Rezidenti v Praze parkují, podlidé mají jezdit MHD

Některé pražské městské části úřední svévolí poskytly občanům registrovaným v jejich obvodu privilegium přednostního parkování. Ostatní se stali občany druhé kategorie, kterým politici udílejí panské rady, ať jezdí MHD.

Na konci letošního srpna došlo k rozšíření rezidenčních parkovacích zón i na Prahu 5 a 6. Jak se zdá, pohár trpělivosti přetekl a úřady se dočkají hromadné žaloby. Zatím byl problém předkládán veřejnosti tak, že obyvatelé zmíněných městských částí si zaplatili na rok 1200 korun za „své“ parkovací místo, ale stejně nachází jenom zaplněné ulice. Jádro pudla však vězí někde úplně jinde, a to v zodpovězení otázky, zda zřízení rezidenčního parkování není v principu nezákonné z důvodu diskriminace. O nemorálnosti tohoto opatření není třeba diskutovat, je zcela zjevná.
Náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory jsou veřejným prostranstvím. Slouží k obecnému užívání předem neomezenému okruhu osob, a to za podmínky dodržování určitých pravidel, zde daných zákonem o pozemních komunikacích. Dále právo na parkování není základním lidským právem, není zakotveno v Ústavě, mezinárodních smlouvách ani nikde jinde. Také neexistuje žádný zákon, který by v souvislosti s formálně zapsaným bydlištěm poskytoval někomu výsadní (zvláštní) práva k užívání veřejného prostoru.
Za tohoto právního stavu nastala v Praze situace, kdy určité městské části úřední svévolí poskytly občanům registrovaným v jejich obvodu privilegium přednostního parkování. Ostatní se stali občany druhé kategorie, kterým politici udílejí panské rady, ať používají parkoviště P+R a městkou hromadnou dopravu. Samozřejmě sami do svých úřadů jezdí automobily a i pro ty soukromé jsou schopni si vyhradit místo k parkování pěkně za závorou, na erárním (Proč státní zaměstnanci parkují zadarmo na erárním). Kdo se chce přesvědčit, ať se projde kolem státních a obecních institucích. Připadá mi to stejné, jako kdyby byl omezen vstup do veřejných parků, galerií nebo do metra cedulkou nikoliv s nápisem  „Only for white“, (jako před 50. lety v Jižní Karolíně) ale „Only for Pražáky“.    
V reakci na zřízení "modrých zón" by ostatní obce v Česku měly vyhlásit také rezidenční parkování, kdy rezidenty budou všichni, kromě obyvatel Prahy či dalších měst, kde je zaveden systém parkování „pouze pro místní“. Zcela jistě by vzniklo všeobecné pohoršení nad takovou diskriminací.
   
Zapomíná se ještě na jednu věc. Rezidenti získávají větší šanci zaparkovat v určité oblasti, i když nikoliv na konkrétním místě. Ostatně, takto je odůvodňován každý záměr zřídit parkovací zóny. A všechno má svou cenu. Podle zákona o dani z příjmu se zdaňují i nepeněžité požitky. Zná to každý, kdo používá služební telefon, automobil či čerpá jiné zaměstnanecké výhody. Z tohoto plyne, že   „větší šanci zaparkovat“ by měli rezidenti ocenit v penězích, přiznat k dani z příjmu a také zaplatit z ní daň.
Za pozornost stojí i vlastní technické řešení rezidenčního parkování. Vše probíhá skrytě, v databázích úřadů a není možná jakákoliv veřejná kontrola, zda automobil v „modré“ zóně parkuje oprávněně či nikoliv. Dokonce tato námitka byla vysmívána. Přitom nelze zaručit, že do systému nebudou zaneseny registrační značky na základě korupce a známostí.

Město Brno například utajuje seznam výjimek pro vjezd do pěších zón, a to se používají klasické kartičky za čelním sklem. Po jejím přečtení zjistíte, že pro zásobování lahůdkářství se používá Porsche kabriolet nebo Range Rover. Prostě kdo má v Brně „gule“, tak má výjimku k vjezdu do pěší zóny. A co nevidět budou kartičky zrušeny, protože se chystá  ten stejný tajnosnubný elektronický systém jako v Praze (Proč v Brně používat MHD když máte výjimku na vjezd do pěší zóny). A sebemenší šance na kontrolu se rozplyne.  Tento nesmyslný projekt se rozšíří i na Brno.    
Žádné město není povinno zajišťovat pohodlné parkování, ale rychlé odtahy. Pouze nekompromisní tlak na dodržování obecně platných pravidel vede k pořádku. Každý má individuální odpovědnost za parkování svého automobilu a není přípustné ji nahrazovat diskriminací z moci úřední. Možností řešení  existuje nepřeberně. Od použití vlastního pozemku, přes koupě místa v parkovacím domě až po rezignaci na používání automobilu. Nemáš legální parkování? Choď pěšky. I když bydlíš v Praze.
(Vyšlo v Lidových novinách 30.9.2016)