zavést do kochley, kde budou dráždit sluchový nerv. A ten pak pošle signál do mozku. Teoreticky by to mohlo fungovat. Teoreticky. Ale je to všechno strašně složité. Jen si na tom vylámeš zuby a přitom ničeho nedosáhneš." 

Graemův táta byl ovšem hluchý, a tak měl čerstvý doktor medicíny dost silnou motivaci. Sehnal nějaké peníze, vyrobil prototyp kochleárního implantátu, našel si spolupracovníky a pacienta, který ohluchnul při autohavárii. Voperovali mu implantát a pak začali ladit elektroniku. Pacient docházel na pravidelné seance a nic. Ladili signál, ladili filtry, nic.  Školitel měl zřejmě pravdu. Peněz už bylo jen asi do února a Graeme pomalu přemýšlel, co bude dělat v březnu 1979. Vtom se to stalo: pacient na prosincové seanci najednou začal správně opakovat testovací slova! Bylo to jako ve filmu, kdy záchrana přichází v poslední chvíli. Graeme později přiznal, že musel odejít do vedlejší místnosti, bylo toho na něj najednou moc.

První krok byl tedy učiněn. Ještě to chvíli trvalo, než vznikl komerční kochleární implantát. Dnes ho dělají tři firmy. Je skoro úsměvné, když pacient dostane na výběr, který implantát chce. Jak má porovnat tři různé implantáty? To není jako si vybírat boty. Počet elektrod bude jistě hrát roli. Má to však znamenat, že co elektroda, to jedna frekvence, jeden tón? Ne. Implantát s 22 elektrodami nemusí být nezbytně lepší než implantát, který jich má jen pět. Implantát a mozek totiž zachytí i tóny mezi jednotlivými elektrodami.

Víc než deset let každý podzim sleduji, kdo dostane Nobelovu cenu za medicínu, držím palce Graemu Clarkovi. Pro laickou veřejnost jsou vesměs nové objevy dost neprůhledné a nepřitažlivé. Co si má normální člověk představit třeba pod reversní transkriptasou? A k čemu je vůbec dobrá? Zatímco když hluchý začne slyšet, tak význam objevu pochopí každý. K rozvoji kochleárního implantátu přispěli významně hned čtyři hlavní hráči.  Nobelovku však mohou dostat nejvýš tři. Někoho tedy nakonec budou muset vynechat, jak se to ostatně stalo např. u zeleného fluorescenčního proteinu. Graeme Clark je ročník 1935. Výbor pro Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu by si měl pospíšit.

(Poprvé publikováno před dvanácti lety na dnes již neexistující adrese bigblogger.lidovky.cz. Upraveno a doplněno.)

Autor: Vladislav Dolník | úterý 22.2.2022 17:51 | karma článku: 9,37 | přečteno: 131x
  • Další články autora

Vladislav Dolník

Jsem zboží

31.12.2022 v 11:27 | Karma: 3,17

Vladislav Dolník

Koňská hlava

24.8.2022 v 16:38 | Karma: 9,68