Moji milí „Kocourkové“…

Milí Kocourkové, vím, kolik z Vás si dělá zbytečné starosti o své peníze. Nevěšte ale hlavu, mám pro Vás nabídku, která se, slovy klasika řečeno, nedá odmítnout…

Je mi strašně líto pana Kocourka, který chudák netušil, jak snadno může být přistižený při nekalém převádění milionů.

Vůbec nepochybuji, že takových „Kocourků“, kteří by měli rádi své milionky někde bezpečně ulité, je v parlamentu, senátu, vládě, a vůbec všude okolo, strašně moc.

To je mi líto – takové množství nešťastných lidí…

Proč nešťastných?

Inu protože sotva se jim podaří urvat si od huby nějaký ten milion grošíků, už nastoupí nějaký představitel lůzy, který se v tom začne vrtat, zajímá se odkud a kam, za co a proč.

Pan Kocourek měl tu smůlu, že ho nenapadlo nic chytřejšího, než převést balík peněz v rámci rodiny.

Ach jo, taková školácká chyba!!!

Že on chyběl v parlamentním kurzu čachrování?

Aby se Vám, dalším případným „Kocourkům“ (beru i Kočičky) nestalo něco podobného, mám pro Vás všechny jeden návrh – až si budete dělat hlavu s tím, kam bezpečně ulít své vydřené, potem smáčené peníze, vzpomeňte si na mě.

Můj mail je Vám k dispozici a já Vám rád a ochotně přepošlu číslo svého bankovního účtu. Považte ty výhody – nejsem Vaše maminka, ani tatínek, bratr, babička a necítím se být ani Vaší milenkou (případně milencem). Jsem ve vztahu k Vám naprosto cizí člověk, tedy naše spojení je nečekané. Pokud nebudete hloupí a necháte ty své peníze cestou ke mně trochu ,,bloudit", nikoho nenapadne je u mě hledat. Budou proklepáváni Vaši příbuzní, ale koho by napadlo proklepávat mě – obyčejného smrtelníka, nepostiženého příbuzenským poměrem s někým „pomazaným“…?

Já Vám za to slibuji, že se Vašich milionků jako takových ani nedotknu, budou u mě v naprostém bezpečí. Jako odměna mně bude každý měsíc bohatě stačit, ať nežeru, 20% z úroků, které z těch Vašich peněz narostou.

No není to férová nabídka?

Tak rozum do hrsti, Kocourkové, jsem tu pro Vás – jsem tu rád…