Putzfrau

Sedět a jen čekat a čumět mě nebaví. Kor na pobočce VZP. Naštěstí sem choděj i štěbetalky. Putzfrau štěbetalky...

"...takovej mrdník abys pohledala, Miluško", zavrtěla panímandou v plastové židli herdek ženská v silonový bundě a se silonově žlutými vlasy na hlavě. "...ale to víš, umělkyně.", dodala s pochopením.

"Ještě pořád u ní gruntuješ?", zeptala se Miluška. Seděla vedle kamarádky, v ruce žmoulala lístek s pořadovým číslem a čekala až ji vyzvou. 

"Holka u ní jsem už pátej rok a mohla bych už mít to ejbíej, kdyby se hospodyním taky dávalo.", zhodnotila stručně část svého curriculum vitae jedna z pražských hospodyň.

Čísla na displejích  VZP se nehýbala.

"Hlavně, že platí.", řekla Miluška a z kapsy vytáhla margotku, do které se s chutí zakousla.

" To jo, platí, ale taky pořád  mele kolem dokola jak je všechno drahý a jak jsou u divadla malý gáže. Zřejmě si myslí, že bych mohla dělat za míň. Chápeš to?", poposedla a zpod zadnice povytáhla silonový běs.

"Najdi si ňáký gáje. To sou klienti!", promluvila s plnou pusou čokolády opět Miluška. "Váša  pokaždý než přijdu uklidí a v pondělí mám k rannímu kafi i nějakej koláč, co v  neděli upeče.", pochlubila se.

Silonová putzfrau pohlédla úkosem na kolegyni a s nadhledem dodala: "Ale lístky na divadlo od nich nemáš!", chtěla trumfovat.

Jak se spletla!

"To teda mám!" zabila v cukuletu pár slovy krátkodobě získanou výhodu Miluška. "K vánocum jsem byla v národnim. Nemaj děti a maj prachy. To víš, gájové." , dodala s přehledem a zhltla další kousek čokoládový tyčinky.

Nová čísla na displeji pozvala další pojištěnce k přepážce. Já to ještě nebyl.

"Úklid u chlapů je terno. Ale (naklonila se se  k Milušce silonová putzfrau)  čuchni!" Náklonem a krátkým pohybem ruky stáhla z krku límec bundy.

Miluška si hřbetem dlaně utřela koutky od margotky, přiblížila nos k pokožce silonky a mocně, nahlas potáhla, "Hm, holka, to je krásný." zasnila se na chvíli s přivřenýma očima."

"Kenzo. Znáš  to?", vychutnávala  si triumf silonová putzfrau.

"Neznám. To ti dala?"

Silonová se na Milušku podívala jako na svatý zjevení a řekla: "Ta držgrešle? Blázníš? Se vždycky musím sama navonět, když jdu od ní. Lakota lakotná.", zhodnotila krátce chování své milostpaní. 

"Hm. Váša Kenzo nemá. A vonět jako gáj nechci." prohrála bitvu dvou putzfrau Miluška.

A pak ťuklo na displeji moje číslo  a já musel k přepážce. Škoda...