Nechci potápět lodě

Včera jsem dal na blog článek o tom, že bychom se měli bránit invazi uprchlíků. A hned vyvolal reakce mezi několika známými, že chci potápět lodě a střílet na chudáky, kteří utíkají, aby si zachránili holý život.

Nechci. Chci, abychom bojovali proti těm, kteří podobné akce organizují. Běžný běženec běží, kam mu někdo ukáže. Má bohužel omezený přístup ke vzdělání a tak ani mnohdy netuší, kde je Evropa, Německo, Česko, Hodonín. Ale jde mi o ty, kteří mu řeknou, že právě v Německu nebo Hodoníně jsou zlatem dlážděné chodníky a že si může také kousek uloupnout a žít si tam jako v ráji. Pak ho obere o poslední peníze a pošle kocábkou přes vodu.

Pokud cestu přežije, dostane se "do ráje", zjistí, že to až takový ráj není a zbytek života se třeba bude mít líp, než v bývalé zemi, ale stále na ni bude vzpomínat v podstatě v dobrém, stýkat se se svojí komunitou.Především kvůli zvyklostem (a ty jsou od našich značně odlišné) nebo jen kvůli jazyku. A čím víc jich bude pohromadě, tím větší pospolitost vytvoří. A takoví lidé jsou pak lehko zneužitelní k další lži, k boji proti těm, kdo si u nás "žijí dobře". Pokud vím, hned několik "bojovníků" a atentátníků bylo z Velké Británie, Německa nebo USA. Už tam žili, byli, někdy dokonce naprosto bez problémů. Až najednou potkali "špatné kamarády" a bylo zle. Tedy nám zle.

Nejde mi ani tak o ochranu našich statků, mrakodrapů, dálnic, ... ale o to, co se u nás budovalo tisíciletí. Kultura, úcta k tradici, historii, životu.