Rusko zdecimuje EU ekologicky

V hospodách se už nedohadujou jenom opravy vodovodních kohoutků a nahození fasády, v hospodách se dozvíte i nějaké novinky z globální politiky.

Tvar náměstí v Lokti je poplatný názvu města. 

Je to takovej do oblouku vyvedenej plácek a nad ním trčí na skále vystavěný hrad. Skálu a celé město drží v pasti řeka Ohře, na kterou lidé koukají trošku namyšleně z výšky.

Stejně povýšeně se tváří restaurace na náměstí ve tvaru lokte. Svíčková za dvěstěpade, případně asi 10 dkg různého zelí v salátku italské restaurace za stopade.

Sešli jsme proto po hradbách dolů k řece, která ostroh omývá chladivou vodou svého toku.

Knajpa v zahrádce rodinného domku bylo přesně tím místem, které jsme hledali a našli.

První červencový podvečer byl v Lokti dusný a horký. 

Chlapi v zahrádce prolévali krk natočenými Svijany a ženský nenechávaly zbytečně zteplávat vinné střiky hovící si ve vysokých sklenicích.

O hospodu stála opřená kola - to aby se pijáci dostali rychleji domů. Děti v hospodě užívaly první prázdninový večer vybuzeni cukrem ze všech těch limonád a pitíček, které jim kolem pusy nechávaly barevné šmouhy. Dětské obličeje vypadaly jako obličeje Indiánů připravených vyrazit na válečnou stezku.

Objednal jsem si panáka tuzemáku a jedno pivo na spláchnutí a Stella dostala od paní hostinské misku plnou ledové vody. Měl jsem chuť z té misky trochu upít...

U masivního stolu usazeného pod pergolou posedávali a popíjeli místní fotbalisti - říkají si Lokečtí Termiti!

Piva udělaly své a hlasy fotbalistů se rozléhaly po kaňonu, pluly nad hladinou Ohře a zpět do hospody se odrážely od skal na druhém břehu řeky.

"Rusko, pánové", pronesl jeden z pijáků Svijan, "zdecimuje evropskou unii ekologicky."

Uši se mi postavily do pozoru.

"Ty vole, Venco, ekologicky?", probral se dosud mlčící čutálista.

"Je vedro?", zeptal se čutálisty ten, který mluvil o ruské ekologické likvidaci Evropy.

"Jakou má, vole, vedro spojitost s Ruskem a Evropou?", nenechal se čutálista.

"Víš kolik je teď v Marseji? 45 stupňů!", vykřikl loketský Nostradamus.

"No a? Je léto. Tak je teplo.", reagoval čutálista pohotově a paní hostinská mně svým mohutným tělem zabránila ve výhledu na diskutující dvojici. "Ještě rumíka?", zeptala se pak a já kývnul.

"Jenže jaký teplo! To neni jen tak samo od sebe.", pravil Nostradamus a loknul Svijan.

"Globální oteplování, Venco.", pustila do diskuze jedna z pijaček střiku.

"No, ty vole", odpověděl Nostradamus pijačce dosti gendrově nepřesně..., "a toho Rusko využije."

"Prosim tě jak?", nelenil s otázkou čutálista.

"Hele, sem čet, že ruský vědci už na tom pracujou. Vyvíjej mašinu, kterou pošlou do vesmíru a ta bude nad Evropou rozstřelovat mraky a my tady všichni pochcípáme horkem. A voda nebude. Zlikvidujou nás ekologicky!", tak pravil Nostradamus Loketský a já do sebe po téhle informaci kopnul dalšího tuzemáka na ex. 

"No tak Rusáci, to byli vždycky hlavičky....", usmál se nad teorií starší chlápek sedící s čutálistama a jejich fanynkama u stolu zahradní restaurace. "Kdes to čet, Venco?", zeptal se pak.

"Psali to na internetu.", odpověděl ledabyle pusou už Svijany řádně unavenou Nostradamus. "Já se stěhuju na Bajkal. Já už to tady tim vedrem prostě nedávám."

"A kdy odjíždíš?", zeptala se jedna z těch, které lokaly střik a utřela si dlaní opocené čelo.

"Sednu na kolo a jedu.", pravil Nostradamus a krokem vrávoravým se vydal k parkovišti bicyklů. "A až budete chcípat horkem", hodil nohu přes rám kola, "tak rádi přijedete ke mně na dáču.", zasmál se a řídítka kola mu vypadla z rukou a bicykl se složil k jeho chodidlům hovících si v crocsech.

"Rumíka?", využila opět situace paní hostinská a bez ptaní přede mě položila dalšího panáka a odešla k vedlejšímu prázdnému stolu sbírat osiřelé sklenice.

"Tak jeď", zvedl ze země kolo čutálista a opřel ho o Vencu, "ale nezapomeň se vrátit, abysme to v neděli nandali slavkovičákum.", poplácal Nostradama po ramenou. 

Venca opět přehodil přes rám kola svoji fotbalistickou nohu a tentokrát balanc udržel. Pravou dlaní si nad sedlem kola upravil obsah rozkroku, aby se mu pohodlně šlapalo cestou na dáču na Bajkalu a pomalu ze zahrádky hospody vyjel na asfaltku, která ho nasměrovala tam, kam mířil.

Na stejnou asfaltku jsme se poté vydali i já s Josefem a Stellou a pak jsme vyškrábali jsme na městské hradby a dívali se dolů do kaňonu řeky Ohře, kde kolem skal odjížděl na kole velkými oblouky Nostradamus směrem ke své nové dáče na Bajkalu.

---

V úterý ráno už bylo kolem Lokte příjemných 22° Celsia a po nebi modrém jako modrotisková zástěra pluly naducané bílé mraky. Ruští vědci jsou tedy zřejmě teprve v začátcích vývoje mašiny, která ekologicky zlikviduje celou Evropskou unii...

.