Elity národa

Strávila jsem neděli ve Vinohradské nemocnici. Osm a půl hodiny před ambulancí. Poslali mě domů s výsledkem i léky. Byli hodní, progresivně zvídaví – a strašně unavení.

Už je mi mnohem lépe. A přemýšlím o sousloví „elita národa“, jímž se v poslední době zaštiťují nejrůznější mediální osobnosti, většinou s lehce mentorským přídechem – lidé by měli vnímat, co jim sděluje elita národa, lidé by se jí dokonce měli nechat vést. Nestačí, že máme demokracii. Možná bychom mohli mít elitokracii. (Nepřeháním – jeden nejmenovaný elitář celému sboru naší školy před prezidentskými volbami napsal, koho máme volit!)

Přemýšlejme teď o slovu elita. Nejdříve jmenujme šlechtu - tituly dostávali lidé, kteří prokázali služby panovníkovi. Samozřejmě církev – přinesla do Evropy vzdělání. Na vesnici byli elitou pan farář a pan doktor, starosta a bohatí sedláci a v koutku se někdy krčil i pan učitel. Ve městech bohatí měšťané, jinak zůstalo rozložení stejné. V devatenáctém století se do elit probojovali spisovatelé a továrníci. Ve dvacátém herci, sportovci, magnáti, politici a – mediální osobnosti všech možných oborů. Jejich elitnost se ovšem často neopírá o kvalitu v daném oboru, ale o množství televizních, rozhlasových a novinářských rozhovorů, které poskytnou.

Takže kdo je dnes elita národa? Těžko říct. Když jsem ve Vinohradské viděla ty utahané doktory a sestry, kteří se snaží poctivě zvládnout nápor potřebných a na dveřích mají nápisy, v jakém finančním stavu je naše zdravotnictví, připadala jsem si trochu jako za totáče a trochu jako v Orwellovi. Přitom k nám plyne tolik nesmyslných dotací a jen na reklamu inkluze dá ministryně školství 56 milionů. Přitom… To, že české zdravotnictví funguje, je buď zázrak, nebo práce skutečné elity národa.

Ale nejsou to jen čeští lékaři. Jsou to zemědělci, kteří se starají o to, abychom měli vlastní plodiny a nebyli závislí na řetězcích. Dobří učitelé, kteří berou svou práci vážně a nevyužívají moc nad dětmi. Řidiči dopravních prostředků, kterým denně svěřujeme své životy. Podnikatelé, kteří vyrábějí, staví a tvoří nové hodnoty. Vědci a odborníci, pro něž je jejich obor důležitější než mediální sláva. Skuteční umělci a vizionáři. A novináři, kteří střeží demokracii a nevytváří zástupné mediální causy.

Prostě všíchni lidé, kteří v rámci možností a zdravotního stavu dělají dobře svou práci a používají vlastní mozek.

TO je pro mě Elita národa.

A pokud mi kdokoli bude z televize říkat, že náš národ je nevzdělaný a hloupý a neváží si svých elit, pomyslím si cosi o nafrněných elitářích a začnu se ptát, kdo má zájem stavět tady pořád nějaké umělé příkopy a zametat pod stůl skutečně vážné problémy.

Protože už to nějak přestává být legrace, milí spoluobčané.