Řecké referendum - demokracie na podruhé.

Referendum k přijetí podmínek věřitelů navrhl v Řecku  Jorgos Papandreu na 4.prosince 2011. Návrh referenda věřitele vyděsil a vyvinuli příslušný tlak na vládu. Předseda vlády nakonec odstoupil, a referendum se nekonalo.

Do pozice premiéra byl dosazen víceguvernér Evropské centrální banky Lukas Papadimos. Tehdejší řešení finanční krize ordinované věřiteli zemi uvrhlo do krize ekonomické a nezaměstnanost vzrostla nad 25%. 

Strana Syriza vznikla především jako reakce na tyto manipulace. Znemožnění referenda a prudké zhoršení životních podmínek po provedení požadovaných reforem vedly k frustraci mnoha Řeků. Není proto divu, že volby na začátku roku 2015 vyhrála volby strana Syriza, která přislíbila odmítnutí vyděračských podmínek věřitelů. Nyní plní svúj volební program.

Řecko není jedinou zemí v Eurozóně, která má problémy se splácením dluhů. Základní problém spočívá v „nadřazenosti“ finanční lobby nad politikou. Vlády států jsou svázány fiskální politikou systému centrálních bank a spekulativním hodnocením ratingových agentur. Různé přímé a nepřímé vlivy silných finančních uskupení způsobily, že vlády evropských států hájí více zájmy finančního byznysu, než zájmy občanů.

Nyní už „banksteři“(tak je nyní v Řecku označována bankovní lobby) vyhlášení referenda nemohli zabránit. Proto se snaží alespoň vyděsit - Evropská centrální banka nařídila řeckým bankám technické opatření, které je donutilo omezit provoz. Jednání ECB lze označit jako zneužití pozice k vyvolávání napětí a strachu. Svým konáním způsobili značné ekonomiké škody v důsledku omezení trhu.

I přes nátlak bank a médií (drtivá většina řeckých médií propagovala ANO) a „napomínání“ politiky z jiných zemí Řekové podmínky věřitelů odmítli a posílili mandát současné vlády k dalšímu postupu.

Konání i výsledek referenda lze označit za vítězství demokracie, kterou se podařilo po čtyřech letech i přes odpor nakonec prosadit. Na výsledek referenda mohly mít vliv i předchozí obstrukce.

Řecko je dnes kromě Maďarska jedinou zemí, která se dokázala požadavkům finančních uskupení vzepřít. Souběh růstu bankovních zisků se zadlužováním zemí je v Evropě celkem zřejmý. Státy jsou formou dluhopisů „privatizovány“ a věřitelé si dosud byli jsti svým pravidelným výnosem. Nyní se ze státních dluhopisů stává rizikové aktivum, stejně jako jiné dluhopisy.

Řecké NE by mělo být důraznou pobídkou ke změnám v přístupu k finančním institucím obecně. Řekové se zachovali svobodně, navzdory přání většiny vlád evropských zemí a institucí. Politici se však občanů neptali, zda souhlasí s tím, aby tímto způsobem hájili zájmy soukromých věřitelů.

Řecký postup je do značné míry živelný. Pokud nezačnou evropské vlády situaci řešit, hrozí riziko podobných scénářů i v dalších zemích. Snad už je dnes zřejmé, že cesta hájení zájmů finančního sektoru může být společensky neakceptovatelná. Proto je nejvyšší čas přejít od sociálních a důchodových refeorem, které redukují tento druh „nákladů“, ke změnám ve vztahu k finančním institucím. Mnohem výhodnější by mohl být koordinovaný postup v rámci Evropy. Otázkou je, zda jsou takové změny myšlení současně zvolení politici schopni.

Zdroje:

Návrh referenda: http://www.kurzy.cz/tema/detail/rekove-ocekavaji-brzky-pad-vlady-755573.html

Zrušení referenda: http://zpravy.tiscali.cz/papandreu-musi-odstoupit-hrima-recka-opozice-zda-se-ze-dnes-dosahne-sveho-106500

Nástup protektora: http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-53650050-euro-je-nase-jedina-sance-predstavil-novy-recky-premier-svuj-zachranny-plan

a jeho kvalifikace:

http://www.kurzy.cz/tema/detail/profil-lukas-papadimos-premier-ktery-vede-recko-k-921535.html