Rusko je příkladem toho, že snahy zmanipulovat národy či jiné velké celky lidí, neskončily světovou válkou ani pádem komunismu. Oněm celkům lze natolik úspěšně vštípit představu o jiných celcích, že se začnou projevovat jako členové sekty. A pokud se stanou zlými, pak předmětem jejich zloby je " pouze" ten vštípený nepřítel. Doma dál hladí láskyplně své ratolesti i psíky a současně se radují z počtu zabitých nepřátel.

Zdráhám se napsat, že jsou nemocní, protože to by pak bylo možné tvrdit o každém, kdo podlehl nějaké mylně představě. Pošramocení. To by šlo.

A to přece dobře známe i my v ČR. Co se to teď děje mnohým Rusům? Bolestné střízlivění. Extrakce Putina z jejich srdcí. Pevný bod, jistota, báťuška... Něco jako Stalin věčně živý.

Kolik lidí u nás nedokáže přestřihnout pupeční šňůru , která je spojuje s jejich vyvolenými, přestože ti už jsou odhalení jako šejdíři či se dokonce odkopali jako

slouhové cizí moci?

Nejsme zlý národ. Jen rozkopaný natolik, že si své šejdíře umíme slepě hájit tak, že jejich sněť se stává naší snětí, a proto byl by hřích je tentokrát už nevolit.

Já si myslím, že hodně důležité budou následující dva nebo tři týdny. Ostatně je o tom článek v zahraniční rubrice.

Ukrajinci musí zvládnout vybudování pozic pro ta území, kam jejich vojska nyní postoupila. To, že Ukrajkinci postoupili o tolit a tolik kilometrů, je sice velice příjemná zpráva, avšak nese to s sebou nebezpečí, že není kryt týl, nejsou zorganozovány zásobovací trasy apod.

Toho se nyní bojím jako čert kříže.

Je to však jen můj laický názor.

Vážený pane Beneši, máte naprostou pravdu. Ukrajinská armáda by mohla skončit jako Rudá armáda po slavném vítězství u Stalingradu, kdy začala postupovat na Západ a osvobodila Charkov. Jenomže neměla krytý týl, prodloužily se jí zásobovací trasy a výsledkem byla německá protiofenzíva. Němci zatlačili rudoarmějce zpět a znovu dobyli Charkov. Zdá se však, že vrchní velení ukrajinské armády si toto nebezpečí uvědomuje.

Počkal bych na zimu - to se většinou v ruských válkách rozhodne. Zatím to vypadá tak, že Putin Ukrajinu levou zadní nezvládne, bude muset zapojit i přední končetiny, už teď Rusko vypadá jako dosti zoufalá velmoc z vojenského hlediska. Vojensky pozoruhodné mi připadá, že Rusko není schopno použít bombardéry (bojí se sestřelů) asi ani stíhačky - které Izraelci vesele požívají v Sýrii. Rusko navíc zjevně nemá ani americké přízemní přesné rakety - tomahawky. Vrátilo se kamsi do časů Stalinovy války a používá kaťuše a děla. Bizarní operace. Přesto někteří straší, že by mohlo napadnout NATO v Evropě. Opravdu legrační představa.

No jo, no... Rusák by chtěl být světovou velmocí, ale neumí si ani vyrobit strategicky klíčové komponenty, jako například spolehlivou elektroniku do raket. Takto upadne do bezvýznamnosti...

Vezměte si Japonce na konci II. WW. To byli nějací fanatici, ale stačily dvě atomové bomby a jejich svět se rozsypal na padrť, aby pak sami přilezli s kapitulací.

Zdroj: https://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=7...

Tak to těžko.

Jednak, už jsem to říkal Zieglerovi, budu to říkat vám. Nepokoušejte se hodnotit japonskou (potažmo asijskou) mentalitu, nepochopíte ji. Vy dva určitě ne. Toliko k tomu fanatismu.

A přilezli s kapitulací? Ale no tak. Císař nikdy ve svém projevu nepoužil slovo kapitulace. Jen oznámil, že Japonsko přijímá podmínky Postupimské dohody.

Nu a za třetí. Stále ta opakovaná mantra, že bez atomových bomb by se Japonsko nevzdalo. OK, trochu si to rozebereme.

Za prvé, už koncem roku 1944 vzniká v Japonsku frakce, která získává celkem rychle podporu a jejíž snahou je dosáhnout míru. Tato frakce, již vede admirál Suzuki 5. dubna 1945 přebírá vládu a Suzuki se stává premiérem.

Nová vláda oslovuje SSSR (jakožto z jejího pohledu neutrální stát), aby působilo jako prostředník při nastolování míru mezi Japonskem a západními Spojenci. Tyto kroky nejprve zprostředkovával ruský velvyslanec v Tokiu, posléze japonský velvyslanec v Moskvě. Ale nevedly k ničemu. Rusové se o této snaze o sblížení ani nezmínili. (Což je tak nějak logické,protože na Jaltské konfe­renci v únoru se Stalin zavázal, že se připojí k válce proti Japonsku pod pod­mínkou, že dostane Kurilské ostrovy, celý Sachalin a kontrolní pozici v Mandžusku. A to byly oblasti, o které přijít nechtěl)

A to, co jediné ještě tak nějak drželo Japonce ve válce bylo to, že spojenci požadovali jednak bezpodmínečnou kapitulaci, ale co je ještě horší, hrozivě mlčeli k otázce suverenity císaře.

13. července posílá Japonsko do Moskvy oficiální sdělení přes ministerstvo zahraničních věcí, které hovořilo naprosto jasně - císař si přeje mír.

Stalin zrovna odlétal na na Postupimskou konferenci. Odeslal chladnou odpověď, že návrh nepovažuje za natolik jednoznačný, aby podnikl nějaká opatření či souhlasil s přijetím delegace. Tentokrát však Churchil1a o jejich snaze zpravil. Churchill to sdělil Trumanovi a připojil vlastní opatrné doporučení, že by bylo rozumné zmírnit nekompromisní požadavek „bezpodmínečné kapitulace“.

O čtrnáct dní později zaslala japonská vláda Stalinovi další poselství, v němž se snažila ještě přesněji objasnit účel delegace, ale obdržela podobnou zamítavou odpověď.

Takže asi takhle k tomu, jak byly zapotřebí atomové bomby. Japonci se chtěli vzdát ještě před jejich svržením, ano, SSSR je ve velké míře zodpovědné za to, že japonské diplomatické snahy prostě ztroskotaly.

Ak by chcel Putin mobilizáciu a zvýšiť počet vojakov a techniky musel by vyhlásiť Ukrajine vojnu. Zatiaľ je to podľa Ruska tzv špeciálna operácia.

A myslíte, že se Kreml bude držet nějakých obvyklých konvencí?

I když se dá s mnoha věcmi souhlasit, tak slova "zlý národ" mi silně smrdí...až příliš silně mi to připomíná rétoriku, která vyvolala holokaust ...

Nezlobte se, ale on ten národ jako celek momentálně zlý je. Výjimky existují, ale jako celek zlí jsou a jsou nám nepřátelští. Odkdy je zvykem chválit nepřítele? Nepřítele, který právě provádí ukrajinskou obdobu holokaustu...

Dobře napsané. Karma.

Osobně sázím na nějaký převrat, puč. Poté snaha o nějaké ukončení bojů, pokud možno s hrdým čelem.

Což nelze připustit a věřím, že světové společenství požene Rusko k odpovědnosti. Musejí být poraženi, aby se zbavili pocitu nadřazenosti, který je jim stále vlastní, i když vlastně pro to není žádný důvod.

Srovnání s Japonskem sedí.

Ahoj, díky. Rusové si bohužel asi neuvědomují, jak rychle je může jejich snaha po ještě větší velikosti doslova zmrzačit.

Zasloužená karma Vláďo

Díkes