Uvolňuje energii lidem v Mycoury

Když vám dojdou konzervy pro psa, sedněte do tramvaje a vyražte za nima. A v tramvaji poslouchejte, co je ve světě novýho. Uši se vám budou kroutit radostí.

"Řikaj, že sou trendy nebo jak, ale sou líný. Voni už ani nevařej. Naše Markétka mi řekla, že je zdravý nevařit. Chápeš to?", šťouchla ramenem už v podzimním sáčku jedna do druhé. Seděly na dvojsitzu předemnou.

"Nevaří?", reagovala udiveně její spolucestující a na klíně oběma dlaněma vyrovnávala plnou nákupní tašku, ze které zvědavě vykukovaly tyčky pórku.

"No...tak to říkala. Ne že by teda nevařila uplně, ale jen něco spatlá dohromady, pak to uplácá rukama, natře to nějakym sejrem, nastrouhá na to syrovou řepu a prej je to dort.", se znechucením odvyprávěla velmi rychlý recept paní v sáčku.

"A svíčky?", zeptala se logicky její kamarádka.

"No ty snad nevyrábí, i když nevím. Voni sou teď ty mladý všichni takoví moderní, že bych klidně řekla, že dělá i ty svíčky. Ale jak je tak daleko, tak já nevim, jestli ten dort měl svíčky.", zauvažovala paní v sáčku.

"Jak dlouho si jí neviděla?", zeptala se kamarádka a díky zatáčce tramvaje zachraňovala zvědavý pórky, který přejely z jedný strany tašky na druhou.

"Už půl roku ji jenom slyšim a vidim na fotkách. Je v tý Mycoury v Americe. A tam se já už nevypravim.", paní v sáčku poposedla a tramvaj zastavila ve stanici.

"No to se ti nedivim, dyť bys tam ani neměla co jíst.", řekla nedůtklivě paní zachraňovatelka pórků, " a co vona tam dělá?"

"Já vlastně ani nevim. Několikrát mi to už vysvětlovala, ale já vim prd. Ale řikám, že vim, protože by mi to vysvětlovala zase dokola a já bych to stejně nepochopila. Prej uvolňuje lidem energii.", zamumlala paní v sáčku.

"Jakou energii? Dyť vyštudovala vysokou školu, ne? Tak jakou energii uvolňuje? Já tomu nerozumim.", zeptala se se zájmem paní Pórková.

"No právě! Pořád mi říká, že jsou lidi v napětí a že jim pomáhá uvolňovat energii. Ale jak to dělá, Bůh ví...", řekla sklesle paní v sáčku.

"No tim dortem asi. Po něm bych se určitě posrala.", věcně pění Pórková.

A pak už jsem musel vystoupit. Škoda...