Obávám se, že v lidech brzy „bouchnou saze“…

Například v Praze je k tomuto hodně nakročeno. Policie neví, kam dříve skočit, lidé odmítají některá opatření, ale politici si dále vedou svou…

.

Včera odpoledne musela policie řešit jenom v Praze několik případů doslova hromadného porušení vládních nařízení. Lidé už skutečně odmítají sedět doma zavření a když už jdou ven, mnoho z nich odmítá nosit nasazenou roušku.

A politici se diví…

Já už se pomalu divit přestávám.

Jak se čím dál více ukazuje, striktní uzávěra více než milionu lidí ve městě začíná být kontraproduktivní. V mnoha případech ta situace vede pouze k tomu, že lidem dochází trpělivost a není daleko chvíle, kdy ten pohár přeteče.

Chápu, že covid je hodně vážná věc, sám jsem si jím prošel a vím, že není o co stát. Jenže nic se neděje jen tak zničehož nic, všechno, čeho jsme byli právě třeba v Praze včera svědky, má svou jasnou příčinu.

Je opravdu jen hodně špatně vysvětlitelné, proč mohou mít obyvatelé například Brna možnost vyrazit do přírody i do částí označených jako Brno-venkov, kdežto Pražanům možnost vyrazit do přírody do okresů Praha-východ, nebo Praha-západ, vláda stále tvrdošíjně odmítá.

Argument pana ministra vnitra Hamáčka, že Pražané do jmenovaných okresů nemohou, protože prý na celém tom území žije mnohem více lidí, než v celém Brně a jeho venkovské části dohromady, mi přijde, když ne scestný, tak mylný.

Nechápu, proč je důležité v případě, že půjdu lesem někde v Jevanech, kolik lidí bydlí v okolních obcích? To jako si vláda myslí, že se v tom Jevanském lese spolu se mnou budou v jednu chvíli procházet v několika vrstvách nad sebou všichni tito obyvatelé, navíc s návštěvníky z centra Prahy?

Nechápu, co je pro vládu nepochopitelného na logice, že když vezmete určitý počet lidí a umožníte jim se pohybovat na větším území, že budou mnohem více rozptýlení, než když ten samý počet lidí necháte zavřený na území mnohem menším?

Lidi totiž žádná vláda nikdy nepředělá, pokud tedy na to nepůjde s kulometem a se psy. Je jen vlhkým snem, že lidé po tom všem, čím si za poslední rok prošli, někdo udrží nějakým příkazem doma, navíc v počasí, které v této době máme. Naopak se stane to, že lidé budou mnohem více naštvaní a od naštvaného davu můžete logicky čekat jen jedno – že přestane „poslouchat“ i v záležitostech, ve kterých to dříve šlo.

Stejně žádný z těch příkazů lidi doma uvázané za nohu od stolu neudrží, jsem si tím čím dál více jistý. Na vině jsou mnohdy nelogické restrikce – když půjdu normální chůzí po ulici, nebo si sednu někde v parku pod strom, musím mít zahalená ústa a nos. Když ale kolem mě bude probíhat nějaký běžec, roušku mít nemusí. Funí a vydává snad běžící člověk, který se fyzicky namáhá, do vzduchu méně aerosolu, než ten sedící, nebo pomalu jdoucí?

Dnes jsem šel ráno se psem a proti mně běžel nějaký mladý pár. Když kolem mě běželi, ucítil jsem na obličeji nad rouškou doslova jejich vanoucí dech.

Ihned mě napadlo, jak nelogická jsou některá opatření, a to si o sobě myslím, že si umím v hlavě srovnat o hodně věcí více, než je tomu u některých jiných lidí. Ne, nevolám po tom, aby i běžci museli mít roušky, jen se pozastavuju nad do očí bijící nelogičností.

Za stejnou nelogičnost považuju i to, že lidé nemohou odjet na své chalupy a chaty, přestože většina z nich by se během takového víkendu setkala s mnohem menším počtem osob, než když budou muset chodit jen po pražských parcích, nebo když půjdou na nákup do nějakého velkokapacitního potravinového obchodu.

To je prostě fakt, to je otázka, na kterou nám nikdo z vlády nemůže dát nikdy rozumnou odpověď.

Ano, opatrnost je na místě, ano, je třeba se chránit před větším počtem nakumulovaných lidí na jednom místě – ať už budete mít při tom roušku, nebo ne.

Jenže když se nad tím vším zamyslíme, nevyjde nám spíše to, že všechna tato nebezpečí nás budou ohrožovat mnohem více v narvaném pražském parku, než někde v lese, nebo na zahradě vlastní chalupy?

Když mohou deseti tisíce lidí jezdit z okresů okolo Prahy denně do hlavního města za prací, když tam mohou jít během pracovního dne kamkoliv je napadne, aniž by jim to někdo zakazoval, o co větší je riziko opačným směrem navíc na mnohem větší území…?

Já nevím, dodržuju, co se dá, uznávám, že je třeba s covidem bojovat, ale začínám ztrácet v mnoha ohledech logiku věci.

A kde není logika, nastupuje často vlastní řešení.

Vládo, lidi a lidské potřeby nepředěláte, to se ani komančům z kmene komárů nepodařilo.

Tak dlouho budete lpět na mnohdy skutečně nesmyslných opatřeních, až se vám lidi vykašlou i na ty smysluplné. V lidech to vře a dost možná v nich brzy bouchnou saze…

.

.