Můj první blog v žoldu…

Včera, když jsem zveřejnil, co a za kolik jsem ochoten psát na blogu, dostalo se mi první nabídky, kterou jsem přijal. A není to kšeft ledajaký, v článku musí být všechna témata, která jsou u mě na prodej.

Tak nám EU podepsala s Ukrajinou něco jako úpis čertu, kterého budeme muset my, Evropané, tahat z louže (pod okap) a platit za něj dluhy.  V důsledku toho se nechal slyšet náš pan prezident, že je to skvělá zpráva, a že na její počest přerušuje svou léčbu chronické virózy (chronici becheriozus), a tím pádem nás čeká buď ostuda, nebo estráda.

Ze sídla poslanecké sněmovny bylo slyšet po zveřejnění této zprávy jen jakési skučení, které i přivolaným pracovníkům odchytové služby nejvíce ze všeho připomínalo vřeštění paviánů.  Stateční odchytávači se sítěmi se snažili onu smečku nezvladatelných opic pochytat, ale nakonec se jim podařil jen jeden, i když kardinální úlovek. Sice zbytečně, ale přeci jen, prý pro jistotu (byl namol opilý ledovým čajem, jehož lahev držel v ruce), vstřelili do zadku jednoho ze škodičů obecných (Economicus analfabetozis Kalouskus) narkotizační střelu, čímž si pojistili klidné přemístění tohoto tvora do klece, kam podle některých zlých jazyků, přítomných celé akci, prý dávno patří.

Nic mu nebylo platné volání, že má právo na opatrné zacházení, protože prý jeho ekonomické metody pochválili i zástupci bankovního sektoru a realitního trhu ze samotných USA. Dostal náhubek, plenu a ránu elektrickým paralyzérem.

Celé akci přihlížela skupina bezdomovců, která se okamžitě vrhla do útrob budovy sněmovny, kde, i přes schválený „suchý zákon“, našli její příslušníci slušnou zásobu chlastu nejméně na pět let dopředu. V závěsu za nimi se budovou prohnala po vzoru hejna kobylek tlupa prý nepřizpůsobivých občanů, což byl nesmysl, protože oni se naopak velice rychle přizpůsobili šeru na chodbách, a odnesli vše, co nebylo přišroubované, nebo přivařené.

Dílo zkázy pak dokončili nějací feťáci, kteří sebrali i to, co bylo přišroubované a přivařené, navíc totálně zdecimovali v přilehlých kumbálech úklidových prostředků vše, co pachem, třeba jen vzdáleně připomínalo nějakou chemickou látku. Tak se stalo, že v jejich kapsách skončily i ponožky z odpadkového koše, které tam zahodil nějaký neznámý člen stáda poslaneckých opic. K identifikaci původu oněch ponožek můžeme sdělit jen tolik, že zřejmě patřily nějakému odborníkovi na zemědělství, protože na nich byly vyvedené (barevně) dvě třešně.

Celému divadlu přihlížela spousta lidí z okolí, a ani jeden z nich nezasáhl, ani nevolal policii, protože prý by odchytávači měli zbytečně o to více práce. Jak už jsem psal, až na jednoho škodiče, který byl přistižen a odchycen, se všichni ostatní rozprchli do centra Prahy, kde bloudili po obchodech, a připadali si při tom velice hloupě, neboť zjistili, že ani v buticích, prodejnách s loutkami, ani v lecjakém čepičářství, nemohli se s obsluhujícím personálem domluvit česky.

Stále slyšeli jen změť ruského jazyka, a čínského žvatlání, a dokonce i arabských nadávek.

Takový nešvar v našich službách, ani v centru Prahy se česky člověk nedomluví. Jsme snad někde ve Varech, či co…?!

Nejsprostější se ukázal být pouliční prodavač značkových bublinek do vodováh, který dokonce na naše bloudící zákonodárce volal posměšnou básničku:

Opice jste, a opice budete

i když si na vážné občany hrajete.

Jste jenom stádo vykuků

vysrat se vám za to do krků…

Na tomto místě jsem Vám chtěl ukázat fotografii celé události, ale bylo mi doporučeno, že z důvodu ochrany osobních údajů a soukromí některých primátů nemám takovou věc dělat. Čili neuvidíte nic.

Když se později odvážili do budovy nahlédnout nestranní pozorovatelé, překvapil je hanlivý nápis sprejem na zdi. Znázorňoval geometrický obrazec, a pod tím byl nápis – „Vladimir Vladimirovič“. Všem bylo jasné, kterého Vladimira se to týká, ale všichni to přešli taktním mlčením.

To se ovšem nedá říci o situaci, kdy v hlouby budovy narazili na jakousi sochu tvora, který ze všeho nejvíce připomínal prezidenta USA, Obamu. Před tou sochou byl nějaký  pult, na něm použité kondomy a složený papírek s tímto textem :

Baracku, Baracku, máme tě na klacku

Později se ukázalo, že šlo o místnost poslaneckého klubu KSČM.

Netrvalo dlouho, a do budovy vyrabované poslanecké sněmovny dorazili také blogeři Matějka, Olšer, Cvalín a Cemper. Pan Matějka okamžitě vytasil zpod kalhot svou zbraň, a mával okolo sebe svým Zbrojním průkazem. Olšer se stále dokola všech přítomných ptal, o co se jedná, a i když mu to bylo asi tak stokrát vysvětleno, s otázkami nepřestal ani když už padla noc, a on byl před budovou sám. Mladý komunista Cvalín okamžitě odešel do místnosti poslaneckého klubu své partaje položit na pult před nějakou sochou kondom (on nepoužitý, protože podle jeho slov jeho snaha prý je, aby bylo v budoucnu soudruhů co nejvíce, ovšem opět zlé jazyky tvrdily, že prostě ten kondom neměl s kým použít…).

Pan Cemper se dožadoval od pracovníků odchytové služby informací, zda jedí maso, a co hodlají udělat s odchyceným škodičem obecným. Dostal po hubě, nedozvěděl se nic, a navíc ho zavřeli do klece s objektem jeho zájmu. Podle posledních zpráv mu prý bude vypálen na levou půlku zadnice cejch s číslem, což kvitoval s radostí, neboť se prý nemůže dočkat chvíle, až bude trpět přesně tak, jako trpí hospodářská zvířata.

V šeru se tam potuloval i nějaký malý človíček, co každému vykládal, že má doma nějaké „bávo“, přítomné ženy častoval vtipy o svém bývalém mužství a když se přiblížil ke kleci s panem Cemperem a škodičem obecným, pořád opakoval cosi o pirátech silnic. Pak odešel, na zemi po něm zůstal ležet cár papíru s pozitivním lustračním osvědčením na spolupráci s StB. Kdo to byl, to se mi zjistit nepodařilo.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval pracovníkům odchytové služby městské policie Praha, kteří ten den konečně dělali něco užitečného.

Loučím se s Vámi, a doufám, že objednavatel tohoto blogu splní, co slíbil, a já si za honorář budu moci koupit konečně žárovku do koupelny.

Krásný víkend Vám všem.