Zpověď sex-kouče…

Je nás málo, ale jsme. Víme věci, které moc lidí neví, umíme věci, které málo kdo řeší. Jsme důležití, jako lejno v salonu krásy…

Vítejte u rozhovoru s naším předním sex-koučem, Oldřichem Žaludem. Myslím, že se dozvíte spoustu věcí nevídaných, otevře se před vámi spousta tabu neslýchaných. Tak jdeme na to…

Jak otevřená byla vaše sexuální výchova v dětství?

Moc otevřená ne. Abych se přiznal, vlastně o žádnou sexuální výchovu nešlo. Já spíše přemýšlel nad tím, co dělat, abych nemusel nic dělat. Už jako malý kluk jsem chápal, že nejsem líný, jen jsem si zvykl odpočívat dříve, než jsem se unavil. Asi ve třinácti přišel zlom. Přišel jsem na to, že je mi příjemné při odpočívání ležet na břiše, a nejlepší to bylo na lavičce s mezerami mezi jednotlivými latěmi, ze kterých byla lavička zhotovená. Nejpříjemnější to bylo, když jsem byl nahý. To mi vydrželo asi až do dvaceti, kdy jsem byl už celkem veliký chlapák (cha cha cha…). Pak mě ale jednou museli zaklíněného do  mezery odřezávat hasiči motorovou lilou, a to byl přesně ten okamžik, kdy jsem zjistil, že se na veřejnosti vůbec nestydím. Pak jsem tedy spojil příjemné užitečným, a začal jsem se hlouběji věnovat možnosti, jak lidem radit se sexem.

Vaše cesta k sex-koučinku však nebyla přímá, vedla přes exaktní vědu.

Tak vědou bych to přímo nenazval. Spíše uměním. Po vyučení truhlářem, to víte, stará láska nerezaví… jsem si zažádal o živnostenský list, a začal jsem naplno podnikat. Nakoupil jsem nějaké ty stroje, chuť do práce i do sexu byla, krom toho, že mi to furt stálo, mi nic jiného v cestě nestálo. Začal jsem vyrábět všechna možná i nemožná zařízeni k sebeuspokojování jak mužů, tak i žen. Všechno samozřejmě z přírodních materiálů, zcela ekologicky. Jsem schopný vyrobit zákazníkovi šoust-prkno takzvaně přesně na tělo. To v případě mužů. V případě žen je moje produkce jednodušší, ženám většinou stačí jen nějaký ten kousek ohlazeného dřeva. Rozdíly jsou jen v délce a průměru, případně samozřejmě v profilu. Ale vlastně máte pravdu, někdy je to docela věda, nejen vyrobit zařízení člověku podle jeho představ, ale hlavně ho s ním naučit zacházet. Věda také je dostat ze svých zákazníků pravdivé údaje o tělesných rozměrech. Sem tam se mi ozvou hasiči, že bych měl vyrábět šoust-prkna s většími otvory, že mají důležitější věci na práci, než vyřezávat onanisty z prken…

Kdybyste byl se svým sexuálním životem spokojený, měl byste důvod se technikami zabývat?

A které techniky myslíte? Soustružení, vrtání, hlazení a broušení, nebo snad dýhování u luxusnějších provedení šoust-prken a šoust-kolíků? Nebo snad umění dostat se díky mým výrobkům do extáze?

Můžete popsat takovou extázi?

Jistě, to mohu. Nejdříve není cítit skoro nic. Pak ale začnete vnímat své okolí jako zvuky, nejpříjemnější je vrzání dřeva o dřevo. Je to jako hrát na nějaký hudební nástroj, musíte si uvědomit, že se cítíte, jako byste ležel na houslích, a vy sám byl smyčcem. Někdy to sice trochu bolí, ale většinou je to zkrátka symfonie!

I bolest vás při tom baví?

Nebaví. Ne moc často jsem za dominantního, ale občas se neudržím a dojedu na to. Tuhle jsem vyráběl šoust-prkno jednomu hodně nerozhodnému zákazníkovi. Musel jsem ho doslova přesvědčovat, co je pro něj dobré. Od začátku mě ale při výrobě jeho potěšení provázela smůla. Při výrobě jeho šoust-prkna jsem se bacil do palce, řízl do dlaně, a by toho nebylo málo, když jsem ukazoval zákazníkovi, jak se s jeho novým šoust- prknem zachází, zapomněl jsem na to, že zákazník je při ztopoření asi tak o dva centimetry v průměru slabší než já, a když mě pak hasiči vyřezávali, prasknul jim řetěz na motorové a ten mě žahnul… nechcete se raději zeptat na něco dalšího…?

Umíte i tu dominantní roli?

Jak kdy. Někdy jsem dokonce tak nadržený na prkno pro svého zákazníka, že mu ho skoro ani nechci prodat. To pak bývám velmi dominantní.

Co vás na sexu nejvíce baví?

Samozřejmě ten pocit splynutí se dřevem. Dřevo je úžasný materiál, neodmlouvá, můžete si do něj udělat otvorů, kolik se vám zachce, můžete ho nechat drsnější, nebo vyhladit do sametového lesku. Na sexu s mými prkny mě baví všechno, nedá se dost dobře přesně určit, co více. Spíše vím, co mě nebaví.

To jsem zvědavý…

Po těch letech, a po jistých zkušenostech mě vůbec neláká představa lidí v hasičské uniformě. Obzvláště nesnáším zvuk motorové pily…

Myslíte, že máte nadprůměrnou potřebu sexu?

Tak to určitě. Někdy se i mistr na pile diví, když mě tam vidí třikrát do týdne. No, teď jsem si uvědomil, že vlastně pořád mluvíme spíše o mužích než o ženách. To je pro mě typické. Ten hasič, co mu totiž onehdá praskl ten řetěz u jeho motorové pily, co mě pak bacil… no prostě ten hasič byla ženská. Takže se nyní orientuju spíše na výrobu zařízení pro mužskou část populace. A to byste viděli, jak je o moje služby zájem!

Zkusil jste už všechny sexuální praktiky?

Ještě zdaleka ne. Ještě jsem nepracoval s ebenovým dřevem, sladkým dřevem, a chybí mi i zkušenost s Jinanem dvoulaločným.

Co třeba mokrý orgasmus?

No jéjej, co já se jen v dílně a v předváděcí kůlně navytírám podlahy…

Co jste ještě zkoušel?

Já už vyzkoušel kde co. Ale jak už jsem řekl, stále mám rezervy. Stále mám kam se posunout, co jen dřeva na mě ještě čeká, kolik navážu ještě asi vztahů se svými zákazníky…

Jak moc je vztah při sexu důležitý?

Moc. Někdy ke mně zákazníci doslova vztahují ruce, to když nemohou sami dosáhnout na mobilní telefon, a chtějí po mně, abych zavolal hasiče s pilou…

Styděl jste se někdy?

Já myslel, že jsem dal jasně najevo, že o tom prasklém řetězu z motorovky už mluvit nechci…

A co v soukromí?

Soukromě si o tom někdy popovídám, to pak ale cítím každý zoubek toho řetězu na… no, prostě málo kdy, nedělá mi to opravdu dobře.

Není jistá míra studu normální a přirozenou reakcí?

Ano, jsem velmi normální a přirození také reaguje přirozeně.

Myslíte si tedy, že stud je zbytečný?

Ne, dokud hasiči zaměstnávají i ženy, a ty ženy berou do rukou motorové pily, není zbytečný!

Není to paradox, že s vámi - cizí osobou - zajdou klienti kolikrát dál, než doma se svým partnerem?

Ano, mí klienti – zákazníci jdou se mnou kolikrát hodně daleko. Někdy si říkám, jak vůbec mohli bez mého šoust-prkna žít. Když ode mě odejdou, často se s nimi prý jejich partneři rozcházejí. Asi jim vadí v posteli další dřevo navíc…

Sám jste na začátku chodil na podobné semináře, kde vám lektoři sahali na intimní partie. Jak jste to vnímal?

Myslíte mistra odborného výcviku Matěje Kulohlava? No jo, sem tam si šáhnul, ale zase naučil, to jo!

Je pravda, že na kurzech „Umění potěšit muže" bývá modelem vaše žena?

A kterou ženu myslíte? Borovici, nebo břízku?

Žijete stále se dvěma životními partnerkami?

Kdyby jen se dvěma. Je se mnou ještě jasanka, smrkovka, dubněka, bukovka, ale asi nejraději mám habrovku…

Vyhovuje jim to?

Já nevím, mě ano.

S kým trávíte třeba Vánoce?

Se všemi, samozřejmě. Na Vánoce by neměl být nikdo sám. Důležité je, zjistit si, zda nemá na Štědrý den u hasičů službu nějaká ženská, a Vánoce mohou přijít…

Díky za rozhovor

Rádo se stalo.