Na teror si zvykne každý politik

Teror v Evropě se už děje denně, takže už se o něm ani nemluví na začátku zpráv, stěhuje se z prvních stránek novin kousek před sport nebo rovnou do sportu (Dortmund). A politici radí - občané, zvykněte si  

Co by asi tak občané chtěli slyšet jiného ?

Státní aparáty přece dělají maximum: Rozpočty tajných služeb, policie, četnictva, reklamních agentur atd. rostou, v ulicích hlídkuje armáda, výjimečný stav je stejně běžný jako letní čas.                        Kdo by se snad divil, k čemu to je, když "teror" nerušeně pokračuje, mluvčí ministerstva vnitra ujistí diváky, že ani nemáme tušení, kolika útokům, o nichž se nikdy nedozvíme, se díky spoustě bezpečnostních opatření podařilo zabránit.

Nesporně.

Vždyť - kdy byl ve vyspělém světě naposled teroristou zavražděn nějaký politik ?

Kadáfí ? Sadám ? Blbost, to byli Arabové a taky byli demokraticky svrženi a spravedlivě potrestáni hněvem lidu.

Jsou na to tabulky, třeba na Wikipedii, pěkně od pravěku až do dnes.

A co se tady dozvíme ? https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_assassinations_in_Europe

V Evropě ? Podle abecedy je první evropská země Albánie. Tam v r. 1998 zabili nějakého poslance.

V Rakousku (Austria)  v r. 1989 nějakého iránského Kurda.

V Belgii zabili předsedu vlády (!) Coolse v r. 1991. Tam  tedy nešlo o politiku, ale o věc organizovaného zločinu. To může překvapit čtenáře, který se v belgických poměrech příliš neorientuje. Že mafie průběžně vraždí politiky v Bosně, Bulharsku, Chorvatsku, ale i Slovensku či v Rusku asi zvláštní dojem neudělá.

Kypr (Cyprus) 1971.

A U nás ? Posledním zavražděným politikem v Čechách byl - Reinhard Heydrich (1941).

V Dánsku - poslední vražda politika: 1286.

Finsko: 1922.

Francie ? Od 90. let jsou to exiloví politici afričtí, iránští, Korsičan (1998). Naposled Kurd - 2013.

Německo (Germany): Poslední vražda politika se stala v r. 1992. Nespáchala ji kupodivu RAF (Rote Armee Fraktion) ale zelený politik. Pan Bastian zavraždil svoji soudružku partnerku a pak spáchal sebevraždu.

Řecko (Greece). Levičácký terorista zabil britského vojenského atašé. V r. 2000.

Dál?

Maďarsko (Hungary): 1918. Island : 1241. Irsko: 1996 - novinářka, zavražděna organizovaným zločinem. Itálie 2002: vládní poradce, zavražděn levicovým teroristou.

Na Maltě naposled vraždil Mossad - v r. 1995, zabili palestinského politika.

Holandsko (Netherlands) : 2002 Pim Fortuyn, zavražděn levičákem. 2004 - Theo van Gogh, protiislámský aktivista, zabit marokáncem.

Norsko: 1136. (Breivik 2011 ? Střílel mladé sociální demokraty, ale na seznamu není.)

Ve Švédsku naposled zavraždil političku švédský, ve Švédsku narozený Srb v roce 2003.

Švýcarsko: 1990 - iránský politik v exilu.

Velká Británie: 2016, labouristická politička zabita pomatencem. Poslední předchozí politické vraždy se děly v souvislosti s irskou otázkou v 90.letech.

Ze seznamu je zjevně patrné, že původní, domácí (anarchistický a nacionalistický), individuální teror, jehož cílem byli představitelé státu (policie, armáda, soudci a politici) v Evropě prakticky skončil na přelomu 20. a 21. století. Od té doby se v Evropě občas vraždí jen politici zapletení s mafiemi nebo překážející organizovanému zločinu, případně jde o akce tajných služeb, které likvidují politiky na cestách nebo v evropském exilu.

Tzv. islamistický teror posledních let https://en.wikipedia.org/wiki/Terrorism_in_Europemasakruje výhradně náhodné civilisty vizhttps://www.thereligionofpeace.com/attacks/europe-attacks.aspx

Naši politici (tzv. elity) tedy mohou klidně spát a radit, aby občané nepropadali panice, zachovávali své demokratické a humanistické zvyklosti, zkrátka dělali dál, jakoby nic.

Bezpečnostní opatření zjevně fungují.

Proč to tak je, o tom jsou samozřejmě pouhé spekulace a konspirační terorie, které zavánějí nenávistí a třídním bojem, který už si zakázali i komunisti.

Takže je to záhada.