Infrastruktura se změnila, společenské změny budou následovat.

Lidská společenství se přizpůsobují vnějším podmínkám. Člověk získává zdroje pomocí nástrojů a strojů. Lidská vůle uvádí pomocí svalů a strojů do pohybu hmotu. Lidská vůle vytvořila stroje, které násobí její sílu i přesnost v ovládání hmoty. Přístroje rozšiřují množství informací vnímané smysly.

Každý živý tvor, i člověk se snaží získávat zdroje pro život co nejsnadněji. Rozvoj a šíření technologií jsou přirozeným pokračováním evoluce.
Společenské uspořádání je systémem přežití velkých skupin lidí, které sdílejí zdroje k životu. Čím vyšší produktivity pomocí technologií lidé dosahují, tím složitější je organizace dělby práce a přerozdělování. K získávání základních zdrojů stačí stále méně práce. Přirozenou reakcí je změna dělby práce i přerozdělování.
Z dlouhodobého hlediska se zkracuje pracovní doba a roste množství lidí, kteří nemusí pracovat. Roste počet lidí, kteří se mohou bavit nebo rozvíjet dále společnost.
Průmyslová revoluce změnila podmínky lidí k životu rychleji, než se společnost dokázala přizpůsobit. Důsledkem byly války a revoluce. Nyní znovu prudce vzrostla produktivita celého světa. Existující systém přerozdělování však v některých regionech snižuje životní úroveň a vyvolává nouzi. Většině lidí na světě životní úroveň roste (USA a Evropa jsou menšina)
Produktivita je vysoká. Na práci stačí stále méně lidí. Rozvinutější společnost je schopna snadno produkovat víc než spotřebuje. Problém není v produkci, ale v přerozdělování. Ze zvýšení produktivity nebohatne společnost jako celek rovnoměrně. Nejvíce bohatnou vlastníci zdrojů. Lidé bohatnou i loupením. Nejvíce kradou přiživováním se na správě lidského společenství.
Současně chudne většina podnikatelů, pracujících i nezaměstnaných. Dostupnost zdrojů se zhoršuje, i když je jich dost. Potenciál lidské práce není využit. Společnost je schopna vyprodukovat více užitku než je schopna přerozdělit. Hromaděním kapitálu je přerozdělování brzděno, a zdroje zůstávají nevyužité.
Někteří podnikatelé a pracující se domnívají, že se mají hůře kvůli rostoucímu množství nepracujících. Sociální výdaje opravdu rostou, ale méně než umožňuje potenciální produktivita. Nemusel by chudnout nikdo. Současný systém přerozdělování však rostoucí chudobu způsobuje. Stále více a rychleji bohatnou lidé, kteří nepotřebují nakupovat produkty. Další růst produktivity v existujících podmínkách prohlubuje sociální rozdíly.
Na trhu ubývá peněz, přestože jejich celkové množství roste. Nabídka produktů roste rychleji než množství peněz v rukou zákazníků. Rostoucí poptávka po penězích zvyšuje cenu peněz. Národní banky půjčují téměř zadarmo. Banky na rozdílu ukrutně vydělávají. Mají však v Evropě už nasycený trh. Už vykoupili téměř celý potenciál vytváření reálných hodnot. Nyní se obávají rizika, že dluh nebude zaplacen.
Vlastníci zdrojů a provozovatelé finančních systémů získávají většinu užitku plynoucího z vyšší produktivity pro sebe, ostatní přístup ke zdrojům ztrácejí.
Znovu se bude muset změnit pracovní doba a zcela zásadně sytém přerozdělování trhem i státem. Finanční systém, který je dnes hlavním zdrojem problémů v přerozdělování, musí být zcela změněn. Spekulativní tvorba peněz musí být naprosto vyloučena.