...s Leninem jsem do postele nikdy nevlezla

Něco se chlapskýmu pochopení prostě vzpírá. Třeba fronty na poště, ústřice pokapaný citrónem, listování v Padesáti odstínech šedi nebo rudě nalakované nehty na prstech ženských chodidel.

"Protože to chtěj chlapi!", odpověděla máma na můj dotaz. "Nebo si myslíš, že je extra potěšením se zatajenym dechem šmidlat malym štětečkem po nehtech u nohou a nepřetáhnout barvu na celý prsty?"

"Se zatajenym dechem?"

"Chvílema i bez dechu, chlapče, si to zkus. Sedni si na kraj postele, předkloň se k chodidlum, vem si do ruky sirku a jezdi s ní po nehtech u nohou. Za chvíli se ti začne motat palice a k tomu ten smrad..."

"..no...tak snad si ženský malujou umytý nohy, ne?"

"Smrad z laku!, ne z nohou, ty pitomče.", dovysvětlila máma její životní poznatky.

"Takže ženský se málem udusej - jednak z omezenýho přístupu vzduchu z toho, jak seděj při malování a pak taky ze smradu, kterej se táhne z laku na nehty. A výsledkem je pár barevnejch bodů na jejich nohách. Stojí takový úsilí vlastně za to?", shrnul jsem nově získané vědomosti o jedné z mnoha ženských aktivit.

"Pár barevnejch bodů, chlapče, který ale dokážou některý chlapy rozparádit jako Berousek lvy v cirkusový aréně."

"Foot fetišisti", dodal jsem jenom.

"Jako že rychlý uspokojení potřeb? Něco jako fast food?", potřebovala se máma zorientovat v mojí odpovědi.

"Foot s "t" na konci, ne s "d". Foot je noha, ne jídlo.", upřesnil jsem.

"Eště, že tě mám!", sykla ironicky Zorina. "Ale ty fetišisti, to máš recht. Sem někde četla, že jsou chlapi, který při sexu vzrušuje ženskejm olizovat prsty u nohou. Nic víc nechtěj. Jen to volizování prstů. Taková pohoda. V mym životě jsem na podobnýho chlapa nenarazila."

"Jaká pohoda?", potřeboval jsem tentokrát pomoct já.

"No, pohoda. Chlap olizuje prsty a ženská si třeba čte, nebo kouká na televizi, nebo spí. Neočekává se, doufám, že ona bude na oplátku olizovat prsty jemu, ne?..."

"Co dělaj ženský, kterejm chlapi lížou prsty u nohou, fakt nevim. Ale nemyslim, že by u toho ženský spaly. Co když ten chlap potřebuje ještě nějaký verbální rajcování?"

"Verbální rajcování? 

"No. Že chce třeba slyšet nějaký ponoukání vedoucím k vyšším výkonům v rámci lízání nehtů u nohou."

"Tak ponoukání, nebo rajcování? To je, panečku, rozdíl! Ponoukat tě můžu k provedení něčeho ne zrovna obvyklýho."

"...třeba k olizování prstů u nohou.", nedal jsem se.

"Ale to pro chlapy, co to maj rádi, neni ponoukání. To je rajc. Nedokážu si ale představit, co rajcovnýho by z mý pusy takovej chlap vlastně očekával... Že lak stál čtyři stovky? Takový informace ženská chlapovi přece neřiká, protože se každej normální chlap rovnou zeptá, proč je to tak drahý a je po sexu natotata. Mužský drážit chtěj, ale nesmí to stát moc peněz."

"...no, to jsme se teda moc neposunuli.", řekl jsem zklamaně. "Nevím, proč si ženský lakujou nehty u nohou, ty máš za to, že je to hlavně kvůli chlapum fetišistum, ale nesmí jít o držgrešle. Kolik takovejch chlapů po světě vlastně lítá? A kolik jich v tu pravou chvíli mine ženskou se zmalovanejma nehtama? Souhra všech těch potřebností je, mi se zdá, opravdu mini minimální."

"Náhoda je vůl.", řekla Zorina, "to je přece jasný. Co já ale vim, kolik těch foot fetišistů kolem mě za mýho života proběhlo... Buď jsem měla blbou barvu laku, nebo byli moc plachý. A co já tehdy, když jsem byla šťabajzna, věděla o fetišistech. O Leninovi jsem toho věděla víc, můj milej, i když jsem s ním v posteli nikdy neskončila ..."

Proč si ženský malujou nehty u nohou jsem se tedy nedozvěděl, ale vim, že moje máma nikdy nic neměla s Vladimirem Iljičem...