Každý rok nastoupí v září do prvních ročníků osmiletých gymnázií něco přes devět tisíc studentů a asi dva a půl tisíce na gymnázia šestiletá. Ale čas od času zazní z ministerstva školství názor, že víceletá gymnázia jsou zbytečná.
Že kvůli nim dochází k předčasné selekci dětí. A že na nich nestudují ti nejnadanější, ale ti, kteří mají motivované a movité rodiče. A že by tedy bylo rozumné uvažovat o jejich omezení, případně i zrušení.
Nevím, kdo ministrům radí, aby podráždili slušné procento vzdělaných a vlivných rodičů. Obvykle se zaklínají rovnými možnostmi pro všechny. Že za hlásáním těchto levicových tezí stojí často lidé spojení se soukromým školstvím, se nahlas neříká.
Spíš než rušit víceletá gymnázia by bylo zdravé je provětrat. Některá díky centrálním reformám posledních let i covidu trochu zlenivěla a potřebují nové impulzy. Ale stále je v nich na čem stavět. A tady jsou přehledně důvody pro jejich zachování:
1/ Školství by mělo podporovat rozmanitost a nabízet více cest. Státní, církevní i soukromá šestiletá a osmiletá gymnázia jsou jednou z možností, která se znovuotevřela po roce 1989 a osvědčila se. Než tuto možnost likvidovat, mohlo by se spíš uvažovat o rozšíření nabídky třeba o víceletá technická lycea.
2/ Na víceletých gymnáziích studují děti nadané i ty, které díky přípravě udělaly přijímací zkoušky. Mělo by se jen hlídat, aby ředitelé nepřijímali méně nadané děti bez zkoušek, z protekce.
3/ Konkurence není sprosté slovo, funguje i ve vzdělávání. Školáci motivovaní k vyšším výkonům se často naučí efektivněji pracovat s časem.
4/ Na osmiletá gymnázia nastupují studenti před počátkem puberty, v nejzranitelnějším období jsou tedy sžiti s třídním kolektivem, což ocení zejména introvertní jedinci.
5/ Učitelé, kteří slušně zvládají nižší i vyšší cyklus víceletých gymnázií, musí být zdatní didaktici, aby si poradili s puberťáky, i odborníci, aby dokázali uspokojit zvídavé mazáky.
6/ Další devízou těchto škol může být větší propojenost obou složek systému. Učí se tu nejen studenti od svých učitelů, ale i učitelé od svých studentů.
7/ Víceletá gymnázia dávají dospívajícím možnost vyrůstat v relativně stabilním prostředí a najít vztahy, které je budou provázet celý život.
8/ Tyto instituce nabízejí i kontinuitu, co se týče mimoškolního vyžití. Často tu fungují sbory, kapely, divadlo, organizují se turistické akce a podobně.
9/ Jistou úlevu nabízejí víceletá gymnázia i rodičům. Po stresu s přijímačkami si mohou odpočinout, mnozí získají nové přátele.
10/ Komunity vznikající kolem víceletých gymnázií mohou být obohacením pro daný region i celou společnost. Pokud ovšem má škola rozumné vedení, které dohlíží na její směřování a uvědomuje si kvality učitelů.
S posledním bodem je spojena zřejmě největší bolest víceletých gymnázií. Jejich ředitelé mají často „politickou funkci“ a jsou těžko odvolatelní. Kdyby zřizovatelé častěji vypisovali konkurzy a ředitelé by byli nuceni v pravidelnějších intervalech obhájit svá křeslo, bylo by možná vzdělávání na našich elitních středních školách zábavnější, efektivnější a otevřenější potřebám celé společnosti.
Psáno pro MF Dnes, 1. 10. 2022
