Proč socialisti nekoušou

ČSSD vznikla v 90. letech jako levé „béčko“ ODS: v ČSSD se po převratu sešli ambiciozní strejcové a tety, kterým ujel vlak nahoru. Lokální předáci druhého sledu s méně ostrými lokty než jaké byly vstupenkou mezi modré ptáky. Dnes se za pravé  „béčko ODS“, bleděodrou  mutaci označuje TOP. Oportunní „socialisté“ z provincie jsou za léta po Listopadu zvyklí předstírat roli protiváhy ODS, ale především jsou dokonale adaptovaní na symbiózu a připraveni na kompromis „pod tlakem okolností.“

Pokorný ministr Heger navštívil svého mladého šéfa s poníženou suplikou, a ten ho za pár minut vyhodil. ZDE. Nesmlouvavý postoj premiéra Nečase nepřekvapí: Celý odpovědný národ dobře ví, že se musí šetřit, jen doktorům to jaksi nedošlo. Docent Heger je tu od toho, aby jim to vysvětlil, no a jestli to nedokáže, najde se do budovy na Palackého náměstí nějaké nové koště. Vždycky to tak dopadlo. Zarážející je ale dosavadní pštrosí politika soc. dem. Na co čeká česká „strana pracujících a zaměstnanců“? Proč jednoznačně nepodpoří požadavky vzdorujících lékařů?

Že by byla soc. dem. také na straně „odpovědnosti proti zadlužování?“ZDE

ČSSD má na nevděčnou zdravotní politiku stínového ministra Ratha. Rath je u veřejnosti nepopulární, ať dělá, co dělá (aspoň média na vybarvování jeho škaredého obrazu neumdlévají, a průzkumy veřejného mínění podle toho vypadají.) Ratha paradoxně oceňoval Paroubek, jenže to je služba medvědí, pro Ratha i soc. dem. Vždyť právě hon za „sledovaností“, podbízení se „veřejnému mínění“ je esence, která po Paroubkově odchodu zůstala viset v ideologickém vakuu Lidového domu ČSSD jako předražený deodorant. Že bývaly časy, kdy ambicí politika bylo udílení tónu a nastolování témat, nikoli větření, odkud fouká marketing, to už si oranžoví „přátelé“nepamatují.

Stínový Rath se bez předsedova záchranného kruhu obtížně udržuje na hladině ideově řídké oranžády a pak už mu nezbývá moc energie na to, aby ještě vystrkoval hlavu a mohl „přátelům“ a voličům něco významného sdělit.

Ještě před vstupem do proudu soc. dem. Rath racionálně hájil potřebu skutečně regulačních, nikoli paušálních poplatků, zavedení nadstandartu a ve funkci ministra dokázal, jak se dá ve zdravotnictví šetřit, aniž by klesala kvalita života pacietů i zdravotníků. V opozici však musel takticky zapřít své sympatie k regulaci nesmyslného mrhání „péčí“ a soc. dem. si užila své poplatkové vítězství v posledních krajských volbách. Strana, resp. její reklamní agenti tupě překopírovali taktiku do strategie, a světe div se, proti Řecku už poplatky a přeslazené sliby status quo nestačily.

Doktor Rath ani dnes netají svou podporu starým kamarádům z LOK, ČLK a lékařům vůbec: kdo jiný už mnoho let volal po důstojných podmínkách pro české zdravotníky? Ovšem strana, kde místopředseduje Rathův sok Urban, mlčí – jako ozvěna rozpaků, nezájmu či přímo odporu veřejnosti proti „nehorázným“ nárokům doktorů, kterým došla trpělivost napotvoru zrovna v době krize.

Že „toskánská politika“ místopředsedy Urbana ZDE má u našich socialistů navrch, dokazuje vývoj po letošních komunálních volbách. Provinční a nakonec, s velkým humbukem i metropolitní socialisté se radostně pospojovali do městských koalic s tradičními rivaly a šéf ODS jen bezmocně krčil rameny a Sobotka zrcadlil. Důvodem má být, jak jinak, programová, konkrétní, věcná shoda na řešení problémů, které občany opravdu zajímají a pálí. Ideologiï, jestli jaká byla, vzal čert. Fungování lokálních nemocnic je velmi konkrétní problém. Znamená to, že ODS má nebo chystá v Brně, Ostravě, Praze atd. nějaké společné řešení nastávající krize navzdory Nečasovi s Hegerem? Zřejmě ano. Jak to asi bude vypadat?

Nabízím dvě extrémní alternativy:

Možná bude díky nově vzniklé „velké koalici zdola“ škrtací křídlo euroODS (dříve tandem Topolánek – Julínek, dnes Nečas a pár jeho věrných + TOP) regionální, „kmotrovskou“ ODS donuceno k ústupkům, jisté socializaci - a utrácení. Možná velká koalice zdola dokonce rozloží nynější vládní formaci a dojde k přestavbě. Doktoři by se tak mohli stát trojským koněm „reformy“, ba dokonce revolučním živlem uražené a ponížené střední třídy, o které U Nás vytrvale píše ideologický inspirátor levé soc. dem. profesor Keller. ZDE

Nebo naopak dojde k rozpuštění oranžády v mocném louhu ODS. „Tato „dolní“ soc.dem. představuje neideologické, pragmatické ba bezzásadové kádry, mezi kterými je idealista bílou vránou. ČSSD vznikla v 90. letech jako levé „béčko“ ODS (zkrátka, v ČSSD se sešli ambiciozní strejcové a tety s méně ostrými lokty než jaké byly vstupenkou mezi modré ptáky; dnes se za „béčko ODS“ jako mutace označuje TOP). Oportunní „socialisté“ z provincie jsou za léta po Listopadu zvyklí předstírat roli protiváhy ODS, ale především jsou dokonale adaptovaní na symbiózu a připraveni na kompromis „pod tlakem okolností.“

Možná se od nich zanedlouho dozvíme, co znamená dlouhé mlčení a vyčkávání soc.dem. vůči hrozícímu perzonálnímu rozvalu českých nemocnic. Štěstí přeje připraveným. Přijde brzo den a dočkáme se toho, že v nastalé krizi a kolapsu soc.dem. v konsenzu s ODS podpoří krizový management nějakého číhajícího kartelu zdravotnických supů: A řízená péče se konečně stane nutností a spásou českého pacienta. ZDE

http://www.blisty.cz/2010/11/26/art55682.html