O Jonáši Petrovi
Jonáš napřáhl ruku a kavalírsky mě vytáhl na plošinku. Pak, trošku nešikovně, přilepil svojí pusu na mojí. Taky chutnala po borůvkách.
„V kolik máš bejt doma?“ Tu otázku jsem překvapivě položila já jemu.
„Do devíti. To víš…“ usmál se omluvně. Byl skoro o rok mladší a pod kontrolou. Jeho maminka nikdy nic neponechávala náhodě.
„To máme pro sebe ještě celou půlhodinu, Jonáši. Tolik času!“
Natáhla jsem se vedle něj na vyschlé, vonící dřevo, přitulila se blíž a uhranutě zírala na večerní oblohu. Přelom července a srpna byl v Limešově vždycky nejkrásnější. Nejměkčí. Nejsvůdnější.
„Za měsíc bude konec prázdnin,“ vzdychla jsem lítostivě. „Už za měsíc.“
„Je červenec, bludičko!“ Jonášovo vnímání přítomné chvíle. Žádné zbytečné obavy z budoucna, žádné stresující skoky do minulosti. Zázračná filosofie.
„Nenávidím konec prázdnin. Ten poslední den, než začne škola, Jonáši, vždycky mám pocit, že se udusím! Jako červ se zavrtávám do knížek a dělám takový jakoby úhybný manévry! Třeba se snažím přesvědčit samu sebe, že kalendář se zbláznil, že je začátek června! Nebo že jsem někdo úplně jinej…“
„Je ti tam dobře? Za zdí?“
„Je mi tam dobře, Jonáši.“
Nic neříkal a zamyšleně koukal na večerní oblohu. Barvila se do šeda a na některých místech krvácela. Možná slunce oplakávalo konec toho nádherného dne.
Jonáši, ty věříš na nebe, že jo.“
„No,“ připustil váhavě.
„Seš katolík, musíš věřit na nebe. Jako malá jsem chodila s babičkou do kostela.“
„Já o tom zas tolik nepřemejšlim,“ zavrtěl se v teplém důlku mého ramene.
„Ale to bys měl. Víš, já kdybych věřila na nebe, doufala bych, že budu mít svoje vlastní. Soukromý. Aby to tam bylo jako za tou zdí. Abych třeba věděla, že tam potkám tebe, ale že tam nepotkám naši fyzikářku, co mi dala trojku a vůbec jí mě nebylo líto.“
„Představuješ si to hrozně jednoduchý, mandelinko. A plácáš nesmysly.“
„Já si nic nepředstavuju, Jonáši. Já si jenom tak tiše a nepoučeně sním.“
Zavřela jsem oči a poslouchala cvrčky. Cvrčeli nádherně v té mateřídouškové vůni. Jonáš mě hladil po vlasech a občas nesměle líbnul na ucho nebo na tvář. Možná bych té fyzikářce měla odpustit, napadlo mě najednou. Je to docela hodná ženská, když mi dala trojku, protože já jsem si zasloužila rupnout. Zeptám se na to Jonáše, až mě přestane šimrat za krkem.
Dech se mu maličko zrychlil a dřevěná podlážka posedu začala připomínat tobogán. Jonášova maminka byla prozíravá žena. Možná už se ho na nic nezeptám. Možná jen zavřu oči a oddám se pevné víře, že tahle krátká chvilka bude mít v mém soukromém nebi svoje oprávněné místečko.
Když se Jonáš Petr konečně dostal na vysokou a přistěhoval na kolej do našeho města, byla už jsem téměř vdaná. Zapili jsme to tenkrát hořkosladkou sklenicí pomerančového džusu.
Pak přišlo období mejdanů a Jonáš nikdy nesměl chybět na žádném z nich. On to byl, kdo z náhodné skrumáže lidí zázračně vyráběl společnost. V jeho přítomnosti si dámy načechraly peříčka a pánům zčervenaly oči vidinou brzkého souboje. Moje kamarádky, snad s výjimkou Sáry, která nikdy zbůhdarma neplýtvala energií a ani v tomto případě nehodlala dělat výjimku, si houfně nechávaly propichovat srdce šípem toho malého parchanta Amora, aby se pak mohly dosyta vyplakat u mě v kuchyni. A já jsem občas přistihla samu sebe, jak tiše přemýšlím a říkám si coby, kdyby…
Ale historie nezná žádná kdyby, tvrdili nám vždycky zatvrzele profesoři na naší fakultě. Nakonec jsem si zvykla vytrhávat svá kdyby z kontextu a vytvářet z nich paralelní historii. Soukromou. Virtuální.
Mám strach, abych v ní jednou nechtěla zůstat napořád…
Soukromý nebe 2004
PS: Jako vzpomínka na jedno čerstvě ukončené přátelství - to je někdy horší než konec manželství :)
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky