„Odhalení“, která jen a pouze naženou Babišovi dosud nerozhodnuté hlasy…

Ne že by se to nedalo čekat. Mám samozřejmě na mysli „odhalení“ dvanáct let starého Babišova kšeftu stran francouzské riviéry. Před volbami je každá špína dobrá…

.

Otázka ovšem je, čí špína, kdo ji vypustil do světa, a hlavně proč…

Někdo v tom má jasno na první dobrou. Špína je premiér Babiš, s odhalením přišli spasitelé – novináři a důvod je přeci ten, ukázat, jaký je ten náš premiér zmetek.

Problém je v tom, že to tak nemusí být, nebo alespoň ne tak docela.

I když se nám všem může na stokrát zdát, že způsob, jakým premiér Babiš (tehdy jen oligarcha Babiš…) ke svým nemovitostem v zahraničí přišel, je poněkud „podezřelý“, jsem si naprosto jistý, že se nakonec ukáže, že vše proběhlo přesně v rámci zákonů, ať už našich, tak i francouzských. On totiž pan Babiš je možná vše možné, ale hlupák to opravdu není.

Umí se pohybovat v tomto světě jako ryba ve vodě a já hodně pochybuju o tom, že by byl tak hloupý, aby neměl třeba právě onu konkrétní transakci ošéfovanou, jak bylo třeba.

Nemusí se nám to líbit, ale tak je to na tom světě stále zařízené, že určité zákony jsou nastavené tak, aby právě lidem Babišova typu vycházely vstříc.

Nic s tím nenaděláme, podobné ostří nože, oddělující legální skutek od toho nelegálního, využívají ve světě mraky pracháčů, včetně britské královské rodiny, mnoha celebrit z řad show-byznysu, a samozřejmě v neposlední řadě i sousta skutečných kriminálníků. I ti se svezou s ostatními, výše jmenovanými.

Navíc, když si uvědomíme, o jak dlouhý časový odstup od oné transakce do současného u nás předvolebního období jde, k tomu si připočtěme skutečnost, že v oné době převodu peněz Babiš nebyl politik, ale „řadový“ oligarcha, nemáme moc jiných možností než si říci, že tady někdo přišel s křížkem po funuse…

Důvod, proč se celá kauza objevila právě nyní je, když ne jasný, tak přinejmenším s ohledem na blížící se volby u nás více než příhodný. I to v sobě však skrývá jedno podstatné – „ale“.

Může se stát, respektive jistě se stává, že si mnoho lidí řekne, že jako fuj, ten Babiš je ještě horší, než jsme si mysleli.

A on si někdo mohl myslet, že někdo může přijít k takovým miliardám, aniž by byl protřelý jako úhoř…?

Pokud ano, svědčí to spíše o obří naivitě takového myslitele.

Pak tady máme ale další skupinu lidí, včetně dosud nerozhodnutých voličů, kteří lavírovali mezi myšlenkou hodit to Babišovi, nebo nehodit. A ti si třeba řeknou, že ta opozice, kterou za tím vidí, se asi zbláznila, když má zapotřebí tahat na Babiše takovou v podstatě starou věc.

A co se stane?

Dojdou k názoru, že to na truc té opozici tomu Babišovi ve volbách nakonec hodí…

Když se zamyslíme nad tím, že ta causa nakonec s největší pravděpodobností Babišovi nijak neublíží, protože to měl od začátku ošéfované a veškerá obvinění ze sebe snadno setřese, když se zamyslíme nad tím, že mu to nakonec může dokonce ve volbách i pomoci, možná si položíme otázku, kdo vlastně ve skutečnosti celou záležitost po tolika letech oživil…?

Ta otázka se dá vyjádřit velmi známým rčením.

Cui bono…?

.

.