Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pozdní odpoledne u Pytlounových /humoreska/

  V ulici Čs. armády  č. 32  bydlí  manželé Pytlounovi. Ona teď žehlí zelené košile, on, plukovník v genštábu, si v křesle čte o pušce Z-35/Q ráže 56x45. Pohodu naruší zvonek u dveří.

 

Vstoupí synovec Michal /30/, všichni se pozdraví jako blízcí příbuzní, akorát pan Pytloun se brzy zase vrátí ke své útočné, futuristické pušce T-35/Q ráže 56x45.

„Co je s tebou, Míšo?“ zeptá se paní Pytlounová a odloží žehličku Azur 8000 Series. „Seš nějakej pohublej, děje se něco? Chceš závin? Naleju ti kafíčko, Míšo…“

„Jen ho nech,“ napomene manželku plukovník Pytloun, „sluší mu to, konečně vypadá jako chlap.“

„Ale podívej, jak je bledej,“ vede svou paní Pytlounová.

„Tyhle mladý jsou akorát schoulostivělý“, odfrkne si pan Pytloun. A synovci, kterého to nezajímá, ukáže prstem na fotografii pušky v časopise A report:

„Podívej, vymazlenej kousek s bull-upem, na krycí palbu jak dělanej. Nákup jsem na genštábu forsíroval už před rokem!“

Paní Pytlounová naleje kafičko a přisedne si s mísou závinu k synovci. „Máš takový propadlý tváře, Míšo, co na to máma?“

Synovec zaraženě mlčí, ale pak mu zničehonic vyhrknou slzy.

Paní Pytlounová pochopí, že jde asi o něco vážného, nakloní se k němu přes stůl a vezme ho za ruku. Chvěje se mu.

Začal tiše vzlykat.

To už přiměje i pana Pytlouna sundat klapky z očí, odloží i oblíbenou T-35 ráže 56x45, pronese bodře: „Ale no tak přece, Michale, ty bažante jeden...“

„Já…já jsem to v sobě dusil přes deset let, ale…už to dál tajit prostě nešlo,“  přerývaně leze ze synovce. „Pořád mít strach, aby nás nepotkal někdo z rodiny, zašívat se…a taky v jednom kuse poslouchat doma ty řeči, kdy si už založím rodinu…“

„Chlap na ni má času dost,“ zavrčí pan Pytloun.

„Ale co její biologický hodiny…“ oponuje paní Pytlounová.

„Jaký její, jaký její! Já žádnou holku nemám!“ vykřikne synovec s lehce hysterickým podtónem v hlase. A pak dodá odbojně: „A nikdy mít nebudu!“

Pan Pytloun se na Míšu podívá se zaujetím, jakoby ho viděl poprvé.

Paní Pytlounová žmoulá mezi prstem a ukazováčkem drobek závinu. „Tak ty, Míšo… ty seš …“ nedošpitla.

„Homosexuál! Teplouš! Jen to řekni na rovinu!“ podrážděně zvolá plukovník. „No a co! Všichni v rodině to tušej, akorát jeho maminka si to nechce připustit a pokrytecky dělá, jako že nic! A buzeruje vlastního syna, kterej za nic nemůže. Copak se v jednadvacátým století nahlíží na chlapy s odlišnou orientací jako na  vadný kusy?“

Pan Pytloun sebere z koberce časopis s vyobrazením útočné pušky T-35/Q ráže 56x45, který mu tam v rozčilení spadl, a to ho tak trochu inspiruje k dovětku:

„Mimochodem, v  armádě jsou mezi náma buzeranti taky. A jaký jsou to vzorný vojáci!“

Prohlásí důrazně a vysmrká se do služebního kapesníku, zeleného, 100% bavlněného, s obroubenými okraji, o rozměru 43,5x43,5cm.

Paní Pytlounová soucitně uchopí synovce za obě ruce. „Neplač, Míšo. Já s maminkou promluvím…“

Synovec ruce vyprostí:  „To nemá cenu,teto, dyť znáš její názory.“

Dobrosrdečná paní Pytlounová se nevzdává: „A třeba…co když je to jenom takový období… třeba tě to přejde…“

„Jako chřipka, ne?“ vloží se pan Pytloun a otráveně odhodí pušku Z-35/Q ráže 56x45.

Synovec Míša se rychle rozloučí, s tím, že si odjíždí od všeho odpočinout se svým přítelem na Mallorcu.

Paní Pytlounová si jen zhluboka vzdychne.

Plukovník Pytloun pohlédne na armádní hodinky Hamilton Khaki Field Mechanical H69439933 a zvedne se. „Už musím jít, mám ten šachovej klub.“

Paní Pytlounová přikývne a pečlivě připraví muži na cestu kávu, bez cukru, jak to má rád, do olivově zelené termosky ve tvaru nábojnice Bullet 500ml. Jack Pyke s ocelovým hrníčkem.

                                                    . 

 

Pan Pytloun vystoupil z tramvaje, popošel kousek do vedlejší ulice, kde se zkušeným zrakem bývalého rozvědčíka napřed trochu porozhlédne.  

Pak překvapivě mladistvým, náhle svěžím krokem zamíří naproti do baru Adam.

Nad jeho vchodem vesele plápolá duhová vlajka LGBT…

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Vít Olmer | úterý 17.1.2023 11:42 | karma článku: 23,12 | přečteno: 820x
  • Další články autora

Vít Olmer

Bitva o důchod (humoreska)

Nedávno jsem se dočetl, že nějaká paní měla z vyřizování svého důchodu hlavu jak pátrací balon. Chtěl bych ji utěšit...

8.3.2024 v 19:08 | Karma: 44,03 | Přečteno: 8111x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Europoslanec v řece /humoreska/

Seděl jsem v čekárně u dentisty, s hubou tuhnoucí po injekci. Navzájem se neznající pacienti si vstřícně povídali, což se dnes děje snad akorát v čekárnách. U doktora.

31.7.2023 v 11:26 | Karma: 27,67 | Přečteno: 923x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Pozdní sexstory /povídka/

Jednoho dne v koupelně na sobě nahý důchodce pan Samec zaregistroval jistý mužný úkaz, který ho samotného překvapil. Rychle se osušil, trochu navoněl, a jak ho pánbůh stvořil, tak vkročil hrdě do pokoje.

15.8.2021 v 9:32 | Karma: 29,77 | Přečteno: 1159x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Princ a chuďas /povídka/

Na lavičku na Petříně usedne padesátiletý muž, pan Princ. Úspěšný, oblek od Pietra Filipi, kravata od Bosse, ale skleslý jak smuteční vrba. Naproti němu bezdomovec s pet lahví vína, co vinnou révu nevidělo ani z rychlíku.

4.8.2021 v 10:43 | Karma: 30,50 | Přečteno: 896x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Politikův marketingový tah s berlemi (povídka)

„Auvajs!“ vyjekla levá noha. „Co blbneš?“ reagovala pravá noha - domlouvaly se spolu telepaticky. „Zvrtla jsem se o bouli na chodníku!“ Majitel nohou, politik na procházce, se opřel o zeď s obličejem zkřiveným bolestí.

16.6.2021 v 14:11 | Karma: 17,69 | Přečteno: 373x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Nočník na hlavě sovětského hrdiny /povídka/

V čekárně ortopedie seděly zlomená ruka, natržený meniskus a artritida. Vidno ortézy a roušky. Solidarita v utrpení. Zlomená ruka býval pilotem, než ho krach Českých aerolinek zavál do fabriky. V boeingu by si ruku nezlomil.

22.4.2021 v 13:16 | Karma: 44,88 | Přečteno: 13074x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Aspoň rakovinka kdyby byla /povídka/

Jezevčík Hamlet kulometným štěkotem ohlašoval příjezd televizního štábu. Přiharcovali ve starém bílém tranzitu, původně určeným pro rozvoz stavebního materiálu. Mrzutý štáb se vysoukal u vrat hercova stavení.

30.3.2021 v 17:55 | Karma: 25,01 | Přečteno: 709x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Čtyři veteráni /povídka/

Čtyři pánové spolu už půlstoletí hrají rekreační tenis. Z jejich osmi nohou by se tak tři daly považovat za zdravotně způsobilé. Přesto se bijí jak lvi. Než jim to bohužel zhatila pandemie...

26.1.2021 v 11:09 | Karma: 26,08 | Přečteno: 748x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Klíště na přirození

Jednou u mě na na Hradčanském náměstí zazvonili dva mladí esenbáci. Vedle ve Šternberském paláci někdo ukradl barokní obraz a jestli jsem prý neviděl v okolí osobu se svinutým plátnem. V podpaží.

12.7.2020 v 9:56 | Karma: 36,80 | Přečteno: 2091x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Hurá k psychiatrovi /povídka/

Psychiatr ukázal prstem na jednu z ohmataných karet Rorschachova testu. Byl na ní jakýsi abstraktní obrázek. „Uveď, Ludvíku, co třeba vidíš na tomhle?“ Ludvík se poctivě zamyslel. „Dámský přirození,“ odpověděl.

7.7.2020 v 9:40 | Karma: 23,85 | Přečteno: 770x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Smrt na balkoně /povídka/

Ráno se z balkonu ozval výkřik. Mladý muž u počítače se tam rozběhl. Mezi květináči stála jeho mladá žena a vyděšeně zírala na dlouhé hnědé zvířátko s bílou náprsenkou. Nehýbalo se.

4.7.2020 v 8:52 | Karma: 22,79 | Přečteno: 809x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Politici a holubi /nejen v nose/

Onehdy jsem viděl záběr skrytou kamerou, jak se známý politik a děvkař Silvio Berlusconi z nudy šťourá v nose. Z holuba užmoulal kuličku, kterou pak spolknul. Taková čuňata nemáme v politice ani my...

26.6.2020 v 13:34 | Karma: 26,21 | Přečteno: 774x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Na Ministerstvu kultury se krade? Nic nového pod sluncem

Před patnácti lety jsem sedával na předzahrádce kavárny proti Nosticovu paláci, kde sídlí darmožroutská instituce, zdánlivě pohroužená do klidu, jako přezimující termitiště.

19.6.2020 v 15:04 | Karma: 34,10 | Přečteno: 1268x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Zvířátka a miliardáři

Starý pán má jezevčíka Ferdu. Prý i pejskové se mohou nakazit kurvavirem. Tak chodili do parku s rouškou oba. Ferda mu oddaností zaháněl deprese. Večer si k pánovi vlezl do postele, pán si četl a Ferda chroupal oblíbenou mrkev.

28.5.2020 v 14:36 | Karma: 25,74 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Pro blázny není kam plivnout

Ukázkové jarní slunečné ráno, na balkonu jsem se posadil na rotoped. Těšil jsem se, jak při důstojném šlapání, úměrném věku, si budu přemítat o životě, bilancovat. Na zábradlí seděla straka a s ironií mě pozorovala.

23.5.2020 v 12:21 | Karma: 29,38 | Přečteno: 1332x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Politici v kleci

Koukám na YouTube, v kleci se tam rvou dva potetování Bivojové, dávají si bomby do hlav, kopají se, válejí po zemi, nasazují si drtivé páky, škrtí se. Tisíce diváků šílí a čeká na krev. „Utáhni mu kravatu!“ „Ukonči ho!"

16.5.2019 v 20:26 | Karma: 26,77 | Přečteno: 904x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Viržinka v kapli

Malostranský park zběsile kvete, hmyz ovšem, jak varují entomologové, díky životnímu prostředí skoro nebzučí. Bzučí akorát Japonci s fotoaparáty s objektivy velikosti sloních pyjů.

26.4.2019 v 15:58 | Karma: 30,87 | Přečteno: 995x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Blbej jak komouš v plavkách

Tohle jsem si vypůjčil z knížky česko-francouzského spisovatele Patrika Ouředníka, o němž točím GEN pro ČT. V osmdesátých musel emigrovat. Moc vyčníval z řady a zlobil. To se ostatně nerado vidí dodnes.

15.5.2018 v 11:19 | Karma: 42,39 | Přečteno: 6359x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

První máj je svátek práce, každý se dnes raduje, pojďte všichni do ulice…

...soudruh prezident nás pozdravuje. Tohle jsme psali v padesátých letech jako žáčci do sešitů. Pak ale soudruh prezident umřel, my stáli tryznu na školním dvoře a já dostal záchvat nezvladatelného smíchu.

30.4.2018 v 9:18 | Karma: 26,66 | Přečteno: 923x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Frigo si chtěl dopřát radost

Na Malé Straně se prodírám džunglí turistů. Jsou jako tyranosauři, odstrkují občana do vozovky. Zřejmě i ti slušní ve stádu zpitomí a, jak známo z historie, mohou se státi nebezpečnými. Nejen na chodníku.

25.4.2018 v 19:51 | Karma: 22,92 | Přečteno: 1010x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 85
  • Celková karma 44,03
  • Průměrná čtenost 3823x
Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".

Seznam rubrik