Vím moc dobře, proč Rusko lže, a proč porušuje veškeré smlouvy…

Vlastně je to jen jednoduché cvičení z něčeho, co by se dalo nazvat Machiavellistickou logikou. I když se to mnohým lidem nezdá, ruský postup má svou (zvrácenou) logiku…

.

Jistě jste si sami všimli, že nejméně od začátku války, včetně roku 2014, kdy Rusáci zabrali Krym, objevují se ze strany Ruska očividné lži, očividná porušování všech možných smluv, dohod a mezinárodně platných ustanoveních. Když se nad těmito „jevy“ zamyslíme, musíme dojít nutně k závěru, že o většině těchto lží a spol. Rusové moc dobře vědí, že jde o lži, a také vědí, že my ostatní víme, a to je právě to, o co jim jde.

Oni vším tímhle svinstvem vysílají, jak by řekl náš pan premiér Fiala, signály. Bohužel, tyto signály stojí lidské životy, ale povězte mi, kterému ruskému pohlavárovi a jeho klace kdy šlo o lidské životy…

Rusové vším tímhle dávají najevo jasnou věc – ať dojde k jakékoliv smlouvě s nimi, ať udělají cokoliv komukoliv, vždy se budou snažit, aby to byli oni, kdo bude mít poslední slovo. Vždy budou dávat najevo, že každá smlouva, které se stanou součástí, může vzít v mžiku oka za své, pokud ONI – Rusové, budou chtít.

Vždycky to budou chtít být oni, kdo rozhoduje, která smlouva a kdy je pro ně dobrá, a pokud se, ať už z jakéhokoliv důvodu, rozhodnou, že na ni kašlou, udělají to, kdy se jim bude chtít.

ONI jsou nad-národ, před kterým se přeci musí okolní svět plazit, jsou to přeci ONI, kdo rozhoduje o pravidlech hry, jsou to ONI, kdo nikomu nedovolí, aby nedej bože rozhodoval o něčem, o čem chtějí rozhodovat jen a jen oni sami.

Jsou to uzurpátoři tělem i duší, zamindrákovaný národ, který musí sobě i okolnímu světu podobně, jako rozmazlené dítě, neustále dokazovat, že jsou to oni, kdo drží otěže v rukou, že musí být po jejich za každou cenu, za cenu tisíců životů kohokoliv nevyjímaje.

Když vezmeme poslední ruské morální selhání, mám na mysli jejich raketový útok na přístav Oděsa, ani ne 24 hodin po podepsání dohody za účasti tajemníka OSN a Turecka o tom, že právě odtud bude odcházet do celého světa ukrajinská pšenice, je krásně vidět, že to přesně zapadá do mé teorie.

Všimněte si, že ony ruské rakety v podstatě nezasáhly v Oděse nic důležitého, co by mohlo vývoz pšenice ohrozit. Myslím, že si Rusové dali hodně záležet na tom, aby to tak bylo. Jejich raketový útok byl opět jen oním „posledním slovem“ k uzavřené smlouvě, které musejí mít vždy právě oni – dali tím najevo, že je jen na nich, jestli se bude nějaká smlouva dodržovat, nebo ne, že je jen na nich, a na jejich (zlo)vůli jestli bude půlka světa umírat hlady, nebo bude žít.

Dali tím opět najevo, že kdyby chtěli, tak by i mohli…

Je jasné, že krom Ruska ve světě takové myšlení naráží na bariéru nepochopení, většina lidí to má nastavené tak, že smlouvy se uzavírají proto, aby se dodržovaly a aby byl určitý segment ošetřený, pokud možno ku spokojenosti všech zúčastněných.

Rusák to má ale jinak, on si k jistotě uzavřené smlouvy s kýmkoliv přidá svou vlastní nadhodnotu - „… ano, podepsali jsme s vámi smlouvu, ale musíte pochopit, že vy nemáte jistotu žádnou, my máme jistotu v tom, že když se nám zachce, budeme to my, kdo o trvání smlouvy rozhodne…“

Tato ruská „logika“ se dá snadno aplikovat i na současnou situaci s dodávkami ruského plynu do Evropy. V minulých dnech panovaly v Evropě obavy, zda Rusko pustí do potrubí plyn po nějaké jejich údajné údržbě. Nikdo z evropských lídrů se těmi obavami netajil, a co udělal Rusák?

Plyn pustil, ale příznačně ne v takovém množství, v jakém by se očekávalo – když už ho tedy vůbec pustil…

Co tím dává najevo, jaký signál plivnul směrem k Evropě?

Udělal přesně opak, než Západní Evropa čekala – plyn pustil, takže si mohl kdejaký západní pohlavár a ekonom oddechnout, ale ne moc zhluboka, protože ho pustil jen tolik, aby ukázal, že se musí počítat s jeho vůlí - nevůlí, jak to bude dál.

A také proč by vyčerpával zbraň v podobě dodávek plynu v červenci, když se mu může tak krásně hodit na konci listopadu…?

A právě celým tím šaškováním puštěním – nepuštěním plynu opět jen ukázal, že když bude chtít, bude i moci…

Každopádně takové chování Ruska není dobrým znamením pro celý svět. Rusákovi se opravdu nedá věřit, je to ten nej-nespolehlivější partner k čemukoliv za posledních nejméně 100 let.

Rusák se snaží připravit si půdu ke svým dalším podrazáckým krokům jednáním z některými zeměmi světa. Všichni tito by si ale měli dávat veliký pozor, s kým jednají, je vlastně skoro jedno o čem, tady jde opravdu jen o jedno – o to, s kým…

Každopádně ti zlí se shromažďují, proto je nutné, aby se spojili i ti dobří. Bez výjimek, bez podmínek. Když to neudělají, ti zlí zvítězí a ti dobří budou v krvi porobeni!

Myslíte, že ne? Opravdu ještě stále věříte Rusákovi...?

.

.