Nechtít islám v ČR je zcela legitimní…

Asi není divu, že po víkendové demonstraci lidí odmítající islám v naší zemi, která proběhla v Brně, musí si mnoho lidí utřídit své názory na věc. Nejsem výjimkou…

Ne, nebyl jsem tam, a ani se nehodlám zaobírat tříděním lidí, kteří tam byli. Šlo stejně jen o jednu demonstraci z mnoha, a není ani tak důležité, kdo tam byl, jak moc měl krátké vlasy, nebo kolik držel v ruce transparentů. Já se spíše zamýšlím nad zvláštní věcí, že celá řada lidí zdá se nechápe, o co pořadatelům, a vůbec všem, kdo mají z islámu obavu, jde.

 A přitom je to tak prosté…

Chtějí žít v míru, v klidu, beze strachu z násilí a návratu někam, odkud se Evropa díky práci, potu a krvi mnoha generací našich předků, vymanila. Nevěřím tomu, že oponenti ze strany multikulturalisticky smýšlejících lidí nevidí rozdíl mezi muslimským viděním světa, a řekněme viděním světa křesťansko - židovské evropské populace. Zrovna tak, jako muslimové nechtějí přijímat na svém území zvyky a styl života nás, Evropanů, zrovna tak my, Evropané nechceme na "svém" území přijímat zvyky a styl života z muslimského světa. Oba zájmy jsou zcela legitimní a pochopitelné. Jde jen o to, že my, Evropané, se do muslimského světa se svým stylem nijak nehrneme, ale oproti tomu muslimové se díky ekonomickým výhodám žití v Evropě, tlačí sem k nám.

Námitky stran plíživého vnucování západního stylu života do muslimských zemí neberu. Je jen v kompetenci muslimských států jako takových, co si do svého světa vpustí, a co se rozhodnou nějakým způsobem regulovat. Není vinou žádného občana Evropy, že třeba mladí lidé dejme tomu v Egyptě, když vidí na internetu, nebo v televizi, jak žijí jejich vrstevníci v západních, respektive evropských zemích, že zatouží po podobném životě. Nechce nějaký muslimský stát tolerovat Coca Colu a disco hudbu?

Fajn, je to jeho věc, a jeho obyvatel, když si to nechají líbit...

Já osobně necítím ani trochu nějakou povinnost vítat v zemi svých předků jakéhokoliv přistěhovalce, tím méně ze strany nesnášenlivého náboženství. Nejsem povinen dělit se s kýmkoliv, o cokoliv, s někým, jehož předci, nebo on sám se nepodíleli na současném stavu v mé zemi. Pokud se chtějí někteří muslimové mít stejně, jako se mám já, nebo aby se tak měly alespoň jeho děti, musí proto něco udělat ve své vlastní zemi. Proč vítat někoho, kdo se sice chce mít jako já, ale přitom trvá na příčině, proč se tak nemá…?

Co si budeme nalhávat, v drtivé většině jde muslimským přistěhovalcům čistě o ekonomické zájmy, nikoliv o zájmy duchovní. Duchovní pohled na svět si berou ze svých zemí s sebou. Na tom by nebylo nic špatného, jenže právě v případě islámu je staletími prokázáno, že snaha o rozšíření svého pohledu na svět, své víry, nabude u takových migrantů zanedlouho vrchu nad úctou a uznáním domovských práv svých hostitelů.

Islám se nezměnil po celá staletí, neprošel něčím podobným, jako naše západní civilizace. A proto nebude nikdy slučitelný s našimi životními postoji a pohledem na svět.

Pokud někdo toto nevidí, a tvrdí, že islám v sobě pro naši kulturu neskrývá žádné nebezpečí, pak si nevidí ani na špičku nosu. Pro takové lidi mám jednu radu – ať se odeberou dožít svůj život do nějaké muslimské země. Jistě tam budou vítáni, protože jim nebude dělat potíže přizpůsobit se tamním životním podmínkám.

Vždyť je to tak prosté, netolerance něčeho, co mě osobně ohrožuje v mé vlastní zemi na mých zájmech, je mým svatým právem. To platí jak pro muslimy v jejich zemích, tak pro mě v mojí zemi.