Když jsem byl malej kluk, chtěl jsem bejt kombajnérem, řezníkem nebo lékařem, co ošetřuje bolavá bříška kamarádek v tísni...
Léto v aktuálním štýlu mi dnes a denně, skoro minutu po minutě, přihrává vzpomínky na prázdninová léta tenkrát.
Brzy ráno jsme s Markétou a Josefem seděli na schodech v zahradě. Dům za našimi zády dost drze odolával slunečnímu náletu a dopřával nám třem a třem zúčastněným psům moc hodnej stín.
Popíjeli jsme vychlazenej čaj, kterej se jmenuje Úsměv gejšy a mě napadlo, že jsme takhle jako prckové ráno vysedávali v partě před chalupou a spřádali plány na celý dlouhý prosluněný prázdninový den. Prostě taková porada.
Buď se šlo na smeťák kopat poklady.
Nebo na kačák kouřit doutníky.
Nebo na mez v poli před chalupou otevřít ordinaci a z čekárny do ní pozvat Šárku, jedinou holku v naší tehdejší klukovský partě.
"Dobrý den, paní, pojďte dál.", řekl jsem na šutru (čekárna) sedící Šárce a na sobě jsem měl mámin bílej plášť, kterej oblíkala do temný komory. Kolem krku jsem měl zavěšenou část hadice na zalejvání zahrady a jejím konci izolepou přilepenou velkou hliníkovou podložku (stetoskop).
Pacientka Šárka byla oblečena do bílýho trička, plátěný sukýnky na gumu (aby byla rychlejc svlečená) a pod ní do modrých holčičích trenek - taky na gumu - aby šla lehce dát stranou. Ta guma...
"Bolí mě břicho, pane doktore.", řekla Šárka tiše a dlaničkama se mačkala v místech, která jí trápila bolestí (jako).
"A co jste měla k obědu?", zeptal se pan doktor pacientky ve chvíli, kdy si lehala na starou matraci, kterou jsme do ordinace společnými klukovskými silami přitáhly z našeho smeťáku.
"Meloun.", řekla pacientka a štelovala svoje tělo na matraci.
"Tak se na to podíváme.", řekl pan doktor s rutinou, kterou odkoukal v jiných ordinacích, kam sem tam musel zajít s odřenejma nohama, nateklym krkem nebo ušima ucpanejma zánětem.
Pacientka Šárka si po slovech "tak se na to podíváme", automaticky vyhrnula bílé tričko až ke krku a čekala.
Doktor připlácnul na její hrudníček stetoskop z hadice na zalevání a podložkou z hliníku jezdil po dosud spících ženských bradavkách. Konec hadice si doktor zasadil hluboko do ucha, až ho to chvílema nepříjemně škrábalo, ale...doktor je doktor a má lidem sloužit i za cenu nějakého toho vlastního nepohodlí.
"Hm." "Hmmmmm." "To se mi teda moc nelíbí." opakoval naučené fráze vesnický doktor a pak, stejně jako městský doktor dořekl: "Musíme se na to podívat blíž."
A v ten okamžik pacientka ke krku, kde už odpočívalo tričko, přidala i sukénku. Vytvořila tak nevědomky kolem krku takové letní fiží.
"Pokrčte nohy, paní.", požádal doktor pacientku k provedení úkonu, který mu následně ulehčil kompletní vyšetření a pátrání po důvodech bolavého bříška.
Modré trenky do gumiček kolem stehen stále zůstávaly na svém místě.
Doktor zkušeně prohmatal bříško měkké jako povolené máslíčko, koukal před sebe (tak to správní doktoři při vyšetření dělají, aby neznervózňovali pacienty) a pak jeho prsty začaly prozkoumávat strukturu bavlny, která zatím stále kryla místo, jež bylo zjevnou příčinou zmiňované bolesti.
"Tady?", zeptal se doktor pacientky a v dlani zmáčknul látku z trenek i pokožku pod nimi.
"Ano. Tam to bolí, pane doktore.", potvrdila doktorovu diagnózu Šárka.
"Tak se na to podíváme.", rozklepal se doktor napětím a nedočkavostí.
Malým klukovským prstíkem zajel pod gumičku a cuknul s ní po stehně pacientky trochu stranou.
"Co tam, pane doktore vidíte?", zeptala se nervózní pacientka.
Doktor, jako správný odborník chvilku mlčel a pak řekl: "Máte tam otevřenou ránu. Asi zlomenina. Musíme to zaléčit.", a pak se na bobku, ve kterém seděl před rozkrokem pacientky s trenkama šejdrem, nahnul k porostu na louce, vyrval z něj pár lístků šťovíku a přiložil na otevřenou ránu = zřejmě po zlomenině. Pak zase gumičku opatrně vrátil na původní místo v rozkroku pacientky, z kapsy šortek vytáhl malý notýsek a ve vyšetřování pokračoval vypsáním receptu.
"Tak, mladá paní, tady vám napíšu recept a skočíte si do lekárny tady na louku a tam si vezmete další bylinky a budete je na ránu přikládat pravidelně do té doby, dokud nezaroste."
Zaplať pánbu, pacientka na rady doktora z meze nikdy nedala...
---
Ráno jsme s Josefem a Markétou seděli na schodech a plánovali dnešní den. Markéta na sobě sukénku ani modré trenýrky do gumiček neměla...
