Zase diskuse o maturitách? Nechte nás konečně pracovat!

Od vzniku státních maturit tady pravidelně informuji o složení otázek v testech, centrálním opravování slohů i nesmyslně nastavené ústní zkoušce. Ministr Plaga část maturit vrátil do škol. A  už zase se mluví o utahování šroubů...

Navržený ministr školství Petr Gazdík začal hovořit o zásadních změnách maturit. Současný stav je výsledkem mnohaletých sporů a nespokojenosti s modelem, z jehož finanční i administrativní náročnosti profitovali tvůrci i zadavatelé. A kolabovali ředitelé, učitelé i studenti.

V roce 2020 prosadilo ministerstvo vedené Robertem Plagou zjednodušení zkoušek. Stát si ponechal didaktické testy (plošné z češtiny, výběrové z cizího jazyka/ matematiky), ústní zkoušení a slohy z jazyků převedl do kompetence škol. Do změn zasáhl covid, sloh byl dvakrát zrušen a ústní zkouška z jazyků byla loni dobrovolná.

Letos se po mnoha letech začali mnozí jazykáři těšit na tvorbu volnějších maturitních modelů, které by odpovídaly profilu a zaměření jejich studentů. Zpráva o dalších chystaných změnách shora je nepotěší.

Gazdík avizuje zavedení reálné střední školy, kde by si student sám vybíral skladbu předmětů. A středoškolské minimum, jež by bylo podmínkou připuštění k závěrečné zkoušce a které by se mohlo plnit kdykoli během studia. Slibuje širokou diskusi, v níž bude naslouchat odborným asociacím. Sám je členem think - tanku Vzdělávání 21, v němž se sešla pestrá směs osobností.

Jedna z nich, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, představila 16. listopadu koncepci maturit za Vzdělávání 21. Opět je ve hře dvojí úroveň zkoušek – jedna pro ty, kteří nechtějí studovat VŠ, druhá státem garantovaná, kterou by si mohli studenti dělat v průběhu studia, případně do deseti let po jeho skončení. Zjevně se otevírá diskuse o obsahu středoškolského minima, online testování i obhajobě maturitních prací.

Schejbalová také zmínila, že jednou ze tří variant koncepce je návrat ústní a písemné zkoušky z jazyků do garance státu, přičemž v češtině by byla výrazněji posílena interpretace textu na úkor literárního přehledu. 

Posledních deset let ukázalo, že nemáme kolektivní recept na zkoušení literatury. Také nemáme na vysokých školách profesory literatury, kteří by nějakou smysluplnou koncepci mohli garantovat. V nedávné online diskusi o literární historii profesor Pavel Janoušek připustil, že světovou literaturu dnes znají nejlépe středoškolští češtináři. Bylo by tedy vhodné nechat je svobodně pracovat a nezatěžovat je dalšími oktrojovanými projekty za miliardy z nejrůznějších fondů.

Psáno pro MF Dnes, 2. 12. 2021