Poslanci a maturity: blázinec s nadějí

Glosa z MF DNES doplňuje můj předešlý blog a odpovídá na otázku, jaký pozměňovací návrh maturitní novely slavil ve školském výboru vítězství. Aneb když všichni řeší matematiku a koronavirus, čeština musí počkat...

Všichni vědí, že současná podoba maturity není ideální. Ochránci vzdělanosti národa se zlobí hlavně kvůli tomu, že je neustále odkládáno zavedení povinné matematiky jako třetího maturitního předmětu. Respektive že je odkládáno zavedení tří povinných maturitních předmětů, což mají být: český jazyk a literatura, cizí jazyk a matematika.

Původní ministerská i pirátská novela chtěly odložit či zrušit zavedení povinné maturity z matematiky. A co je důležité pro češtináře, vrátit slohovou a ústní část maturit školám. Začal ovšem boj o matematiku, který rozdělil i poslanecké kluby ANO a ODS.

V průběhu sněmovních rozprav vzniklo asi patnáct pozměňovacích návrhů, jak hlasování rozdělit, jak matematiku zavést okamžitě, jak ji nezavádět vůbec. K vítězství evidentně směřoval návrh Kateřiny Valachové, Karla Raise a Ivo Vondráka - povinnost tří maturitních předmětů včetně matematiky odložit jen o dva roky, na rok 2023, ke státem garantovaným testům přidat ještě ústní zkoušku. Pokud by se tento návrh dostal do druhého čtení a zvítězil, s návratem ústního zkoušení do kompetence škol by byl zřejmě na dlouho konec.

Nevím, jestli poslanci školského výboru někdy viděli jízdní řád k ústní zkoušce z češtiny, jestli si mohli prohlédnout pětadvacet položek, které má češtinář probrat studentem během patnácti minut. Jestli si zkusili hledat v básni lyrický subjekt, figury a tropy či pojmenovat řeč nevlastní přímou a polopřímou. Pokud ne, doporučuji zadat ve vyhledavači heslo „struktura ústní zkoušky“ a zamyslet se nad tím, k čemu učitele češtiny a studenty stát už roky - od chvíle, kdy ministryně Valachová tuto zrůdnost prosadila  - nutí.

Z češtiny se plošně maturuje deset let, do modelu zkoušky se vetřelo vše, co jsem jako studentka v době totality nesnášela: teorie jazyka a literatury, formální rozbory textů. Rodný jazyk se stává strašákem, literatura předmětem k biflování analýz, respektive rozborů dvaceti knih. Klesá povědomí o spisovatelích a dílech, která nejsou v v maturitních seznamech; ty získávají na školách opět status „povinné četby“. 

Slohové práce jsou samostatná kapitola, o jejich neprůhledném hodnocení, gumových kritériích a ne zcela šťastných zadáních bylo napsáno dost. Mnozí češtináři věřili, že maturitní novela situaci konečně vyřeší.

Řešení se možná opět odloží. Do druhého čtení prošel pozměňovací návrh, který počítá s odkladem maturitních změn o dva roky, tedy na rok 2023, a vzhledem k rozložení Sněmovny má šanci na úspěch. Jediné pozitivum toho blázince je fakt, že ústní část zkoušky z češtiny chce vrátit školám. Budeme-li dlouho živi, možná se těch změn přece jen dočkáme.

Psáno pro MF DNES, 28. 2. 2020