Ty slzy smyl letní déšť...

Neměl už nic a nikoho. Tedy nikoho, kdo by ho přivítal když přišel a nikoho, kdo by ho postrádal, když by se někam vydal…

 

Bylo mu něco mezi sedmdesáti a osmdesáti. Býval vysokým mužem, ale čas bere vše a i na jeho výšku dosáhl. Nahrbená ramena a bříško už jen naznačovaly místa, kde bývaly pevné svaly. Jeho oči viděly víc, než by snad chtěly vidět, ale nebyla síla, která by je donutila cestou životem občas se přivřít a raději nekoukat.

Už řadu let byl vdovcem a jeho jediná dcera se provdala někam za moře. Tak nějak cítil, že tohle léto co začíná, mohlo by být tím posledním a uvnitř duše cítil, že ještě někde má dluh, který musí splatit. Sedl si ke stolu a začal psát. Psal rukou, protože cítil, že to, co chce napsat nemůže napsat žádný stroj, ale ruka vedená srdcem.

Když to další ráno vystupoval z autobusu na náměstí, které kdysi tak dobře znal, otočil hlavu v němé otázce k řidiči a ten mu pokývnutím potvrdil, že je to skutečně to náměstí, v tom městě, kam si koupil jízdenku. Přijal ten fakt a s povzdechem se dal do počítání, kolik je to vlastně let, kdy tam byl naposledy.

Třicet pět let...

Tehdy měla na sobě modrou zimní bundu a červené tváře od mrazu, co jako by zmrazil ten okamžik v jeho vzpomínkách navždy. ,,...zas někdy jo...", řekl jí tehdy, ale tak nějak věděl, že žádné ,,někdy" už nebude. Nebylo, celých dlouhých třicet pět let...

Změnilo se toho hodně, ale tu ulici, ten dům by našel i poslepu. Už byl přestavěný ten dům a vlastně se vůbec nepodobal tomu, kde strávil jedny z nejhezčích okamžiků svého života, kdysi - kdesi  v hlubině času. Před tím domem stálo auto a právě z pod něho vylézal muž. Bylo mu něco přes čtyřicet let a své matce byl tak strašně podobný, že se starému muži až zastavilo na vteřinku srdce. Poznal, že došel tam, kam dojít chtěl.

,,Dobrý den. Nezlobte se, že otravuju, ale hledám jednu známou. Snad byste mně mohl pomoci..."

Mladší muž si čistil dlaně do kusu hadru a teprve, jako by si starého muže všiml.

,,No, zkusit to můžeme. Jak se ta vaše známá jmenuje?"

Starý muž vyslovil to kdysi milované jméno a i když věděl, že se ptá toho pravého, stejně pociťoval napětí z toho, jaké odpovědi se mu dostane.

,,Aha... můžu se zeptat, kdo jste? Já jsem její syn..."

,,Já vím Martine."

,,Vy mě znáte pane?" údiv a pozvednuté obočí, tak stejné, jako mívala ve chvílích údivu jeho matka ve své tváři.

,,Kdysi jsem znal tvého... promiňte vašeho, otce i vaší matku..."

,,Ano? A jak se vlastně jmenujete? Znal jsem vás taky?"

Starý muž mu řekl své jméno, ale jak správně tušil, nic mu neříkalo.

,,Je maminka doma? Bydlí ještě tady, nebo někde jinde?"

,,Táta je v nemocnici. Už dlouho, má problémy s kloubama a máma... Máma je na hřbitově."

,,Aha, víte, já jedu z daleka. Mohl bych na ní prosím třeba támhle na té lavičce na dvorku počkat? Nebudu vás nijak obtěžovat..."

,,Vy jste mně nerozuměl. Maminka se už ze hřbitova nevrátí. Je tam pochovaná..."

 

 

Stál nad tou deskou z kamene, ze které se na něho z fotografie smála její tvář. Byla mnohem starší než si ji pamatoval, ale ten úsměv, ten úsměv by poznal mezi tisíci. Nejvíc mu bylo líto, že kdyby nebylo jednoho opilého řidiče, který ji srazil před dvěma roky z kola, mohl její tvář vidět před sebou živou. I ve svém vysokém věku pořád jezdila na kole, tak jako kdysi a nakonec ji to přivedlo pod tu desku z kamene. Osud jim nedovolil prožít své životy bok po boku. Každý žil ten svůj, se svými blízkými a ani teď, po tolika letech jim nebylo dopřáno, aby se znovu setkali. Chtěl jí toho tolik říct, ale když nad tím tak přemýšlel, vlastně ani nevěděl, jestli by k tomu měl dost odvahy.

Kdysi byl vojákem a jedna zbloudilá kulka mu zle potrhala nohu. Rána se zahojila už dávno, ale dodnes mu v ní cukalo, když se blížil déšť. Tak tomu bylo i toho dne, kdy stál u jejího hrobu. Rozhlédl se a opravdu viděl na nebi modročerné mraky, co značí letní bouřku. Sáhl do kapsy a vyndal z ní pár listů papíru. Položil je na obrubu ze žuly a pomalu odcházel pryč.

Vítr svým dechem rozbalil papír a první kapky letního deště se dotkly země. Starému muži už pár kapek po tváři teklo. Ten letní déšť rozředil jejich slanost, ale nezchladil jejich palčivost. Dopadající kapky letního deště rozmazávaly i inkoust, kterým byl popsaný papír, ležící stále na okraji hrobu, jakoby navzdory poryvům větru. Jedna obzvláště veliká kapka dopadla jako slza na slova -,,...odpusť Motýlku..."

 

Autor: Vladimír Kroupa | pátek 22.5.2009 8:45 | karma článku: 23,68 | přečteno: 1535x

Další články autora

Vladimír Kroupa

Krvavý Putin a oranžový Trump si rozdělují Evropu…

Pomalu ale jistě se začíná mluvit o tom, čeho jsem se bál už od chvíle, kdy Donald Trump vyhrál volby do Bílého domu...

19.3.2025 v 14:09 | Karma: 37,76 | Přečteno: 2754x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Povinná vojna se skleníkovými květinkami…?

Vzhledem k mezinárodní bezpečnostní situaci se čím dál více skloňuje sousloví – povinná vojna. Dokonce i v naší zemi už tohle rezonuje...

18.3.2025 v 13:08 | Karma: 27,28 | Přečteno: 1026x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…

Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...

2.8.2023 v 14:11 | Karma: 44,54 | Přečteno: 5590x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...

Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...

18.4.2023 v 10:33 | Karma: 46,62 | Přečteno: 10269x | Diskuse | Společnost

Vladimír Kroupa

Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…

Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...

23.3.2023 v 11:09 | Karma: 19,87 | Přečteno: 861x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky

27. dubna 2025  16:27

Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze

28. dubna 2025  13:51,  aktualizováno  21:26

Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....

Americká letadlová loď uhýbala palbě, při manévru utopila stíhačku za miliardu

29. dubna 2025  9:31

Posádka americké letadlové lodi USS Harry S. Truman, která operuje nedaleko pobřeží Jemenu, si...

Trumpův mírový plán: Ukrajina má přijmout ruskou okupaci a vzdát se NATO

23. dubna 2025  6:48

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina přijala mírové plány prezidenta Donalda Trumpa a uznala ruskou...

Podepište, nebo se vraťte domů, tlačí USA opět Ukrajinu do přijetí dohody naslepo

30. dubna 2025  18:01,  aktualizováno  20:11

Ukrajina by mohla během 24 hodin podepsat s USA dohodu o americkém podílu na svém nerostném...

Bradáčová podala dovolání v případu agenta, který připravil o peníze rozvědku

30. dubna 2025  20:02

V kauze pracovníka rozvědky, který údajně zpronevěřil 3,1 milionu korun, podala nejvyšší státní...

Děkujeme za smrt. Ruský leviatan požírá vojáky, matky a vdovy se mechanicky klaní

30. dubna 2025

Premium Ruská propaganda v době války s Ukrajinou vytváří příběhy, které svou absurditou překonávají...

Nedoceněný spojenec je Američanům nyní dobrý. Podnikl také nálety proti Jemenu

30. dubna 2025  19:41

Britské stíhačky se v noci na středu nečekaně připojily k Američanům při náletech na jemenské...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 2184
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3084x
Bývalý bouřlivák, bývalý rváč, bývalý voják štěstěny, bývalý kalič, bývalý spisovatel. Současný pozorovatel všedností i jinakostí, na které se dnes ze svého skladu vzpomínek dívá úplně jinak, než jak se na ně díval v těch bývalých, bouřlivějších dobách...

 Dum Spiro Spero... 

 

                                

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.