Epidemiomlokův sen

"Naše největší chyba při řízení pandemie," mračí se Havlíček," je, že jsme svěřili rozhodování  odborníkům" ..."Čože?!", vyskočil Andrej. "To jsem čet. V sobotu. Vlhký sen každého epidemiologa je zažít pravou epidemii. Ebolu, mor"

...neštovice," vzpomíná Havlíček, co četl v sobotu v Andrejových Lidovkách.

"Je to prauda, Prymula?", pýta sa Andrej.

"Já tady nemusím být. Já se vám na to můžu vy ... Víte co? Dělejte si to jak chcete, amatéři!", soptí plukovník.

"Však už tady ani nemáte být. Co tady děláte?", diví se Zao.

"A čo robýš ty? Kultúra stojí, nič něrobýš. Máš havaj," okřkně ho Andrej.

"Není roztomilý?", drbe Blatman psa za ušima.

"Čo teraz, Prymula? Všetko je zatvorené, a čísla rastú. Mosíme postaviť nové krematórium v Ostrave. Sveřeněcký fond, samozrejme."

"Všecko ještě není zavřené," tajemně se usmívá plukovník.

"Co ještě chcete? Lidem dochází trpělivost. Už bychom měli něco otevřít," škemrá Havlíček. 

"Okénka jsou přece otevřená," všimla si Maláčová.

"No právě," nelíbí se to plukovníkovi. "Jsou moc široká! Virus nezastaví!"

"Ano! Proskočil by i pes ! Viď, Peskvile?", drbe Blatman psa za ušima.

"Takže?", Andrej chce slyšet Opatření č. 333.

"Bezpečným okénkem projde dopis," ochotně vysvětluje plukovník. "Vydezifikovaný."

"A pizza?", zaskočilo Šilerové.

"Dopis," opakuje plukovník. "2-3 milimetry. Jako moje vlasy!", směje se plukovník.

"Hahahaha!" směje se celá vláda. Nejvíc se směje Hahahamáček.

"Mně by tedy zajímalo," nesměle se ošívá Havlíček, "jestli se dá spočítat ..."

"Ano?", plukovník se zamračí.

"Kolik třeba tohle dopisní opatření zachrání životů?", špitá Havlíček, aby ho nebylo slyšet.

"Chcete ho vidět? Tady máte!", spravedlivě se rozohní přední odborník a promítne na stěnu obrázek obyčejného seniora.

(Následoval obrázek seniora, který neodpovídal kodexu blogera a proto není vidět.)

"Kdo to je ? Toho odněkud znám ...", přemítá Benešová.

"Obyčejný, bezejmenný volič, dámy a pánové," slavnostně vysvětluje plukovník.

"Někde jsem ho viděla ...", dumá Benešová.

"Myslím, že i kdyby toto, řekněme dopisní opatření, zachránilo život jen tohoto jednoho, jediného seniora, stojí to zato," vysvětluje plukovník.

"Určitě.Skutečně nechápu, jak někdo může bát tak nelidský, tak nehumánní, hazardovat s lidskými životy a prosazovat zájmy byznysu ... Člověk je přece víc než peníze!", volá Hamáček s Maláčovou.

"Lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu," přitaká Zao.

"Není roztomilý?", drbe Blatman za ušima psa.

"Neměli bychom úplně zapomínat na naše podnikatele. Jejich situace je vážná. Také senioři třeba podnikají. Tuhle mi jeden napsal, ať se zeptám, kolik lidí podle nás, jako vlády, musí zemřít, abychom zachránili jednoho s kovidem ... Upřímně, já nevím," vzdychl Havlíček.

"To si hovorýš ekonom, Havlíček?", diví se Andrej. "Blatný! Vyrátajtě to a na nástěnku s tým!"

"Spolehněte se, pane premiére. Bude to v Psovi. Pro každý stupeň stanovíme koeficient," slibuje Blatman. "Nesmíme litovat jakýchkoli obětí."