Sloužím vlasti... - Operace ANTHROPOID

Celé to začalo 3.10.1941. Toho dne proběhla porada zpravodajských a štábních důstojníků. Zúčastnili se jí i rotmistr Gabčík a rotný Svoboda…

Dalšími zúčastněnými na této poradě byli plk.gšt. Moravec, pplk. Bartík, mjr. Paleček a mjr. gšt. Křeček. Dovolte mi citovat z SÚA Praha 37 - 308 - 3/1.

Plk.gšt. Moravec řekl oběma přítomným parašutistům Gabčíkovi a Svobodovi (původně měl být členem ANTHROPOID rotný Svoboda. Pro zranění během výcviku byl následně vystřídán rotmistrem Kubišem) toto -,,Němci vraždí u nás doma nejlepší z nejlepších. Řada je na nás zvenčí, abychom pomohli. Jeden z úkolů pomoci zvenčí bude svěřen vám. Měsíc říjen je měsícem našeho národního svátku, našeho osvobození. Je potřeba v této situaci, kdy náš národ bude slavit nejsmutnější svátek svého osvobození, aby tento svátek byl nějak podtrhnut. Bylo rozhodnuto, aby se toto ,,podtržení" stalo nějakým činem, který by byl zaznamenán do dějin právě tak, jako toto vraždění.

Jsou v Praze dvě hlavní osoby, které reprezentují toto vybíjení. Je to K.H. Frank a Heydrich, nově příchozí..."  - konec citace z SÚA Praha 37 - 308 - 3/1.

Kostky byly vrženy, ale nikdo tehdy netušil, jak moc s nimi ještě bude mícháno. Některé prameny uvádějí jako duchovního otce myšlenky na atentát plk.gšt. F. Moravce, jiné prameny zase tvrdí, že za touto myšlenkou stál sám Edvard Beneš.

Původní plán byl trochu změněný a vybroušený asi někdy počátkem listopadu 1941. Za zraněného Karla Svobodu byl do výcviku nasazený Jan Kubiš. Koncem října 1941 se rozhodlo i to, že cílem bude R. Heydrich.

První pokus o vysazení proběhl 7.11.1941 a druhý 30.11.1941. Oba pokusy byly, pro nepříznivé počasí pro výsadek, zrušené. Při třetím pokusu se na letišti Tangmere sešly skupiny tři.

SILVER  A, SILVER  B a ANTHROPOID. Bylo 28.12.1941. Mezi půlnocí a třetí hodinou ranní dne 29.12.1941 byly všechny tři skupiny vysazeny na našem území.

Skupina ANTHROPOID byla vybavena nadstandardní výstrojí a výzbrojí. Byli vybaveni 2x pistolemi Colt r.9 mm, 4x plné náhr. zásobníky, dalších 100ks nábojů ,,volných", 6x průbojných bomb (plných plastiku), 2x zásobníky rozbušek, 4x granáty MILLS, 2 yardy bleskovice, 4x mlhové bomby, 3x časovací tužky, 1x vrhač bomb 1+ 1x bombu, cívku ocelové struny, 2x speciální rozbušky, 1x zpožďovač, 4x magnety, 4x el. rozbušky, vodící drát a baterie, 1x samopal STEN se stovkou nábojů, 1x injekční stříkačku, 32 liber plast. výbušniny a krabici potravin.

Dostali falešné doklady na jména zámečníka Zdeňka Vyskočila a dělníka Oty Strnada. Měli přistát u Cerhovic, ale ve skutečnosti přistáli v Nehvizdech. Ukryli operační materiál a s ránem vstoupili do místní fary, kde se konečně dozvěděli, kde vlastně skutečně jsou. Jejich cesta do Prahy byla komplikovaná, ale nakonec se skutečně dostali tam, kam potřebovali.

V Praze na Žižkově, v bytě rodiny Moravcových, v Biskupcově ulici č.7, vybudovali styčnou stanici pro kontakt se skupinou SILVER  A a s dalšími parašutisty. Zde se také sešli s nadpor. Opálkou z operace OUT DISTANCE  a s J. Valčíkem ze SILVER  A. společně s nimi se proti původnímu plánu zapojili i do operace CANONBURY, která měla za cíl navést bombardovací svaz na Škodovi závody v Plzni (o tom jsem už psal v předchozích dílech série -,,Sloužím vlasti").

Po této akci se už ale Gabčík s Kubišem plně věnovali přípravě atentátu na Heydricha. Původně chtěli zaútočit někde poblíž jeho nového sídla - zámečku v Panenských Břežanech. Tam však narazili na silnou ochranu v podobě jednotky SS. Museli tedy nalézt jinou variantu a po zvažování několika možností zvolili za místo národní pomsty křižovatku dnešní ulice se jménem Zenklova (tehdy - Kirchmayerova) s ulicí V Holešovičkách. Tam se tehdy nacházela ostrá zatáčka, v níž vůz s Heydrichem musel zákonitě zpomalit a to dávalo prostor, příležitost a čas na provedení atentátu. Další výhodou onoho místa byl fakt, že jakákoliv policejní stanice a vojenská, či gestapácká kasárna byla daleko.

Místo mělo ale i nevýhody. Jednak v blízkosti vedla tramvajová trať a tím hrozil větší počet možných svědků a jednak, bylo třeba přibrat do akce třetího člověka. Důvod byl prostý - zatáčka byla díky svému úhlu nepřehledná a nebylo možné spatřit s nutným předstihem přijíždějící vůz. Do plánu byl tedy zasvěcený další člověk a tím byl J. Valčík ze SILVER  A. Gabčík s Kubišem však už nemohli dál tajit účel svého plánu a tak se stalo, že přestavitelé odboje byli proti tomu, aby byl atentát proveden. Celkem správně odhadli mohutnou vlnu represí a vraždění, kterou musí takový čin nutně rozpoutat.

Trvali na tom, aby A. Bartoš ze SILVER  A odeslal do Londýna depeši, v níž by bylo jasně uvedeno, že se provedení atentátu v současné chvíli jeví jako nešťastné a nevhodné. Byla zdůrazněna obava z následných represí, které by mohly mít na odboj devastující účinek. Depeše byla odeslána, ale Gabčík s Kubišem trvali na provedení rozkazu a Londýn mlčel...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bylo ráno dne 27.5.1942. a oba atentátníci si vyzvedli na Žižkově svá kola, aby na nich urazili zbývající úsek do Holešovic. Tam se sešli s J. Valčíkem a jejich tým byl kompletní. Valčík se vydal na pravou stranu silnice a očekával příjezd vozu se zastupujícím říšským protektorem R. Heydrichem.

Po desáté hodině ranní dává zrcátkem znamení Gabčíkovi s Kubišem. Gabčík, který si už před tím v krytu těl svých kolegů sestavil pod kabátem samopal STEN, byl připravený zahájit palbu na zpomalující auto.

R. Heydrich fatálně podcenil bezpečnostní situaci a jezdil ( v rozporu s nařízením z Berlína) v otevřeném, neopancéřovaném kabrioletu značky Mercedes. To se mu stalo osudné. Gabčík předstíral, že chce přejít ulici těsně před přijíždějícím vozem, odhodil plášť, který skrýval jeho zbraň - a - pokusil se střílet...

Samopal STEN

Podle některých pramenů mu zbraň selhala, podle jiných nevystřelil schválně, protože se bál, aby dávka ze samopalu neohrozila někoho z civilistů, stojících na nedaleké tramvajové zastávce.

Bylo něco po půl jedenácté dopoledne...

Hendrichův řidič byl evidentně zmatený pohledem na muže se zbraní v ruce, který se najednou objevil před vozem. Proti všem zásadám pro převoz VIP osob zastavil, místo toho, aby Gabčíka buď objel, nebo i srazil a rychle ujížděl pryč.

Té chvilkové pauzy v jeho uvažování využil Kubiš, který odjistil granát a asi ze vzdálenosti pěti metrů ho na auto hodil. Odhadl ale špatně vzdálenost a granát vybuchl u pravého zadního kola. Výbuch byl velmi siný, ale jeho síla nebyla vedena směrem, aby zabila toho, koho zabít měla. Tedy alespoň ne v první chvíli...

Heydrichův Mercedes v zatáčce těsně po atentátu.

Oba, Heydrich i jeho řidič vyskočili z auta s pistolemi v rukou. Heydrich chtěl vystřelit na Kubiše, ale ke svému zděšení zjistil, že nemá ve své zbrani zasunutý zásobník. Poté se u něho ozvala bolest ze zranění, kterému zatím nevěnoval pozornost a tak se vrátil k autu. Později se ukázalo, že měl zlomené žebro a úlomky kosti mu pronikli do sleziny.

Řidič - J. Klein, pronásledoval Gabčíka. Ani on nemohl střílet, protože si v panice omylem uvolnil z pistole zásobník. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné...

Gabčík při útěku vběhl do řeznictví, když si myslel, že jeho zadním vchodem Kleinovi unikne. Majitel řeznictví Brauner byl však fašista a tak zavolal na ulici přiběhnuvšího Kleina. Gabčík poté střelil Kleina do nohy a podařilo se mu z řeznictví utéct.

Zmizel...

Co následovalo už je celkem známá věc. Heydrich skončil v nemocnici Na Bulovce. Podle vyšetření měl zlomené žebro, které protrhlo bránici a poškodilo i slezinu.

3.června upadl Heydrich do komatu a 4.června, ve 4 hodiny a 30 minut zemřel na celkovou otravu krve. Už 27.května večer byl K.H. Frankem vyhlášen výjimečný stav nad celým protektorátem.

Začalo zatýkání a represe. Došlo na popravy na Kobyliské střelnici. Potom, 10.6.42. přišly Lidice a 24.6.42 Ležáky. Tahle informace se dostala i dál do světa. Co mě osobně zaráží je fakt, že až právě po vyhlazení Lidic a Ležáků Velká Británie odstoupila od Mnichovské Dohody, čímž teprve tehdy uznala mezinárodní protiprávnost, kterou tato ,,smlouva" představovala.

Zvláštní - tolik lidí, našich lidí - ať už v boji na naší půdě, tak i Čechů u RAF, padla v boji i za Anglii a páni v Londýně teprve na kraji léta 1942 uznali, že se na naší zemi dopustili zrady.

Zvláštní...

Výsadkáři unikali a schovávali se na všemožných místech. Řada jejich spolupracovníků z řad odboje byla dílem popravena a dílem spáchala sebevraždu.

18. června 1942 byli Jozef Gabčík, Jan Kubiš (oba Operace ANTHROPOID), Adolf Opálka (Operace OUT DISTANCE), Josef Bublík (Operace BIOSCOP), Jaroslav Švarc (Operace TIN), Jan Hrubý (Operace BIOSCOP) a Josef Valčík (Operace SILVER  A) obklíčeni v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, osmi sty muži z pražského gestapa a dalších bezpečnostních složek německé krutovlády.

Boj trval přes dvě hodiny.

Obránci chrámové lodi v horní části kostela, Opálka a Bublík, se zastřelili, Kubiš těžce raněn výbuchem granátu umíral a ostatní se snažili prokopat se do kanalizace. Potom ale byli přivolaní čeští hasiči a ti byli donuceni hadicemi s vodou zaplavit kryptu kostela. Němci se pokusili ještě probouraným otvorem v boční zdi zaútočit, ale jejich útok parašutisté odrazili. Potom, co jim však došla munice, použil každý z nich poslední náboj, který si pro tuto příležitost - pro sebe, schovávali...

Kostel Cyrila a Metoděje v Resslově ulici - poslední útočiště parašutistů. Šipka ukazuje místo okna do sklepní krypty, kudy byla krypta nakonec hasiči zaplavena vodou...

Detail okna sklepní krypty. Všimněte si dodnes patrných stop po kulkách německých zbraní na kamenech zdi.

Prokopaná díra ve zdi, kudy se snažili parašutisté uniknout do kanalizace...

Rotmistr Jozef Gabčík (vlevo) narozen 8.4.1912. se zastřelil 18.6.1942 v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Rotmistr Jan Kubiš (vpravo), narozen 24.6.1913. zemřel  18.6. po zásahu granátem v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Foto ze sbírky Tomáše Jambora a Petera Rusnáka.

Další díly z mé série -,,Sloužím vlasti" najdete po kliknutí - SEM