Proč chtějí zničit Internet?

Podstatou autorského zákona je nastolení kopírovacího monopolu. Text zákona k formulaci monopolu směřuje celkem krkolomně. Nejprve uvádí, že autorská práva jsou osobnostní práva a majetková práva.

Protože však žádný duševní majetek reálně neexistuje, pokračuje zákon dalším slovním kličkováním: Majetkovým právem je právo užití díla. A teprve při definování pravidel k užití díla se zákon dostává ke své podstatě: definuje právo na zhotovení rozmnoženiny díla – copyright ©

Proč se autorský zákon nejmenuje „kopírovací zákon“? Zřejmě proto, že by již z názvu bylo zřejmé, že zákon neřeší autory a tvorbu, ale byznys.

Použití pokryteckých názvů je v našich končinách běžné, například „umělé přerušení těhotenství“ místo výstižného „násilný potrat“.

Kopírovací zákon ustavující kopírovací monopol vznikl v dobách, kdy začaly být v továrnách vyráběny kopie. Původně vznikl jako regulace trhu chránící investice do kopírovacích technologií.

Pořizování kopií na Internetu dnes nevyžaduje žádné investice. Na Internetu může snadno kopírovat každý. Podstatou Internetu je kopírování. Lidé proto za kopírování nechtějí platit a kopírovací průmysl krachuje (a straší že s sebou strhne i umělce). Neschoný management však nehledá chybu na své straně, ale u zákazníků.

Živobytí mnoha současných autorů neohrožují Piráti, ale mediální korporace, které nejsou schopny v nové realitě 21tého století práci autorů prodat. Neumějí umělcům získat zákazníky. Někteří umělci si už zákazníky získávají sami. Internet jim to umožňuje.

Lidé jsou ochotni platit a platí ale ne za produkty, které nepotřebují. Na Internetu se platí za služby. Většina SW firem to již pochopila, a zrušení kopírovacího monopolu už je příliš netrápí. Stejně jako se aplikace přesouvají do cloudů, lze předpokládat, že stahování hudby a filmů nahradí streaming.

Neschopný management mediálních korporací potřeby zákazníků ignoruje a využívá svého vlivu na stát, který dodržování kopírovacího monopolu garantuje. V době svobodného Internetu však není možné garantovat kopírovací monopol bez významného omezení svobod občanů.

Internet ohrožuje i politiky, protože jejich moc a nadstandardní příjmy vyplývají z informační převahy – utajování informací. Informace o jejich zlodějnách a zneužívání moci se Internetem stále více šíří. Rostou požadavky na transparentní stát a referenda. Politici se nové technologické situaci také nechtějí přizpůsobit.   Proto společně domlouvají smlouvy jako ACTA. Jejich cílem je změnit Internet na plně kontrolovaný distribuční kanál, ve kterém bude o informacích rozhodovat kapitál a stát.

Ochrana duševního vlastnictví se nyní stává záminkou k nastolení informační diktatury. Staré struktury si stále více uvědomují, že v době svobodného Internetu nemohou dlouhodobě přežít.