Co znamená turecké vydírání…?

Turci se ústy svého premiéra Ahmeta Davutoglua nechali slyšet, že prý přestanou dodržovat přijaté úmluvy, pokud Evropa nepodlehne jejich vyhrožování a vydírání…

Nic jiného, než nestoudné vydírání, to totiž není. Turecký premiér doslova řekl, cituji – „…Trvám na svém přesvědčení, že dá-li Bůh, budeme osvobozeni od vízové povinnosti (pro cesty tureckých občanů do Evropy) v červnu. Pokud se tak nestane, pak samozřejmě nikdo nemůže očekávat, že Turecko bude dodržovat své závazky…“

Otázkou samozřejmě je, zda Evropa tomuto tlaku podlehne, nebo nikoliv. Čert ví, co evropští lídři v čele s německou kancléřkou Merkelovou někde v kuloárech při jednání s Turky těmto per-ústa slíbili, že mají ti Turci najednou takovou drzost a tlačí Evropu statisíci běženci na svém (zatím...) území do kouta.

Když se s velikou slávou v Evropě zaváděla pravidla Schengenské dohody, tak byla jasně dána pravidla jejího fungování. Mezi tyto mantinely se musel snažit vejít každý stát, který chtěl do tohoto spolku patřit, nebo který, ač sice územně mimo tento region, chtěl dosáhnout v tomto prostoru bezvízového styku.

Výjimky nebyly na pořadu dne, pravidla platila stejně pro všechny. Proto si mohu hlavu ukroutit nad touto tureckou drzostí, se kterou Turci, ač ještě ani zdaleka nesplnili veškerá kritéria potřebná pro bezvízový styk s Evropou, tlačí na pověstnou pilu. Jestliže se Turkům opravdu podaří prosadit do června svou, bez ohledu na nesplněné úkoly, bude to znamenat jen jedno – Schengenský prostor jako takový neplatí, a to z toho prostého důvodu, že v případě tureckého „vítězství“ za každou cenu, nefunguje podle pravidel, se kterými vznikl.

Jakákoliv další „hra“ na Schengen, pak bude jen trapnou fraškou, bez jakýchkoliv pevných zásad, smluv a pravidel. Opravdu chceme v takovém případě jako suverénní stát i nadále setrvávat ve spolku, kde smlouvy a pravidla neplatí, kde je možné, aby se společenství, kterému jsme svým členstvím dali důvěru a vydali se všanc v mnoha důležitých, až životně důležitých záležitostech, tváří v tvář jasnému vydírání, posadilo na zadek a dobrovolně se vzdalo svých zásad a pravidel…?

Bude asi zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine. Obávám se ale, že pokud Turci nějakým zázrakem splní do června potřebné legislativní náležitosti, aby mohli svým občanům opravdu dopřát bezvízový styk s Evropou, že k tomu dojde jen na papíře, fiktivně, stejně, jako například v nedávné době rozhazovačné a marnotratné Řecko údajně plnilo veškeré normy a pravidla hry ve směru k užívání Eura jako platidla, čímž ve finále doslova ohrozilo zbytek eurozóny.

Nevěřím totiž tomu, že Turci férově splní za pouhý měsíc a půl tolik požadavků, kolik jim ještě do právoplatného získání bezvízového styku zbývá.

To spíše věřím tomu, že Turci pro výstrahu neposlušné Evropě alespoň malinko uvolní stavidla se statisíci uprchlíky, aby ta nestoudná poběhlice Evropa viděla, zač je toho loket, neposlouchat přání, až rozkazy, z Cařihradu.

Potřebuje někdo ve světle celé situace lepší důkaz o tom, jak bláhový byl plán Angely Merkelové při jejím handlování s Turkem o uprchlíky, důkaz o tom jak nízké procento pravděpodobnosti na životnost ta „smlouva s ďáblem“ měla…?!