Máme práva, jednoho se, autore, dovoláváte, ale zároveň i povinnosti.

Jak v tomto případě naplnit tento úzus? :-)

Dobrý článek, nutí k zamyšlení i k reakcím.

Kriminalizace emocí je něco, na co nepřišli ani nacisté či komunisté.

Velká karma.

Ale jděte. A co jiného byly hospodské nadávky na Husáka a na socialismus, nebo schvalování atentátu na Heydricha, než projevy emocí? Nevím nic o tom, že by to nebylo trestné.

Vladimíre, nenávidím jen jednoho jediného člověka. Protože ho znám.

Ale nenávidět cizí lidi? Můžu k nim mít výhrady, stranit se jim, protože mi nejsou sympatičtí, ale nenávidět? Na mě je to příliš silné slovo. Nemůžu přece někoho nenávidět, jen protože dělá něco jinak. Nenávidět předem je asi hloupé . Při setkání člověk často zjistí, že nenávist předem byla zbytečná.

Napsal si svou úvahu velmi dobře

Jak už jsem psal, nenávist je vždycky špatně, je to výraz celkové nevyrovnanosti člověka, který tak ventiluje své vlastní problémy a projikuje je do druhých.

A nenávidět cizí lidi, které vůbec neznáme, to už je naprosto vyhrocená patologie.

Mírně falšujete podstatu problému. Právo na představy vám přirozeně nikdo vzít nemůže, ani to technicky normálně nejde. Ale současně není svobodou projevit vše veřejně, protože to bychom se vraceli někam do dětského anarchismu. Když použiji vaši otázku na postoj k ženě, která odmítne vaše dvoření, máte právo ji z nenávisti uškrtit, pomluvit, znásilnit? Odpovězte si sám, co je svoboda. Proto dospělí lidé pracují na svém sebeovládání, aby ubližovali ostatním jen v minimální míře, ale vy to prostě nehodláte asi nikdy pochopit.

Na žádný provedený skutek (z důvodů jakékoliv emoce) jak popisujete samozřejmě právo být nemůže, ale právo na to, veřejně prohlásit že tu ženu nenávidím (nebo miluji) být musí, pokud použiji situaci vašeho příkladu. Možná by vzhledem ke společenským normám byla ta žena (nebo vyhlašovatel emoce) stavěna do trapné situace, ale kriminalizovat to?

Můžete nenávidět, ale jenom ty správné lidi.

A kteří to jsou? Například z politiků..., který je ten správný?

Možná že se mýlím, ale přesto bych si dovolil jeden praktický příklad . Zdejší bloger pan D. Póč zahrnul čtenáře několika desítkami blogů o hejtmanu Čunkovi a dnes ve vánoční čas v tom opět pokračuje. Je zde prakticky vidět že ho opravdu má hodně nerad. Že mu to na zdraví nepřispívá je zřejmé z jeho zatrpklého výrazu. Pane D. vezměte zpátečku alespoň o vánocích a pusťte do svého srdce pokoj.

......Roberte, super! Toho ta nenávist zabije. NKepovoluje diskusi, tomu se musí v noci o Čunkovi zdát! Přitom...hejtman, oblíbený, stará se, lidé ho mají rádi!

To je zajímavá myšlenka. Možná jde spíš ale o to, jakým způsobem se s tou nenávistí člověk vyrovnává. Taky nenávidím pár věcí, okamžiků, lidí. Snažím se na ně nemyslet, nepřipomínat si je a nemít k nim nic osobního. Pokud mě to chtě nechtě popadne, snažím se od toho utéct, protože mě to ničí a brzdí. Navíc ani nemám páky nebo způsob, jak zdroje té nenávisti eliminovat, protože prostě existují. S tím jsem se smířil. Jen jim nechodím naproti.

Tady jsme ale u konkrétního případu, který se týká LGBT. Vy sám jste napsal modelový příklad "...zvedá se mi žaludek při představách o tom, co asi dělá s nějakým jiným chlapem v posteli,..." Mě vždycky zajímalo, proč si lidé představují něco, z čeho se jim zvedá žaludek. Já nesnáším brokolici a rajčata, tak si taky nepředstavuju, jak je někdo jí, když je uvidím v krámě. Nepředstavuju si ani Eltona Johna na jeho koncertě, jak si užívá intimní chvíle se svým manželem. V intimních chvílích jsem si nepředstavoval ani svoje kolegyně ani své kolegy ani učitelky na střední škole. Řekl bych, že psychika takového člověka, který si představuje sex mezi osobami stejného pohlaví, asi nebude v dobré kondici.

Ak neznášate brokolicu a rajčata, necítite pri pohľade na ne tú ich nechutnosť? To by bolo zvláštne, pretože práve pre tú ich nechutnosť ich neznášate.

Kdesi v jakési sci-fi jsem četl, že hrdina měl lehký záchvat euforie. Ale díky pilulkám se z toho už vyléčil.

Tak tohle je, bohužel, budoucnost...

Stíháni jsme za emoce, za myšlení, za názory...

Nonsens. Člověk nemá pouze emoce ale také rozum, který musí některé emoce držet na uzdě. Jinak to ve společnosti nejde.

Samozřejmě, že máš právo nenávidět, Vlaďo. Ale jen toho správného. Teda vlastně špatného. Respektive jen toho, kdo je uznán těmi "správnými" za "špatného".

A vy jste ta "správná", že?

Jelikož to byl recividista s množstvím jiných přestupků a vlajku pálil v plném klubu pomocí většiho množství hořlaviny, tak asi....

Podle USA Today palil vlajku pred vchodem do clubu