Těší mě, Cháron...(8) - Zabiješ...!
Ani jsem v tu chvíli vlastně nevěděl, jestli mi připadá víc děsivější fakt, k čemu že se to chystáme, nebo spíš Pepého neuvěřitelnej klid.
Pepé měl v Toyotě nejen svůj klasický vojenský batoh, ale ještě malý kufřík s číselným zámkem. V tom kufříku byla skrytá odpověď na otázku - jak a hlavně čím...
Přibližně tři kila plastiku, svazek rozbušek, baterie a jednoduché časovače...
Podle instrukcí Simby Jofbaliho jsme neměli jet do Yamoussoukro přímo po A6, ale měli jsme jet přes Bébouo, Manoufra, Bounafla a u Bazai jsme měli přejet řeku Bandama. A tak jsme u Gonate odbočili na jih a jeli směrem k Bébouo. Silnice vedla prakticky pořád džunglí, ale já jsem si na mapě našel, že nebude trvat dlouho a dojedeme na pás bez porostu okolo Zagoréta. Vzhledem k denní době bylo jasné, že jestli se ,,TO" má stát ještě dnes, bude se to muset stát právě někde před Zagorétou.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tom místě se cesta lámala doleva a Pepému nedalo moc práce Quamose přesvědčit o tom, že jde o strategicky ideální a výhodnou pozici pro noční odpočinek. Quamos byl jednak tupej a jednak asi opravdu nevěděl, co je na korbě náklaďáku z Brizeboua. Každej normální polda, nebo voják by prostě střídal řidiče a snažil by se dojet s tak ,,nebezpečným" nákladem co nejrychleji do cíle...
Quamos byl ale lemra líná a tupá k tomu. Tělo měl z africké ,,silnice" naklepané jako vepřovej řízek a neměl v něm ani za mák svědomitosti. Souhlasil s odpočinkem a podepsal tak dvanáct rozsudků smrti. No, vlastně víc než dvanáct, ale kdo to mohl tehdy tušit...
Na obou stranách ,,vidlice" ohybu cesty, byly vybudovány primitivní obranné a pozorovací stanoviště. V každém z nich bylo po dvou mužích z ASQ, další čtyři byli rozmístění po vnějším obvodě ,,tábora" a jeden z té čtveřice byl vždycky někdo z nás - legionářů. Zbytek mužstva měl odpočinek, ale v podstatě šlo o stálou pohotovost. No, tedy do určité chvíle...
Auta byla postavená tak, aby mohla kdykoliv vystartovat pryč. V čele jedna Toyota, za ní auto s penězi, další Toyota a náklaďák pro přepravu mužstva byl poslední vzadu.
Soumrak přešel ve tmu rychlostí padajícího šátku a i když byl Quamos tak ,,dobrej", že nedovolil svým primitivům rozdělat oheň, jistý stupeň debility přeci jen projevil. Nechal natočit Toyoty čelem do středu tábora a protože došel k názoru, že teréňáky žerou míň nafty než náklaďáky a nafty jsme měli dost, nechal nastartovat jejich motory a rozsvítit světlomety.
No, jak jinak by chlapci mohli hrát hru s kostkami (nikdy jsem její pravidla nepochopil), kterou miluje každý obyvatel Cote d´Ivoire (Pobřeží slonoviny), sotva se narodí...?!
Pepé předl blahem. Jednak světla z aut ničila noční vidění každého v jejich dosahu a jednak hluk motorů, i když nijak zvlášť silný, přetloukal jakýkoliv zvuk, který bylo třeba udržet za hranicí slyšitelnosti.
Mufar byl na hlídce a já s Antoniem jsme seděli naproti sobě v cípu stínu a oba jsme mlčeli. Pepé nám už prozradil všechno, co bylo třeba a otázky tak byly zbytečné. To ale neznamenalo, že jsme se každý neptali sami sebe. Odpověď jsme znali a báli jsme se, že náš život tak, jak jsme ho žili dosud, končí.
Ani nás nepřekvapilo, když jsme spíš vytušili, než uviděli, že ve stínu za jednou Toyotou, Pepé cosi kutí s něčím, co vytahoval ze svého kufříku...
Když mávl na Antonia, byl to zároveň pokyn pro mě, abych si odjistil bouchačku, připravil k ruce granáty a oba je kryl. Vlastně jsem ale mohl klidně třeba spát...
Ti trotlové ve světlech reflektorů měli oči a uši jen pro hru a nikdo z nich neměl ani tušení, že to, co Pepé s Antoniem právě dělali ve tmě, dokáže, že i lidi se dají grilovat jako krocani...
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
,,Chlapci" postupně zalézali pod plachtu náklaďáku, který je vezl už od San Pedra. Násilím jsem se nutil nemyslet na to, co se má stát.
Buď já, nebo oni - tak zněla otázka...
Možná že ,,já" v každém případě...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V jednu ráno se ,,otočily" hlídky. Pepé byl na stojce na obvodu, Quamos byl zalezlý v kabině náklaďáku s prachama, kdo nebyl na hlídce tak chrápal na korbě náklaďáku druhého a já s Antoniem a Mufarem jsme leželi na karimatkách vedle zadní Toyoty a také ,,jako spali".
Pepé počkal do třetí hodiny ranní. To bývá vždycky doba, kdy už spí všichni ti, kterým v jednu hlídka skončila a ti, co s ní v jednu začali, už bývají taky ospalí jako koťata. My tři jsme se potichu stáhli co nejdál od náklaďáku se spícími ASQ, aby jsme se kryli před úlomky čehokoliv, co by se mělo každou chvíli rozletět po okolí. Ze tmy jsem uslyšel slabé heknutí a pád něčeho, ne moc velkého na zem. Tušil jsem, co to bylo a proč.
Pepé začal likvidovat hlídky...
Je to hnusná smrt. Stojíte si opření o svou únavu a najednou jen zaznamenáte slabý závan vzduchu okolo své hlavy. Potom už vám jen lezou oči z důlků v závislosti na škrtícím účinku tenké šňůrky, pletené z kevlarových vláken. Ani nevíte, že je vám právě drcený hrtan, že vám naběhl jazyk a že se vám uvolnily svaly, které vám normálně brání v tom, abyste se nepodělali. Někdy mezi tím vším vám vypadne z ruky zbraň a pokud jí nemáte na řemeni, protože ten jste prochlastali, tak je slyšet slabý hluk, jak dopadne na zem. Ten, kdo stojí za vámi a vyrábí z vás obyčejný kus mrtvého masa, se k vám postaví bokem, své překřížené ruce si dá přes svoje rameno a předkloní se. Tím zvýší svou silou a vahou vašeho vlastního těla, které se nadzvedlo na jeho zádech, škrtící účinek. Vám se klepe v těle každý sval, každý nerv a snad i chlupy pod paždím touží po jednom jediném - po molekule kyslíku, kterou vám odepírá ta tenoučká kevlarová šňůrka...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokračování v příští kapitole
Předchozí kapitoly mého příběhu najdete po kliknutí - SEM.
Vladimír Kroupa
Krvavý Putin a oranžový Trump si rozdělují Evropu…

Pomalu ale jistě se začíná mluvit o tom, čeho jsem se bál už od chvíle, kdy Donald Trump vyhrál volby do Bílého domu...
Vladimír Kroupa
Povinná vojna se skleníkovými květinkami…?

Vzhledem k mezinárodní bezpečnostní situaci se čím dál více skloňuje sousloví – povinná vojna. Dokonce i v naší zemi už tohle rezonuje...
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…

Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...

Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…

Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Další články autora |
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Umučil studentský pár kvůli nepořádku. Brutalita vražd šokovala 1. oddělení
Premium Spousta krve a dvě těla na posteli. Místo činu v roce 2013 připomínalo spíš jatka než byt...
Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije
Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....
Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou
O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...
Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka
Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava...
USA vybudují vesmírný protiraketový štít. Má být hotov do konce Trumpovy vlády
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy vybudují vlastní vesmírný...
Prosil ji, ať ho nenechá umřít. „Námořník z Harvardu“ připravil ženu o 1,5 milionu
Za lodního inženýra, který ztroskotal v Indickém oceánu, se vydával neznámý podvodník. Ženu...
Svobodnou Evropu zachraňuje Brusel. Uvolní miliony, které jí sebrali Američani
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137...
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...

Vůně ranní rosy, květin a pohody. Ranní Louka od Manufaktury nás okouzlila
Lehká, svěží a plná přírody – taková je parfémová voda Ranní Louka od Manufaktury, kterou jsme v naší redakci měly možnost otestovat. Proč se hodí...
- Počet článků 2184
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3084x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Kytarový mág...
- Milý Ahmede...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...