Společenské příčiny krize

Když píši některé články o ekonomice a krizi, občas si připadám jako Don Chichot. Oficiální média, politici i většina ekonomiků pořád omílají dokola stále stejnou písničku. Neustávají v tom ani, když se v čase stále častěji potvrzují jejich omyly.

Vždy mne potěší, když zjistím, že i jiní vyvozují ze zjevných faktů stejné závěry. Dnes už jsou dostupné publikace Petera Schiffa a dalších. Včera mne však velice zaujal článek Štěpána Pírka, který předpovídal krizi už v r. 2004 (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=7562 ).

Po přečtení jsem si uvědomil, že všechny mé články jsou v porovnání s tímto jen slabým odvarem popisu ekonomického vývoje a s ním souvisejících jevů.

Autor identifikuje příčinu krize:

Současná krize je způsobená tím, že lidé ve vyspělém světě se snaží si udržet vysokou životní úroveň i přesto, že na to nemají.

Na otázku jak krize skončí odpovídá:

Krize může definitivně skončit tehdy, když zmizí její příčiny. Pokud je skutečnou příčinou krize žití si Západu nad poměry, mohou ukončit krizi pouze dvě věci: omezení spotřeby a opětovné získání konkurenceschopnosti. Krize skončí až tehdy, když si Západ dokáže vydělat na svoji životní úroveň.

Po přečtení článku se může zdát, že vše je jasné. Autor je ekonom a společenským otázkám se však víceméně vyhýbá. Nezkoumá příčiny toho, proč si lidé žijí nad poměry a nedokáží si na to vydělat. Ty příčiny jsou totiž v politickém systému.

Všichni lidé se chtějí mít dobře, to je zcela přirozené. Všichni toho však nejsou schopni, to je také zcela přirozené. V současnosti však vládne ideologie, která stojí na myšlence, že mají všichni nárok mít se dobře. Na této myšlence stojí legitimita většiny demokratických vlád. Toho, kdo bude vládnout určuje většina. A většina lidí si žije nad poměry, a nechtějí to změnit. Většina voličů v demokratických volbách nezvolí nikoho, kdo by jim chtěl bránit v tom, aby si žili nad poměry.

Z toho mi zcela jednoznačně vyplývá, že ukončení krize bude spojeno s pádem existujícího společenského systému. Dogma o právu mít se dobře je totiž zcela jednoznačně důsledkem všeobecného volebního práva. Ostatně systém s všeobecným volebním právem byl základní vizí Karla Marxe.