Z huby do huby

Někdo sbírá známky, cínové vojáčky, prachy, já po léta sbírám absurdity nejen v českém Absurdistánu. Otevřu šuplík s výstřižky a už se na mě zubí…

Z minula: Viktor Kožený zaplatil za večeři v londýnské La Gavroche v přepočtu 733 096 korun. Jisté izraelské ministerstvo úředníka, jenž přibyl na váze, uznalo za zdravotně postiženého a s příplatkem ho poslalo do penze. Pražský magistrát nařídil vodit psy na vodítku maximálně 1,5 metru dlouhém, náhubky se týkají i jezevčíků. Ve Francii demonstrovali proti týrání ústřic – před konzumací tyto vypouštějí v hrůze smrtelný pot.

Turista pan Abrahám si objednával taxi z náměstí Franze Kafky. V Praze ale žádné takové náměstí neexistuje, reagovala dispečerka a ověřila si to i u řidičů. „Podívejte se pořádně na ceduli!“ Podíval – na této bylo napsáno jasně: náměstí Franze Kafky.

„Při hlasování jsem šel za dveře,“ bránil se někdejší předseda Fondu čs. kinematografie, když mu vytkli, že si poněkolikáté přidělil miliony na vlastní film.

Ze současnosti: starým důchodcům, kteří nestačí zvládnout přechod na zelenou, bylo magistrátem doporučeno, aby se cvičili v rychlejší chůzi. Rusové si stěžovali u ředitele továrny na žiletky, že tyto nejsou dost ostré a zraňují. „Žiletky,“ prohlásil direktor zavóda britv, jsou naopak vysokoj kvality, ale Rusové se neumějí holit.

Pán, který v zimě uklouzl na neudržovaném chodníku, nedostal náhradu, protože: boty, které předložil u soudu, měly ošoupané podrážky /bodejť by ne, když řízení se vleklo řadu let/ a zadruhé měl ten stařík předvídat, že to bude klouzat, sedět doma a koukat na televizi na nějakou pohádku, třeba na Ordinaci v růžové zahradě.

Piráti upozornili na bakalářskou práci nejmenovaného ministra, která je totožná s vypracováním práce jistého studenta. Ministr, který fakultu vystudoval za pouhých pár měsíců, nebyl potrestán, titul mu neodebrán, avšak musel slíbit, že se jím nebude nikde chlubit. Spravedlnosti učiněno zadost.

Jedna paní se přes seznamovací kancelář zkontaktovala s prý velmi dobře situovaným pánem, který ji telefonicky pozval do restaurace na půl suši. Ač s potřebou vztahu, paní se zeptala, jestli i káva bude napůl. Pán se již neozval.

V budoucím předvolebním klání bodyguardi pracně postavili pana prezidenta Zemana na běžky. Třeba ukázat, jak je fit. Nebylo myslitelné, aby se potápěl, rajtoval na koni, lovil z moře amfory, nebo předváděl judo, jako kamarád Putin. Podobně jako pana prezidenta vynesli vloni na zasněženou horu také kolegu Kim Čong-una. Stál tam v naleštěných polobotkách, kolem však plocha bez sněhu, který asi poslušně roztál, nevydržel jeho božské vyzařování.

Z nepřeberného množství bych ještě vybral, jak nejmenovaný hejtman-lékař prohlásil o svém nenáviděném předchůdci, že doufá, že ho to na stranickém summitu „neklepne“ a on nebude muset svému nepříteli poskytovat dýchání „z huby do huby“. Což by bylo na druhou stranu zase dobře, protože by svým  alkoholickým dechem /jak všeobecně známo/ dotyčného akorát dorazil.

Ale to už jsem se octnul spíš u paradoxů, takže o těch třeba jindy…