Podle průzkumu uskutečněného napříč zeměmi EU se lidem demokracie zajídá. Dosáhla prý limitů svých možností. Lidé volají po silném vůdci, nebo alespoň po vládě odborníků. Taková je realita. Někteří to pochopili rychle.
Nasadili si fialové čapky se silně vyšitými silnými slovy o silném Česku a s vizáží popeláře opět kralují volebním žebříčkům.
Jíní, takzvaně liberální, i nadále budou - jistě, s outfitem francouzské (nikoliv české, ta kupodivu také připomíná manželku popeláře) první dámy či vizáží akademického hodnostáře, to je třeba jim přiznat - akademicky a zcela bezzubě (nemají žádnou moc s tím něco udělat) řešit to, zda může nová ministryně spasit dotačního podvodníka před trestem, kdy se konečně Miloš Zeman v Číně dotkne při servilním úklonu čelem země, atd., atd... Budou se ohánět demokracií a svobodou, a strašně se divit, jak to, že to nefunguje a že tolik lidí volí popeláře.
Těm, co volí popeláře, je totiž nějaká demokracie fuk. Ta pro ně končí v okamžiku, kdy jim někdo slíbí, že se každé ráno probudí u plné misky. Co na tom, že je to šlichta, hlavně, že se na ní moc nenadřou a že je pravidelně.
Pánové a dámy akademici a akademičky, nestrašte lidi svobodou. Lidi mají rádi svou klec. Sice trochu omezuje, ale taky chrání, dává pocit bezpečí. A tenhle pocit, v kombinaci s miskou šlichty, spoustě lidí stačí ke spokojenosti. Je to jistota.
Svoboda je nejistota, povinnost, odpovědnost, nebezpečí. Tak prosím buďte opatrní. Neberte lidem šlichtu a nevyhánějte je z klecí. Pusťte jen ty, kteří o to stojí a kteří svobodně dokážou existovat. Ti ostatní na svobodě zahynou.
Demokracie je dohoda. Žij a nech žít. Dokud to nepochopíte, budou nám vládnout vyžilí estébáci s vizáží popeláře. Dobrovolných vězňů je, jak se ukazuje, všude dost a dost.
