Snědla jsem dětem rohlík
Čokoládové bonbony nejsou u nás doma jediné, které dětem tak nějak mizí před očima, obzvláště večer, kdy člověka honí největší mlsná. Dalším potravinovým artiklem, o který se svádí lítý boj, jsou čerstvé rohlíky. Důvodem, proč je kupuju, není ovšem rodinka, ale náš pes. Bez rohlíčku, který se hodí nebohému zvířeti, jež vypadá, že týden nežralo, prostě do domu nelze vstoupit. Co nespořádá pes, o to se svádí další bitka doma. Všichni čerstvé rohlíčky milujeme, kdo by taky ne. Nejhorší je, když zbyde jen jeden. Děti jsou dvě. Půlka rohlíku není až tak atraktivní, a tak jsem se rozhodla, že posledňáček sním radši sama. Poctivě žvýkám, snažím se jíst rychle, rohlík se mi kvalitně lepí na patro. V tom do kuchyně vrazí syn a ptá se, co to jím: „Hif“ odpovím. Jasně, že nic, co ho to taky zajímá, žejo. Cítím se blbě. Že lžu. A taky proto, že namísto, abych mu dobrůtku přenechala, jak by to správná matka udělala, sním ji radši potají, a celou. Rohlíky mi nejdou z hlavy. Často se mi stává, že nejenže tuto delikatesu dětem sním, já se je přímo snažím rohlíkem opít. Tvrdím, že nevím, kam se poděly jejich výrobky z výtvarné výchovy, výkresy z družiny, klacky a kameny, které jsou buď hezké, nebo nutně potřebné. Poučuju je, že se mají s druhým rozdělit a za zády jim x bonbonů sním sama, bez dělení. Hlavně jim ale nalhávám, že jsem zdravá, že mi nic není, a přitom denně musím sníst hrstičku antidepresiv. Ráda bych, aby chlapečci své dětství prožili v klidu a ničím se netrápili, proto se snažím zahladit jejich obavy milosrdnou lží. Jenže lež má krátké nohy, i ta dobře míněná. Stejně je to podpásovka, která přesně zasáhne to nejcitlivější místo. Jde to ale v životě bez lži, bez přetvářky, bez her, bez masek a skrývaček? Nevím, jak to mají ostatní. Já se bojím, abych, až ty všechny kryjící vrstvy odhodím, nezůstala nahá. Maskující zbarvení je ochrana nejenom pro brouky, ale taky pro mě. Jenže jak potom poznat, co jsem doopravdy já, když lžu do kapsy nejen sobě, ale i druhým? Asi začnu tím, že rohlíků budu kupovat víc a budu (se) jimi pouze krmit, ne opíjet. Strašně by mě ale zajímalo, jak by vypadala společnost, ve které by se každý choval opravdově, bez masky, lží a opojných rohlíků. Byl by na zemi ráj anebo peklo? Nějak si to neumím představit.
Kateřina Višňovská
Chcete mě?
Kamarádka si mi tuhle stěžovala, že nemůže najít práci. Deprese, invalidní důchod, bez žádné podpory ze strany rodiny, finanční zázemí nula nula nic. Pracovala by, až by brečela, jenže ji nikdo nechce.
Kateřina Višňovská
Jak jsem se (ne)ztratila
Paní psycholožka pravila, že bych neměla chtít své výkony šponovat na sto procent, mám si přiznat, že i osmdesát procent je vlastně super výsledek. Tak jsem pokývala hlavou, hm, hm, budu o tom přemítat, a vyrazila na vycházku, abych dnešní terapii rozdejchala. A že si projdu tu samou trasu, kudy jsem chodila běhat, kdy jsem byla v psychiatrické nemocnici hospitalizovaná poprvé. Cestu znám, to se takhle jde kolem jezera, pak cestou do lesa, kolem písečné duny a doprava po cestě zpět do léčebny. Brnkačka, za chvilku to mám.
Kateřina Višňovská
Výtahy
Když se večer zhasne a nastane čas jít spát, do myslí a snů mnoha z nás se vkradou nejrůznější bubáci a noční můry. Ať už je to práce, která měla být hotová včera, nedodržený slib, pavouci, hadi, šéfové, upíři, teroristé či tchyně, je to jedno. Všechno je to fuj. Mou fobií jsou výtahy, potvory jedny. Ve spánku mi nabízejí ty nejkatastrofičtější situace, jež s nimi lze vůbec zažít, a nedají si pokoj a nedají. Divoké sny Maxipsa Fíka jsou proti výtahům jen vyvanulý sprej.
Kateřina Višňovská
Jsem zrůda
Od včerejšího večera, kdy jsem se dozvěděla o tragédii ve Žďáru nad Sázavou, nemůžu přestat myslet na nic jiného, než na oběť a viníka. Je mi strašně, stejně jako i ostatním. Je příšerné, když zemře mladý člověk. Ještě horší je, když je zavražděn. Rychle najděme toho, kdo je za tuto událost zodpovědný a ukažme si na něj prstem.
Kateřina Višňovská
Díra do světa
Představte si takovou normální situaci - žena touží prožít aspoň jeden víkend bez dětí. Plán je jasný. Jedno dítě se udá mamince, druhé tchyni, jedno odveze ona, druhé on. Až potud všechno vypadá hladce.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Na festivalu v Šumperku dnes znělo americké, české i turecké blues
Americké, české, ale i turecké blues dnes znělo na festivalu v Šumperku. Na vyprodaném 30. ročníku...
Třetí ročník světelného parku na hradě Špilberk má pohádkovou stezku
Pohádkovou stezku o loupežníku Graselovi, který ukradl vanilkový rohlíček, parní průchody i novou...
V Berouně by mohla vzniknout koalice tří nejsilnějších uskupení
V Berouně by místo domluvené dvoukoalice Berouna sobě a Společně pro Beroun mohla vzniknout...
Z TOP 09 odcházeli členové k lidovcům na jihu Moravy, jinde přestupy neevidují
Z TOP 09 odcházeli členové strany po říjnových obecních a senátních volbách k lidovcům zřejmě jen...

Prodej čerstvě zkolaudovaného RD 4+kk s prostornou garáží a zahradou, Praha 9 Újezd nad Lesy
Lomecká, Praha 9 - Újezd nad Lesy
24 950 000 Kč
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1281x



















