Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pozdní sexstory /povídka/

Jednoho dne v koupelně na sobě nahý důchodce pan Samec zaregistroval jistý mužný úkaz, který ho samotného překvapil. Rychle se osušil, trochu navoněl, a jak ho pánbůh stvořil, tak vkročil  hrdě do pokoje.

Je pravda, že inspirace k tomuto téměř zapomenutému  jevu spočívala ve vzpomínce na dnešní procházku se psem Lumpíkem ve Stromovce. Na tenisových kurtech tam probíhal dívčí turnaj a laňky v krátkých sukýnkách, jemně opocené jako orosené kapky na lístcích růží /pan Samec jako student psával verše/ přitahovaly pohledy nejen jeho, ale i Lumpíka.

Paní Samcová, bývalá účetní, u počítače s brýlemi na nose zpracovávala jako přivýdělek k penzi hromadu daňových přiznání, Lumpík ležel u jejích nohou a spokojeně chrupal; ve snu mu taky možná vířily ty krátké sukýnky.

Pan Samec přistoupil zezadu k paní Samcové a čekal, až si ho všimne s tím jeho náhlým zázrakem.

 „Dáš si kafe?“ zeptala se s pohledem na display, kde se hemžily  - pro pana Samce aspoň – protivní mravenci čísel.

Když nedostala odpověď, obrátila se a leknutím vyjekla. „Co blázníš, Eduarde?“  Lumpík taky zvednul hlavu. Paní Samcová přísně dodala: „Co tě to popadlo, po těch letech?“

„Chtěl jsem tě překvapit, Kačenko,“ pronesl zklamaně pan Samec a zakryl si ohanbí dlaněmi.

„Kozle stará!“ napomenula ho paní Samcová. „Zapomněl jsi, že máš kardiostimulátor?“

„No a co?“ řekl odbojně pan Samec. „Kromě práce se sbíječkou se s tím přece může všecko.“

Paní Samcová byla neoblomná: „Teď s tebou o tom nebudu diskutovat, Edo, musím to dopočítat. Já na rozdíl od tebe pracuju!“ dodala ještě kousavě. „A vynes ty odpadky! Teda, až se proboha oblíkneš…“

Pan Samec se otočil a zklamaně odcházel. Paní Samcové, když viděla jeho dva nahé kmínky, hubené jako když vrána sepne paty, se ho zželelo a pronesla za ním smířlivě:

„Já ti pak udělám něco k večeři.“

Pan Samec se sešel na pivu se svým starým kamarádem z vojny, psychologem ve výslužbě, doktorem Pachlopníkem. Ten mu řekl, aby byl v první řadě rád, že je funkční, že on, Pachlopník, to bohužel kvůli nemoci musel dávno zabalit. Naštěstí je vdovec.

Ale jinak, odborně poučoval přítele, je prokázáno, že aktivní sexuální život v pokročilém věku udržuje, ne-li dokonce zlepšuje stav poznávacích i exekutivních funkcí mozku. Oddaluje hrozbu demence a vůbec prodlužuje život.

Doktor Pachlopník se prý setkal i s devadesátiletým nadsamcem s takovým sexuálním apetitem, že před ním prchaly babičky i  mladé pečovatelky v domově důchodců.

„No jo,“ namítl smutně pan Samec, „ale Jiřina nějak nemá pochopení…“

„U vás, u Samců“, pravil Pachlopník, „je klasický problém v tom, že dlouhodobé stereotypní soužití proměnilo váše manželství spíš v jakési sourozenectví a instituci převážně ekonomického rázu. Zaplaťpánbu aspoň za to. Ale co se týká sexu, ne-li dokonce nějakých vášní, to přirozeně po letech vyšumí.“

„A co teda s tím…vlastně s ním, Toníku?“ namítne pan Samec.

„Ty, Edo, místo aby ses pokusil o pozvolný, něžný rozjezd,“ napomíná kamaráda dr. Pachlopník, „jsi na manželku nastoupil jak barbar Conan. Ale žena i po letech, nebo právě proto, touží po jemném přístupu, citlivém porušení stereotypu, troše romantiky, milém překvapení, zkrátka, aby ten starý, zaprášený vlak manželství vyjel ze zajetých kolejí…“

O což se pan Samec tedy pokusil. Přinesl domů krabici chlebíčků a lahůdek, víno a ženě velikou kytici. Ona napřed reptala, že nechápe důvod takového  utrácení, ale pan Samec to vysvětlil tím, že si přeci taky jednou můžou udělat hezký, romantický večer, ne? Bez těch otravných faktur.

Paní Samcová tedy odložila brýle a pracovní župan a šla se převléknout do slušivých šatů. Pan Samec prostřel stůl  a zapálil svíčky.

Hodovali, popíjeli, pouštěli si ABBU, oblíbenou to skupinu jejich vrstevníka,  pána z Hradu,  ale na rozdíl od tohoto si dokonce mohli ještě i zatančit. 

Příjemný večer, nad kterým se vznášela svatozář poradce doktora Pachlopníka, vyvrcholil v manželčině ložnici /manželé už léta spali odděleně/, protivně žárlivě poštěkávající  Lumpík zavřen raději do předsíně, světlo decentně zhasnuto.

Jenomže se přihodil malér: pan Samec coby chlap v pelíšku zklamal. Koupelnový zázrak ne a ne se zopakovat.

Po veškerém možném snažení se Samcovi vrátili do obýváku, Lumpík vypuštěn z předsíně a paní Samcová si se zklamaným povzdechem oblékla pracovní župan, uvařila kafe, nasadila brýle a vrátila se k fakturám.

Pan Samec seděl zahanbeně v křesle a tupě zíral na televizní obrazovku se staženým zvukem. Běžel tam nějaký sportovní sestřih. K jeho příjemnému překvapení se objevily také mladé tenistky, jako tehdy v areálu ve Stromovce. Pobíhaly po kurtech v krátkých sukýnkách a vzrušujícně si zastrkávaly míčky za okraje kalhotek.

Panu Samcovi málem vypadly oči z důlků a náhle znovu pocítil onu ztracenou mužnou sílu.

Po chvíli se otočil na paní Samcovou a řekl tenkým, prosebným hláskem:

„Jiřinko…co kdybysme tomu ještě dali šanci…“

Paní Samcová na muže překvapeně pohlédla zpoza brýlí.

Lumpík vše pozorně registroval.

Psím instinktem vytušil, co nejspíš bude následovat, a dobrovolně se zas odebral do svého vyhnanství v předsíni…

 

 

 

Autor: Vít Olmer | neděle 15.8.2021 9:32 | karma článku: 29,77 | přečteno: 1159x
  • Další články autora

Vít Olmer

Bitva o důchod (humoreska)

Nedávno jsem se dočetl, že nějaká paní měla z vyřizování svého důchodu hlavu jak pátrací balon. Chtěl bych ji utěšit...

8.3.2024 v 19:08 | Karma: 44,03 | Přečteno: 8111x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Europoslanec v řece /humoreska/

Seděl jsem v čekárně u dentisty, s hubou tuhnoucí po injekci. Navzájem se neznající pacienti si vstřícně povídali, což se dnes děje snad akorát v čekárnách. U doktora.

31.7.2023 v 11:26 | Karma: 27,67 | Přečteno: 923x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Pozdní odpoledne u Pytlounových /humoreska/

V ulici Čs. armády č. 32 bydlí manželé Pytlounovi. Ona teď žehlí zelené košile, on, plukovník v genštábu, si v křesle čte o pušce Z-35/Q ráže 56x45. Pohodu naruší zvonek u dveří.

17.1.2023 v 11:42 | Karma: 23,12 | Přečteno: 820x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Princ a chuďas /povídka/

Na lavičku na Petříně usedne padesátiletý muž, pan Princ. Úspěšný, oblek od Pietra Filipi, kravata od Bosse, ale skleslý jak smuteční vrba. Naproti němu bezdomovec s pet lahví vína, co vinnou révu nevidělo ani z rychlíku.

4.8.2021 v 10:43 | Karma: 30,50 | Přečteno: 896x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Politikův marketingový tah s berlemi (povídka)

„Auvajs!“ vyjekla levá noha. „Co blbneš?“ reagovala pravá noha - domlouvaly se spolu telepaticky. „Zvrtla jsem se o bouli na chodníku!“ Majitel nohou, politik na procházce, se opřel o zeď s obličejem zkřiveným bolestí.

16.6.2021 v 14:11 | Karma: 17,69 | Přečteno: 373x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Nočník na hlavě sovětského hrdiny /povídka/

V čekárně ortopedie seděly zlomená ruka, natržený meniskus a artritida. Vidno ortézy a roušky. Solidarita v utrpení. Zlomená ruka býval pilotem, než ho krach Českých aerolinek zavál do fabriky. V boeingu by si ruku nezlomil.

22.4.2021 v 13:16 | Karma: 44,88 | Přečteno: 13074x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Aspoň rakovinka kdyby byla /povídka/

Jezevčík Hamlet kulometným štěkotem ohlašoval příjezd televizního štábu. Přiharcovali ve starém bílém tranzitu, původně určeným pro rozvoz stavebního materiálu. Mrzutý štáb se vysoukal u vrat hercova stavení.

30.3.2021 v 17:55 | Karma: 25,01 | Přečteno: 709x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Čtyři veteráni /povídka/

Čtyři pánové spolu už půlstoletí hrají rekreační tenis. Z jejich osmi nohou by se tak tři daly považovat za zdravotně způsobilé. Přesto se bijí jak lvi. Než jim to bohužel zhatila pandemie...

26.1.2021 v 11:09 | Karma: 26,08 | Přečteno: 748x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Klíště na přirození

Jednou u mě na na Hradčanském náměstí zazvonili dva mladí esenbáci. Vedle ve Šternberském paláci někdo ukradl barokní obraz a jestli jsem prý neviděl v okolí osobu se svinutým plátnem. V podpaží.

12.7.2020 v 9:56 | Karma: 36,80 | Přečteno: 2091x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Hurá k psychiatrovi /povídka/

Psychiatr ukázal prstem na jednu z ohmataných karet Rorschachova testu. Byl na ní jakýsi abstraktní obrázek. „Uveď, Ludvíku, co třeba vidíš na tomhle?“ Ludvík se poctivě zamyslel. „Dámský přirození,“ odpověděl.

7.7.2020 v 9:40 | Karma: 23,85 | Přečteno: 770x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Smrt na balkoně /povídka/

Ráno se z balkonu ozval výkřik. Mladý muž u počítače se tam rozběhl. Mezi květináči stála jeho mladá žena a vyděšeně zírala na dlouhé hnědé zvířátko s bílou náprsenkou. Nehýbalo se.

4.7.2020 v 8:52 | Karma: 22,79 | Přečteno: 809x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Politici a holubi /nejen v nose/

Onehdy jsem viděl záběr skrytou kamerou, jak se známý politik a děvkař Silvio Berlusconi z nudy šťourá v nose. Z holuba užmoulal kuličku, kterou pak spolknul. Taková čuňata nemáme v politice ani my...

26.6.2020 v 13:34 | Karma: 26,21 | Přečteno: 774x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Na Ministerstvu kultury se krade? Nic nového pod sluncem

Před patnácti lety jsem sedával na předzahrádce kavárny proti Nosticovu paláci, kde sídlí darmožroutská instituce, zdánlivě pohroužená do klidu, jako přezimující termitiště.

19.6.2020 v 15:04 | Karma: 34,10 | Přečteno: 1268x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Zvířátka a miliardáři

Starý pán má jezevčíka Ferdu. Prý i pejskové se mohou nakazit kurvavirem. Tak chodili do parku s rouškou oba. Ferda mu oddaností zaháněl deprese. Večer si k pánovi vlezl do postele, pán si četl a Ferda chroupal oblíbenou mrkev.

28.5.2020 v 14:36 | Karma: 25,74 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Pro blázny není kam plivnout

Ukázkové jarní slunečné ráno, na balkonu jsem se posadil na rotoped. Těšil jsem se, jak při důstojném šlapání, úměrném věku, si budu přemítat o životě, bilancovat. Na zábradlí seděla straka a s ironií mě pozorovala.

23.5.2020 v 12:21 | Karma: 29,38 | Přečteno: 1332x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Politici v kleci

Koukám na YouTube, v kleci se tam rvou dva potetování Bivojové, dávají si bomby do hlav, kopají se, válejí po zemi, nasazují si drtivé páky, škrtí se. Tisíce diváků šílí a čeká na krev. „Utáhni mu kravatu!“ „Ukonči ho!"

16.5.2019 v 20:26 | Karma: 26,77 | Přečteno: 904x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Viržinka v kapli

Malostranský park zběsile kvete, hmyz ovšem, jak varují entomologové, díky životnímu prostředí skoro nebzučí. Bzučí akorát Japonci s fotoaparáty s objektivy velikosti sloních pyjů.

26.4.2019 v 15:58 | Karma: 30,87 | Přečteno: 995x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Blbej jak komouš v plavkách

Tohle jsem si vypůjčil z knížky česko-francouzského spisovatele Patrika Ouředníka, o němž točím GEN pro ČT. V osmdesátých musel emigrovat. Moc vyčníval z řady a zlobil. To se ostatně nerado vidí dodnes.

15.5.2018 v 11:19 | Karma: 42,39 | Přečteno: 6359x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

První máj je svátek práce, každý se dnes raduje, pojďte všichni do ulice…

...soudruh prezident nás pozdravuje. Tohle jsme psali v padesátých letech jako žáčci do sešitů. Pak ale soudruh prezident umřel, my stáli tryznu na školním dvoře a já dostal záchvat nezvladatelného smíchu.

30.4.2018 v 9:18 | Karma: 26,66 | Přečteno: 923x | Diskuse| Osobní

Vít Olmer

Frigo si chtěl dopřát radost

Na Malé Straně se prodírám džunglí turistů. Jsou jako tyranosauři, odstrkují občana do vozovky. Zřejmě i ti slušní ve stádu zpitomí a, jak známo z historie, mohou se státi nebezpečnými. Nejen na chodníku.

25.4.2018 v 19:51 | Karma: 22,92 | Přečteno: 1010x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 85
  • Celková karma 44,03
  • Průměrná čtenost 3823x
Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".

Seznam rubrik