Ať odpustí Ti Bůh...

Každý se bojí toho, že by mu jednou někdo neodpustil. Pokud se nyní nebojí, nakonec, s posledním zbytkem sil, toho bude litovat...

Až převlečeš iluzi za lásku

        a ďáblovi dopřeješ sluch

                         jistotu vyměníš za sázku

                                         pak odpusť Ti už jen ten Bůh.

Až neuznáš rady moudřejších

                snad blázen jen bude Tvůj druh

                                 nepoznáš pravdy meč ostřejší

                                                          zbude Ti, věř, jen ten Bůh.

Až bázeň vezme Ti odvahu

                z nebe blesk rozetne kruh

                          do kleku padneš a nevstaneš,

                                                  ďáblem pak bude Tvůj Bůh.

Až sláva Tě nadobro oslepí

                ztratíš i poslední stud

                          květinu vyměníš za kopí

                                           ryk války bude Tvůj Bůh.

Až bude pozdě, snad pochopíš

                        cenu, co stál Tě ten blud

                                   krví svou čest ďáblu vykoupíš

                                                          zeptáš se, kdo je Tvůj Bůh.

Tam kde jsi zradil, tam nehledej

                   kdo v právu je, pro něj jsi vzduch

                                      hlavu skloň, poklekni, modli se

                                                                 v trestu pak odpusť Ti Bůh…