Výzkumy úrovně (úpadku) českého školství pravidelně vypovídají o tom, že žáci se U Nás sice naučí číst, ale nerozumí textu. Případ Zlomiloš znovu přesvědčivě ukazuje, že to funguje.
Vypadá to, že jediný, kdo pochopil, co že to pan prezident Z.(lomiloš) skutečně řekl, byla ta učitelka Štusáková, která se prezidenta při návštěvě rehebilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí zeptala, co si myslí o začleňování postižených dětí do běžných tříd.
Zlomiloš odpověděl doslova: "Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapované, měly být umisťované do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba," prohlásil prezident. "Není to žádný rasismus ani preference etnické skupiny, ale děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě," řekl dále Zeman.
Paní učitelka, která má na rozdíl od pobouřeného čtenářstva, diváctva a posluchačstva jisté zkušenosti s výchovou, pochopila: viz http://archiv.ihned.cz/c1-63390180-nejsme-chobotnice-rika-ucitelka-ktere-zeman-radil-oddelit-zdrave-a-postizene-deti
Učitelka angličtiny Štusáková říká, že se na inkluzi, jak se společné vzdělávání nazývá, prezidenta ptala proto, že má rozporuplné zkušenosti. Zeman totiž, jakkoli se dá jeho prohlášení vykládat, že by nejradši zavřel autistické děti i vozíčkáře co nejdál od těch ostatních, narazil na důležité téma.
"Vezměte si, že máte ve třídě nadané děti a pak i ty, které potřebují speciální péči. Každá skupina potřebuje jiné tempo. A vy nejste chobotnice, abyste zvládl všechny," vysvětluje Štusáková, která neměla v brandýském ústavu pocit, že by prezident na postižené nenávistně útočil. "Spíš chápal, že je ta věc složitá," myslí si Štusáková.
Jak vidno, paní učitelka Zlomiloše nepodezírá z nacisticko - eugenicko - rasisticko - xenfobních či rovnou misantropních pohnutek, ale má smůlu. Publikum čte, slyší a vidí to, co chce. Skutečnost ji nezajímá. Principiálně, neboli ze zásady.
O tom, jak to konkrétně ve školství dnes vypadá, vypovídalo téma včerejších novin (jenže nic není staršího, než včerejší noviny, že.) Vypukly zápisy do prvních tříd a média informují o tom, co všechno rodiče podnikají, aby se jejich dítě dostalo na dobrou, co nejlepší školu a jak si školy vybírají žactvo. Myslíte, že rodiče považují za atribut dobré, lepší nebo vynikající školy, kolik mají ve škole či v každé třídě zainkludováno tělesně a mentálně postižených, chudých, drogově závislých, tetovaných nebo kolik je mezi žáky začleněno vietnamců, arabů, židů, cikánů, rusů, bulharů, tatarů nebo homosexuálů ? http://archiv.ihned.cz/c1-63390070-zapisy-do-prvnich-trid-se-musi-zmenit
Odpovězte si sami, milí čtenáři.
Ona tzv. speciální pedagogika nevznikla proto, aby se společnost zbavila postižených, nýbrž proto, aby přiměřeným způsobem maximálně pomáhala znevýhodněným rozvíjet jejich schopnosti. Rozličných hendikepů (znevýhodnění) je pestrá paleta. Slepí potřebují jiný přístup než hluší, chromí potřebují něco jiného než žáci sportovní školy se zvláštním zaměřením na výuku basketbalu. (Oni i ti Poláci na Ostravsku chtějí chodit do polské, ne do české, asimilované, nekatolické školy.) Chce to učitele, kteří jednak vědí, jaké všemožné obtíže postižení žáci mají a jak jim pomoci. A chce to hodně peněz.
A jaká je skutečnost ? Kvalifikovaných učitelů je málo - obecně, m.j. proto, že učitelé (lépe - učitelky, protože někdo rodinu živit musí) jsou špatně placená řehole. Čili málo peněz. Jak prosté.
Přitom snadné řešení je nasnadě!
Krasoduchům se nelíbí, že jsou segregované školy pro slepce, mentálně retardované a ochrnuté ? Proč vlastně nejsou pohromadě se zdravými ? Jsou snad ti "zdraví" něco víc ? Co je to za nehorázné předsudky? Všichni jsme stejní ! Rovnost, volnost, soudružství ! Kdepak, inkluze je řešení. Zvláštní školy přejmenujeme nebo zavřeme a všichni se budou mít stejně ... dobře.
To za á.
Za bé - kdo uteče, vyhraje. Takže starostlivý rodič hledá "lepší" školu bez ... postižených, sociálně znevýhodněných a etnicky pestrých. A ještě starostlivější rodič investuje do vzdělání svých dětí - zaplatí si školu soukromou, kde je sociální vyloučení (česky exkluzivita, nebo-li segregace) zaručena a děti se tam naučí nejen číst, ale i rozumět tomu, co čtou.
Tak co vlastně chceme ?
