Vávro, pojď blíž, já ti jí ukážu

Je lepší alespoň jednou vidět, než do omrzení pouze teoretizovat. Jan Ámos Komenský a jedna paní v metru vědí své...

V době, kdy uhříky tancují po chlapeckých obličejích jako frivolní kankánové tanečnice je téměř nemožného podobné uhrobarony jakkoliv korigovat. Pnutí je prostě pnutí.

"Zachová, ukaž ....", zahlaholil už skoro chlapským hlasem jeden z uhroušků, kteří společně s ostatními spolužáky a spolužačkami ucpali vagon metra. Hormony na lovu. Dospělost na dohled. 

Co chtěl tento chlapec od Zachový ukázat sem nemůžu napsat, protože by to leckteré romantické duše nemusely přežít a navíc bych porušil kodex. Napovím jen, že šlo o v Česku celkem běžně používané synonymum ženského pohlavního orgánu. Synonymum na čtyři písmena. Takže už víte...

Zachová, ta co měla ukázat, dělala, že neslyší, ale zájem o její tělo jí dělal evidentně dobře.

"Zachová. Hej, Zachová. Slyšíš mě?", zaburácel mutující hlas znovu a souputníci chlapce s uhry dávali svému kápovi najevo, že je ten nejlepší. K jeho "ukaž" přidali průpovídky typu: "Máš jí vůbec?", "Tak se nestyď, Zachová..." a "Zachová jí neschová." 

Cestující dělali, že nic neslyší (podobně jako Zachová...) a paní učitelka, otupělá celoživotní praxí s podobnejma lumenama, listovala v aktuálním vydání Reflexu. Její občasné promluvy ve stylu "zklidníme se", "nejsme tu sami", "chovejte se slušně", měly podobný účinek, jaký by měla snaha vegetariána sníst na zabíjačce něco bezmasého.

"Zachová, hej Zachová", hulákal bez přestání uhrobaron a Zachová se červenala jako trenky, který jsem nosil na základce do hodin tělocviku.

"Vávro!!!", přestala paňučitelka listovat v časopise, "nechtěl bys toho nechat?"

"Čeho?", vyprsil se Vávra s dotazem ke své učitelce.

"Ty moc dobře víš. Nech toho, ti radim.", dořekla úča a její prsty zase vjely mezi stránky Reflexu.

A Vávra? Ten rytíř Nebojsa a současně kluk, jehož tělo i skutky řídí v současné době hlavně jisté pudy, nehodlal post objevitele opustit ani náhodou.

"Paní učitelko, já přece nechci nic nemožnýho. A navíc jsme to nedávno probírali v hodinách biologie. Ale jen teoreticky. A víte, paní učitelko, co se říká: vidět je vždy lepší, než teoretizovat."

"Vávro...", zavrčela paní učitelka jako stratford terrier, ale .... nedořekla.

Její funkci nahradila jistá spolucestující, jejíž vyšší věk ji opravňoval k zastoupení té, která měla vychovávat, ale příliš to nezvládala.  Tahle paní se na uhrobarona mile podívala, usmála se a řekla:

"Vávro, pojď blíž, já ti ji ukážu, aby tě ty tvoje roupy konečně přešly." 

---

A Vávra a všichni cestující ve vagónu ztichli jako prvňáčci ve školních škamnech, když jim paňučitelka říká něco opravdu zajímavého a teoretický výklad doplní praktickou ukázkou.

K ukázce nedošlo, ale i tak by měl Honza Ámos velkou radost. Život hrou!