Diskuse

Čas návratů

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Nikdy nebudu adorovat vojáky, generály, válku, pořádek, klid, ideologické doktríny, instantní pravdy na krátké použití a devadesát pohlaví. Věřím lásce a příběhům, spisovatelům a básníkům. Jiná nebudu.

Zdroj: https://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=813654

Příčiny Vašeho vztahu k lidem v uniformách silových složek jste přesvědčivě a upřímně odhalila v jedné z diskusí týkajících se gen. Pavla. Z takových zkušeností obyčejně nepramení pacifismus v pravém slova smyslu. Spíše předsudečná nevole.

Včera byl na ČT rozhovor s českým dobrovolníkem sloužícím v ukrajinských ozbrojených silách Milanem Švrčinou. Byl jsem dojat. Vnitřní síla, jemnost, intelekt, hloubka.

Mimochodem, pedagog.

2 0
možnosti
Foto

Ano, odhalila. Netajím se tím. Zažila jsem doma tiky absolventa vojenské školy.

Pan Švrčina má mou úctu, jako všichni stateční vojáci.

A znovu: četla jsem teď v nemocnici nahlas pět dílů Churchillovy Druhé světové války. Říká se, že tuhle válku vyhrálo slovo. Churchillovy projevy byly prostě lepší než Hitlerovy. Pokornější. Mobilizovaly více lidí.

Kde je Churchill této války? Zatím ho nevidím.

0 0
možnosti

J47a37k90u45b 60Š21o45l48c

27. 2. 2024 13:16

A myslíte, že SSSR porazili básníci nebo politici?

1 0
možnosti
JK

J75a82n 18K50y69š82k65a

27. 2. 2024 13:46

Záludná otázka. Když vzpomenu na Vysockého, nebo na Jevtušenka, nebo Solženicina, tak bych řekl, že ruku v ruce...

1 0
možnosti
Foto

Děkuji paní Magistře za její závazek.

1 3
možnosti
Foto

To není závazek. To je omluva, že tu nebudu stále a nebudu lidem tak často psát do diskusí. Odcházet nehodlám. Jen se musím věnovat delšímu textu. Sbohem, pane Ireine.

0 0
možnosti
Foto

Ať se Vám a nám všem daří

8 0
možnosti
Foto

Karma, paní spisovatelko Veroniko Valíková. Nejen Vaší generaci, ale i nám, generaci ještě poněkud starší, hovoříte z duše. Nehledě na jiné závažné problém, které nás, občany České republiky, trápí, jsme neustále strašeni, a zatahování do války, kterou si nepřejeme, která není naše, i když nám to naši demokraticky zvolení politici denně tvrdí. Z nás, kteří jsme německou okupaci a Protektorát protektorát Čechy a Morava prožili - a válku, frontu která táhla v pětačtyřicátém naší zemí, si ještě pamatujeme jak jsme se schovávali v krytech, zažívali jsme strach našich rodičů z udavačů a koncentráků - a následně padesátá totalitní léta po kom. převratu po osma čtyřicátém si ještě dobře pamatujeme, si návrat těchto časů nepřejeme. Nepřejeme si, aby naše děti, synové a vnuci umírali na frontě za cizí zájmy. přejeme si, aby se spory mezi státy neřešily válkou a násilím, ale dohodou a smlouvami. Pomohli jsme Ukrajinským občanům, ale exkalaci války si nepřejeme. Nakonec si to nepřeje ani většina občanů této dnešní těžce zkoušené země, Ukrajiny. Nevěříme našemu premiérovi a jeho vládě, mnohokrát nás zklamali. A "kdo zklamal jednou, zklame i podruhé". Děkuji Vám, paní Valíková, za Váš článek,je pravdivý.

6 3
možnosti
Foto

Opr," ...eskalaci... Díky.

0 0
možnosti
Foto

Pěkná reminiscence. Názorově jsme jinde, ale tenhle blog se Vám poved, dík .

3 0
možnosti

Smazaný příspěvek

Příspěvek byl odstraněn autorem blogu. Opakované vložení může být smazáno redakcí.

Foto

Pane Kyško, starejte se o své názory.

Ty moje pod vás referát nespadají.

6 6
možnosti
  • Počet článků 462
  • Celková karma 28,11
  • Průměrná čtenost 1669x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz