Bali IV. – Potápění není jízda výtahem
Ale čas ubíhá, není prostor na hrdinství ani na to hojit pošramocené ego nebo pozůstatky srážky s motocyklem a vlastní blbostí, čekají nás první dva ponory z již dříve zakoupeného balíčku. Že nemůžu moc hýbat nohou, neopren se mi lepí na všechny odřeniny a ploutev odmítá pojmout můj nárt sedřený na maso včetně zlomeniny palce, to je skoro nepodstatné. A jako by Lence bylo líto, že do těchto chvil hrála druhé housle a byla více méně za statistu, záhy převzala ve filmu nazvaném „vysněná dovolená a její realizace“ hlavní roli.
První zanoření na nových lokalitách bývá lehčí, na vyvážení, rozpotápění, seznámení se s podmínkami, prostě na pohodu, a tak jsme si to taky s Lenkou představovaly. Výstroj, divemaster (místní šéf ponoru) i dobrá nálada jsou na svých místech a my jdeme pomalu pod hladinu. Že to je poslední pohodová chvilka našeho úvodního ponoru, to jsem ještě netušila. V klidu pod hladinu, jdeme až ke zlomu ve dvaceti metrech, slušná stěna a spousta podvodního života. Najednou ale kouknu, kde mám "buddyho" (Lenka) a už jen vidím, jak začíná letět nahoru a není schopná udržet se v potřebné hloubce, což je problém kvůli dekompresi. Špatně nebo spíš málo se vyvážila a jak něco z lahve vydejchala, začalo ji to táhnout nahoru. Tak jsme na sebe koukli s balijským divemasterem a bleskově ji zbrzdili, on za žaket (jacket – vyrovnávací vesta s možnou regulací vzduchu a tím hloubky ponoru) a já za ploutev, přitlačili ji u skály, aby se chytila, držela a nešpuntovala nahoru. Posunky jsme se s divemasterem domluvili, že já jsem OK a v klidu, on mi dole sundal z mého opasku jednu dvoukilovku závaží a Lenku trochu „dovážil“. Já, držíc se za kámen na dně jsem se bleskově přizpůsobila na novou zátěž, ujistila se, že jsem v pohodě a čekala dle jeho pokynu dole na místě, až se vše dořeší a zklidní. Ale jak Lenka chytla už trošku nerva, tak jí pochopitelně chyběl klid, měla spotřebu energie jako atomovka v plným výkonu a táhlo ji to nahoru. Divemaster se ji sice snažil trochu zpomalit, což se mu dočasně podařilo, ale tříminutovou povinnou bezpečnostní dekompresní zastávku při výstupu standardně prováděnou v pěti metrech minuli oba jak rozjetým výtahem. Naštěstí to nebyl tak hluboký (dekompresní) ponor, navíc jsme to pak obratem řešili opětovným zanořením ještě kolem 8 metrů hloubky, takže to všechno i s tím vynořením bylo bez následků. Jen Lenčiny hodinky na palubě jukungu až do večera řvaly SLOWLY a nebyly k utišení. A já seděla na jukungu na prkýnku, pozorovala horizont a nezaměnitelnou pestrost barev moře a pamětliva toho, že člověk míní a něco kolem nás to pak mění, jsem si odpustila moje tradiční blbý keci a chytrý řeči a myslela na to, že drobného povzbuzení a útěchy je nám třeba vždy bez ohledu na míru zavinění. Dokonce jsem pak Lenku přesvědčila k druhému plánovanému ponoru a vysvětlila jí, že překonat stres musí tím, že do toho vlítne hned znovu jako já na motorce, takže šla pak i na druhý ponor. A moře nás odměnilo na nádherné lokalitě Temple krásnou podvodní chrámovou kulisou s kamennými sochami balijských bohů a já si vznášejíce se mezi tou nádherou mimoděk vybavila Atlantidu a hlavou mi zněla stejnojmenná balada Mira Žbirky a najednou bylo na světě - nad i pod hladinou – zase krásně.
Že se ale při dajvku nelítá jen nahoru, ale i dolu, o tom mě zřejmě toužila Lenka přesvědčit v jednom z následujících ponorů z malého jukungu, kde se šlo do vody bez žaketu, protože se nedalo kvůli blízko přidělaným vyrovnávacím trámkům na bocích lodi do vody s plnou výstrojí ani skočit, ani padnout po zádech. Sedla si na rantl loďky, jen masku, šnorchl, ploutve a opasek se zátěží, žaket už jsem přidržovala s navlečenou lahví na hladině já, aby se do něj mohla později nasoukat. Zasnila se, zkontrolovala horizont i místo pod sebou a převalila se do vody. A zatímco se normálně s přifouknutým žaketem vždy záhy vynoříte a bez žaketu vás na hladinu v pohodě dostane vztlak neoprenu, Lenčiných XXL kg na opasku si díky zemské přitažlivosti pohrálo s nepatrným vztlakem a Lenka klesala a klesala a mizela v hlubině jako nepohodlný svědek mafiánských rejdů s betonovým kvádrem u nohou. Když se mi ztratila z dohledu (5 – 6 metrů), bleskově jsem nasadila masku, probudila v sobě freedivera a šla na nádech pod hladinu. Ale to už jsem viděla, že se klesání zastavilo a ona vykopává zběsile nahoru. Alespoň jsem to jistila, kdyby už nestíhala s dechem, ale náš balijský divemaster Indra se jen řehtal a řehtal a náramně se společně s dalším "mořeplavcem" na lodi bavili. Nakonec všechno dobrý, ponor i všechny další už pak byly v pohodě, ale co se stalo, to si vlastně Lenka uvědomila, až když jsem to dávala večer k dobrému její dceři Lucce. Následkem toho jsem pak byla důrazně před každým naším odchodem za dalším dobrodružstvím Luckou úpěnlivě žádána, abych jí dala "na maminku" pozor. Vše to vyvrcholilo ponory na Manta point a dvou dalších lokalitách. Jinak manty jsou krásný, elegantní a obrovský podvodní letadla s křídly ptáků a vznášet se s nimi pod hladinou je neskutečný a nezapomenutelný zážitek, který nám všechny strasti bohatě vynahradil.
A tak jsme to nakonec všechno my dvě, maminy lehce přes padesát, vybaveny dobrodružnou povahou a vyrazivší na Bali nadivoko bez cestovky a velkého plánování, přežily a užily si to v rámci možností i našeho stavu báječně. Bylo to moc fajn a tak tentokrát vám všem přeju „vždycky šťastný vynoření!!
Příště: Bali V. – Pár dalších dnů a setkání s "malým bělocípým"
Předchozí: Bali I. – III.
Věra Benešová
Když je někdo hovadem v životě, je hovadem i na silnici
Uvědomění si své viny i následků, lítost nad způsobenou smrtí, sebelítost, popírání viny i bezbřehá arogance a přiznané lhaní před soudem – to vše nabídl dokumentární film Víta Klusáka „ 13 minut“ odvysílaný na ČT1 ...
Věra Benešová
Trochu profesionality, pane Rejmane ...
Možná si fandové i občasní diváci biatlonu všimli, že čím dál tím víc přibývají pod články z tohoto krásného sportu diskuze na téma Jiří Rejman a jeho komentování. Možná by si to už zasloužilo vyjádření sportovní redakce ČT
Věra Benešová
A je to tady – modrá zóna s vyhrazeným parkováním
... aneb jak se jako symbol nabubřelosti městské mašinérie obce Brna zrodila mrtvola. Do 11.listopadu letošního roku byla část ulice Palackého v Králově Poli vcelku běžně vypadajícím místem nedaleko centra Brna.
Věra Benešová
Pokrok ve jménu civilizace
Jsou chvíle, kdy je třeba se vyrovnat i se zdánlivě jednoduchými problémy a situacemi ... jako třeba s "pokrokem" ...
Věra Benešová
Následky následné péče
Nedej Bůh, jak říkáme prostořece my, ateisté, aby vás život ve stavu dočasné či trvalé bezmocnosti zavál do výdobytku české zdravotní mašinérie jménem následná péče či LDN (léčebna dlouhodobě nemocných)...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Naši dinosauři umí čůrat ve stoje, páření se ale vyhýbáme, říká zakladatel parku
V „dinosauřích“ zábavních parcích sítě DinoPark najdou návštěvníci věrně zachycená prehistorická...
Děti si hrály na střeše haly u Stuttgartu, čtyři se ze sedmi metrů zřítily
Čtyři děti se v sobotu večer v Remshaldenu nedaleko Stuttgartu na jihozápadě Německa propadly...
V noci na pondělí lze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy. Budou ideální podmínky
Lidé budou moci na obloze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy, který svého maxima dosáhne v noci...
Australská policie zastřelila mladíka, který pobodal muže. Zřejmě se radikalizoval
Australská policie v zastřelila 16letého chlapce, který pobodal muže v Perthu, hlavním městě...
Prodej, rodinný dům se zahradou, Střížovice, Kropáčova Vrutice
Kropáčova Vrutice - Střížovice, okres Mladá Boleslav
3 200 000 Kč
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1307x
... a taky nemám úctu k pseudoautoritám, ať už skupinovým nebo individuálním, a to mi vztahy právě moc neulehčuje…