Co je Islámský stát? Kdy a kde vznikl? Proč v Evropě roste antisemitismus? Proč média podrobně nerozebírají dění v Bruselu (emigrační politiku, přistěhovalecké kvóty, priority při přidělování občanství). Proč je náboženská otázka Evropanů (i Čechů) trvale opomíjena, podceňována či zjednodušována (restituce, deviace, potraty).
Milí čeští novináři,
nepíšu často o politických tématech, držím se své literatury.
Nyní mám ovšem pocit, že jste malinko zaspali. Naše média jsou zahlcena domácími problémy a pseudoproblémy. Minulou středu například zaujímala tři první strany v MF Dnes "zásadní" causa Mynářovy vily. Znechuceně jsm noviny odhodila, byť jsem původně měla v úmyslu si je koupit. Za bulvár utrácet nehodlám. Od novin čekám především INFORMACE!
Pak to bouchlo v Paříži a média zaplavila vlna článků o hrdinných novinářích a odhodlaných politicích. Chvílemi jsem měla pocit, že v televizi i v novinách jdou na pokračování muzikáloví Bídníci. Oslavné články o demonstracích, spoty jak z reklamy - Evropa se sjednotila v boji proti násilí. Oslava svobody. Oslava demokracie. Fuj.
A co dělají naši novináři? Donekonečna rozebírají jednotlivé věty svých oblíbených politiků. Proč? Oni snad vysříleli redakci CHH? Oni verbují islamisty z řad evropských občanů, vyškolují je v poušti a posílají zpět do Evropy? Oni vyhrožují islamizací Evropy?
Ctím islám jako každé veliké náboženství. Odmítám jeho zesměšňování (včetně venčení psů u mešit). Miluji kebab a Orhana Pamuka, který mi v nádherném románu Sníh konečně vysvětlil, proč je pro muslimky zahalování tak zásadní záležitostí.
Ale chci vědět, že se někde v poušti Blízkého východu rodí podivný stát bez hranic, jehož ideologie může být stejně nebezpečná a pažravá, jako byla ideologie nacismu a komunismu.
Chci, aby novináři psali analytické články o tomto podivném útvaru i agresivní ideologii islamistů.
Chci, aby se vykašlali na politickou korektnost, která už hraničí s nezdravou loajalitou a devótností (ono je to vidět i na jazyce - jakmile je člověk nucen psát něco jiného, než si v hloubi duše myslí, jazyk zplaní a slova ztrácejí význam, to známe z Orwella i z vlastní minulosti) a předávali nám co nejvíce informací o nebezpečných jevech naší planety.
A připomínám jednu skutečnost, na kterou se často zapomíná - náboženství není nějaká nepodstatná součást oděvu, kterou může člověk svléknout ve sprše azylového tábora. Náboženství, které vyznávali předci, člověka utváří a determinuje. To mohou lépe posoudit ti, kteří jsou v nějakém náboženském systému vychováni.
Milí novináři, informujte nás. Nepodceňujte náboženskou otázku Evropy ani emigrantů z muslimských zemí. Nepodléhejte pocitu, že moderní evropský liberalismus může nahradit anticko-židovsko-křestanské kořeny staré Evropy.
Braňte je. Zatím tu možnost máte.
Děkuji za pochopení.
