V čem je ten vtip

Jaký je rozdíl mezi stranami SPOLU ? Žádný. Voliče opozice opravdu nezajímají „programové rozdíly“, ale denní provoz. Systém Lži a Levárny aneb „Krmíme Otesánka, dokud mu chutná a nepukne“, je důvod sám k žulové jednotě.

Prázdná sláma alias ideové či hodnotové rozdíly se žvýká mezi stranickými šíbry, politology, mediálními kazateli a hlavně živí reklamní mágy, co vyrábějí brandy (značky). Holt když vypadá jeden strejc jako druhý, nějak se vyfintit musí. Jinak není žádný důvod lámat si hlavu, komu to hodím.

O důvod míň, když cíl domácí politiky je jen jeden : nechat se zkorumpovat, vyplundrovat veřejné statky a nakrmit sponzory.

Celý vtip je v tom, že přesně tohle tak dlouho a špatně dělala tzv. sociální demokracie. Dutá hesla, jalový program, samoobslužná politická praxe – a kdepak jsou, oranžoví ?

Rozdíl mezi SPOLU+STAN+Piráty a socany in memoriam 0.

Smysl samostatné existence Ledovců, ODSTAN, TOPirátů ... Nula.

Koaliční volební systém, který si z vůle naší poltické kamarily užíváme, je principiálně korupční.

Společná nezodpovědnost nikoho za nic.

Dokud se nezmění na většinový, lepší to být nemůže.

Původní přednost demokracie oproti monarchii a diktatuře v tom, že dala lidu, ehm, lidu ... občanům ... tedy, umožnila elitám možnost realizovat svoje mocenské touhy jinak než v občanských válkách. Athény kontra Sparta, Optimáti versus Populárové, Červená a Bílá růže, hugenoti a katolíci, Fronda, jakobíni a girondisté, bílí a rudí, komunisti a fašisti, levice a pravice. Když jde do tuhého, národ se vždycky nakonec rozpůlí na dvě strany. Kdo nejde s jedněmi, ani s druhými, má smůlu. Dvě velké strany sporu bojují vždycky o všechno a o všechny. Dokud je o co bojovat.

Takže fajn, založte si stranu, staňte se předsedou a hrajte si na velikého pána.

Ale pokud vám o něco jde, musíte si vybrat.

Ano nebo ne.