Dobré sousedské vztahy především

Nedávno se na severu Moravy vzpomínalo na sté výročí sedmidenní války o Těšínsko, která se neobešla bez obětí na české ani na polské straně. A která zjevně poznamenala naše vztahy s Polskem na hodně dlouho. 

Když o rok později, v roce 1920, vtrhla k našim sousedům Rudá armáda a zastavil ji padesát kilometrů od Varšavy „zázrak na Visle“, vláda mladé Republiky československé se ke konfliktu postavila neutrálně, přestože její vracející se legionáři bojovali s bolševiky od jara 1918. A když se jednalo o přidružení Polska k Malé dohodě, obrannému spolku sdružujícímu Jugoslávii, Rumunsko a Československo, byli to opět především naši politici, kdo nesouhlasil.

Jiného rázu byly problémy s Maďarskem. Tam hrálo roli dějinné propojení se Slováky, kteří byli přidruženi k Čechům, Moravanům a Slezanům poněkud účelově, komunistické povstání Bély Kúna i pokusy o návrat Karla Habsburského na maďarský trůn. Vztahy s Rakouskem byly provázané mnohaletou společnou historií, přesto tu logicky panovala nedůvěra. Navíc je, stejně jako vztahy s Německem, komplikovala otázka pohraničních menšin – českých Němců žily v nové republice 3,5 miliony. Když připočteme specifický fenomén Podkarpatské Rusi, byly hranice Československa od počátku neklidné, třaskavé území. Dobrých sousedských vztahů první republika za svou dvacetiletou existenci nedosáhla.

O sto let později jsme na tom lépe. Země visegrádské čtyřky v posledních letech několikrát prokázaly, že se v zásadních věcech na sebe mohou spolehnout, že dokážou sladit názory i požadavky tak, aby se navzájem chránily a podporovaly. Je jim vyčítána komunistická minulost, poněkud se však zapomíná, že mají také podobnou historickou zkušenost s obranou před dlouholetými dobyvateli středoevropského prostoru – Turky, Rusy a Němci.

Francie a Německo si nedávno v Cáchách své dobré sousedství potvrdily. Jistě je to signál i pro země visegrádské čtyřky, aby sousedské vztahy dále prohlubovaly, případně je rozšířily. Protože díky nim bude střední Evropa mnohem bezpečnější a stabilnější. Ostatně události roku 1939, jejichž smutná výročí si letos připomeneme - březnový rozpad Československa a vznik Protektorátu Böhmen und Mähren, německo - ruské dělení Polska a začátek druhé světové války v září - byly mimo jiné i důsledkem špatných sousedských vztahů.

Psáno pro MF DNES, 20. 2. 2019