„Kapitán“ si nedokáže sehnat posádku

Nemáme vládu s důvěrou a ještě ji chvíli mít nebudeme. Naše země od voleb připomíná loď plnou pasažérů, která se točí na kotvě a v odplutí jí brání jediné – kapitánovi se v přístavních krčmách nepodařilo naverbovat důstojníky.

A posádku.

Ohledně druhého pokusu se hovoří o několika variantách, není opět vyloučena ani menšinová vláda. Její nevýhody známe  -  nemůže se spolehnout na podporu v každé situaci. Dokud je loď v přístavu, nevadí to. Ani klidná hladina nevyžaduje sehraný tým, stačí, když se kormidelník neopije rumem a nenajede na mělčinu. Ale za bouře by loď měla mít posádku zdatnou a střízlivou a kapitánovi by měli věřit námořníci i pasažéři. Zatím však námořníci mastí karty v putykách, možný kapitán si stírá z uniformy ptačí trus, pasažéři se chodí koupat na pláže. A hádají se, jestli tahle loď vypluje a kam.

Jednobarevná vláda ANO jej jedním z možných řešení druhého pokusu o sestavení vlády. Opírala by se zřejmě dílem o KSČM a SPD, dílem o jiné strany. Kam by v tom případě vedla střelka kompasu, je nejasné, a mnozí pasažéři se té plavby obávají. Dalším možným řešením je koalice s ČSSD, případně další stranou. Ten výlet jsme absolvovali v posledním čtyřletí – nemíří do neprobádaných končin, jenže naši loď zavedl do byrokratických mělčin a podivné nesvobody.

Možná by stálo za to zajít na druhou palubu (na té první se bude vždy jen tančit) a naslouchat chvíli učitelům, lékařům, historikům nebo podnikatelům. Ti už dlouho říkají, že loď je špinavá, zarostlá řasami, oblepená korýši, že ztrácí rychlost, manévrovací schopnosti a lepší pasažéři uvažují o změně plavidla. Že je třeba ji pořádně uklidit, umýt a před příští cestou upravit kurz. 

Mnozí pasažéři z druhé paluby volili v podzimních volbách ODS. Věřili, že strana zlepší morálku posádky a otočí kormidlo na volné moře. Karty byly rozdány, tu kapitánskou a částečně i kormidelnickou dostalo ANO. I proto se námořníci nechtějí hnout ze zakouřených putyk a raději hrají mariáš. Ale plachty se samy nenapnou a kormidlo bude nutné držet pevně, zprava i zleva. A plout se musí. To je stará námořnická pravda.

Věřím, že naše loď nakonec najde posádku, která ji nasměruje na volné moře. Že se námořníci zvednou, dohodnou s mužem v nové kapitánské uniformě výhodné podmínky a vezmou do rukou kbelíky, kartáče, lana, polovinu kormidla i čapku prvního důstojníka.

Pasažéři čekají. Moře volá.

MF DNES, 5.2. 2018