Deník z Če-chanu Den 46 - Uvařená, zničená zaživa v drceném těle

Tenhle epický titulek napsal sám covid. Hned ráno mě vážně pobavila paní, co na fejsbuku sdílela svou zkušenost s šílenou reakcí na druhou dávku Moderny, jednu z vakcín. "Za 12 hodin od vpichu nastalo peklo..." 

Největší překvapení ovšem přišlo na závěr výčtu nepopsatelných muk. Končil totiž velkými díky a blaho- a svatořečením vakcinaci. Protože co by s dotyčnou asi udělal covid, když jeho vykastrovaná verze způsobila toto? To nevymyslíš! Úplně se mi pomotaly mozkové závity, než jsem její argumentaci procpala kedlubnou... Doktor jí prý říkal, že takto prudké reakce způsobuje pigáro u každého pátého šťastlivce a že je to megadobře, protože alespoň bude mít více protilátek.
 

Závidím lidem, kteří podobným teoriím věří. Jak se jim musí krásně, jednoduše žít! Taky bych se chtěla vrátit do doby, kdy jsem o slovech polobohů v bílých pláštích nepochybovala a vše, co řekli, pro mě bylo svaté. Zvážit? Samozřejmě. Vyšetřit? Beze všeho. Odebrat krev? Jasně. Ultrazvuk? Paráda. Vyčůrat? Jdu na to. Klystýrek? Když jinak nedáte...
U mě tahle doba blaženosti a jistoty skončila prvním porodem ve 27 letech. Až tam jsem definitivně pochopila, že ani zdravotnické vzdělání člověku nedává patent na rozum a že i lékaři mnohdy střílí od boku a zkrátka, že ne vždy chtějí to nejlepší pro nás. Že to nejlepší pro nás samotné - a teď se něčeho podržte, tohle je fakt hodně hustý - můžeme chtít jen my sami. A musíme si důkladným zkoumáním sebe sama zjistit, co to je a že se to může dosti lišit od představy pana doktora (zejména když spěchá na kafčo a cigárko).
Nějak tu epidemii nemůžeme najít. Mysleli jsme si, že je v podnicích. Nebyla. Pak jsme si mysleli, že je ve školách, samá voda. Tak kde je???
Četla jsem o podezřele nízké úspěšnosti testování žáků ve školách. Jsou pro něj různá vysvětlení. Že děti špatně šťourají, že jestliže se dloubání dělá před školou, v nízkých teplotách nefunguje, že po dlouhém lockdownu se potomci prakticky neměli kde nakazit, že jsou testy málo průkazné, nebo že jsou naprosto nevhodné pro testování bezpříznakových jedinců (jak se teď moderně říká zdravým lidem). Ale nakonec bylo možná přece jen na hlavičku uhozeno. Díky tomu, že se děti i rodiče bojí ostudy z pozitivního výsledku, nechají své malé chrchlaly a smrkaly, které by dříve normálně do školy poslali, raději doma. Že testování takto může jaksi nezamýšleně a mimochodem přinést vysněné ovoce. Nevím jak vám, ale mně to smrdí spíše placebem než seriózní vědou... 
Ale ať nehovořím pořád jen o pocitech, pojďme na čísla. HDP podle odhadů letos poroste o 3,7%. Spočítali to na ministerstvu, tam jsou odborníci, vědí, co říkají. Vážně mě nakrklo, že stát si zjevně poradí i bez nás. Ekonomika si klidně poroste i když spousta z nás bude krachovat! Pche! 
Vyhrabala jsem z paměti znalosti z dob, kdy jsem v Praze chodila do jedné hódně vysoké školy, aby mi po pěti letech dali do občanky Ing. a já mohla konečně odjet na jih makat na zahradě, bourat staré chlívky a rodit děti. Hrubý domácí produkt  je peněžní hodnota statků a služeb vytvořená na daném území za dané období. Tady jde fakt jen o prachy, nic jiného v tom nehledejte. Ekonomiku nezajímá vaše spokojenost, štěstí, nebo rozložení bohatství ve společnosti. 
Vloni jsme kvůli pandemii poprvé klesli o 5,6% oproti předchozímu roku, byl to nejhlubší propad od roku 1989, co tu nemáme komunistu. Napadlo mě, že s HDP se to má jako s průměrem - když vy sníte jedno kuře a já na vás budu jen koukat a slintat u toho, každý z nás právě v průměru poobědval půlku kuřete. Oblíbený ukazatel výkonnosti ekonomiky států je podobně lstivý. Jen v tomhle případě má zlý kapitalista miliardář všechna kuřata z celé republiky a vy ožužláváte chlebovou kůrku. Navíc si klidně paradoxně roste i když jsou války a zemětřesení a bude růst, i když spadne malý meteorit. Protože právě obnova zase vyžaduje velké investice a investice jsou sice výdaje jednoho, ale také příjmy někoho druhého.
Rekordně mnoho živnostníků a firem krachuje, hospody, kavárny, služby a kultura se nám tu hroutí... Ale můžeme být klidní, ekonomika roste.
Uvařená, zničená zaživa v drceném těle...
Covidu zmar!